V Náhorním Karabachu se navzdory příměří bojuje, mrtvých jsou stovky

Od září pak boje způsobily smrt více než 1000 lidí včetně civilistů a desítky tisíc lidí vyhnaly z domovů. Arménský prezident uvedl, že Turecko je ve skutečnosti další stranou konfliktu.

Novou dohodu o příměří uzavřely obě strany v sobotu poté, co dřívější ujednání o klidu zbraní z předchozího týdne nevedlo k přerušení bojů. Již v neděli se ale obě strany vzájemně obvinily z nových útoků.

Armáda neuznané Náhorně-karabašské republiky (Arcachu) dnes podle agentury AP uvedla, že ázerbájdžánské síly pokračovaly v ranních hodinách v ostřelování v severním a jižním směru. Mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová mluvila o "těžkých bojích" v jižní části sporného území a obvinila Ázerbájdžán z útoků na civilní cíle.

Artsakh State Emergency Situations Service reports #Azerbaijan once again violated ceasefire over the night target shelling #CIV facilities & peaceful communities of Martuni, Urekan, Ishkhanadzor, Aygehovit & Vurgavan.
The info about the affected & the damages is being verified.

— Shushan Stepanyan (@ShStepanyan) October 19, 2020

Ázerbájdžán naopak oznámil, že arménské síly ostřelovaly čtyři ázerbájdžánské regiony v nočních a ranních hodinách. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev zároveň řekl, že síly jeho země získaly kontrolu nad 13 vesnicemi nedaleko íránské hranice.

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes listu Kommersant sdělil, že podle něj je jednou ze stran konfliktu v Náhorním Karabachu Turecko, které se snaží získat kontrolu nad dodávkami energie z kaspického regionu do Evropy. "Turecko tam je, protože chce kontrolovat tyto cesty (ropovody a plynovody, pozn. ČTK). Čím déle bude konflikt trvat, tím víc Turecko upevní svoji přítomnost v Ázerbájdžánu," řekl Sarkisjan.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar dříve řekl, že Turecko podporuje Ázerbájdžán v ofenzivě, jejímž cílem je "získat zpět okupovaná území", a agentura Reuters upozornila na fakt, že objem tureckého exportu vojenského materiálu do Ázerbájdžánu se za prvních devět měsíců letošního roku oproti stejnému období loňského roku šestkrát zvýšil.

Arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.