Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Macron a jeho vláda vedená premiérkou Elisabeth Borneovou chtějí mimo jiné do konce dekády zvýšit hranici pro odchod do důchodu ze současných 62 na 64 let. Navrhovanou reformu prezentují jako opatření nutné pro záchranu penzijního systému založeného na mezigeneračním přerozdělování odvodů.

Prezident Macron už během svého prvního funkčního období prosazoval změny směřující k prodloužení aktivních let Francouzů, od snahy o zrušení speciálních důchodových režimů a zavedení univerzálního systému ale nakonec po nástupu pandemie nemoci covid-19 upustil. Minulý měsíc francouzská vláda přišla s novým návrhem, který opět vyvolává masové protesty. Prezidentovi situaci komplikuje i skutečnost, že v loňských volbách ztratil většinu v dolní komoře parlamentu.

Opoziční poslanci stejně jako před třemi lety předložili k plánu reformy tisíce pozměňovacích návrhů. Část opozice se zároveň dožaduje přerušení legislativního procesu s cílem uspořádat o vládním plánu referendum. Podle agentury AFP reforma nemá v Národním shromáždění velkou šanci na schválení.

Francouzská vláda za nepříznivého rozložení sil v dolní komoře usiluje o hlasy opozičních Republikánů, kteří reprezentují tradiční pravici a jsou považováni za možné spojence vládního bloku. Premiérka Borneová na poslední chvíli oznámila ústupek v podobě rozšíření možnosti předčasného odchodu do důchodu na ty, kdo začali pracovat ve 20 nebo 21 letech. Republikánský lídr Eric Ciotti o víkendu uvedl, že "velká většina" jeho strany plán podpoří, pokud vláda přijme návrhy pravicových konzervativců.

Úvod dnešní poslanecké debaty podle webu franceinfo provázela bouřlivá atmosféra. Při vystoupení ministra práce Oliviera Dussopta údajně někteří opoziční poslanci bušili do lavic ve snaze přehlušit jeho slova. Rozprava byla na několik minut přerušena, i po konci přestávky však hlasité projevy nesouhlasu pokračovaly.

Proti plánu reformy mezitím vystupují také přední odborářské svazy, podle nichž existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.

Od 10. ledna, kdy francouzská vláda reformu představila, odbory uspořádaly dvě celonárodní stávky. Při té druhé podle policejních odhadů vyšlo 31. ledna do ulic více než milion Francouzů. Další mobilizace odpůrců reformy jsou na programu v úterý a v sobotu.

Podle agentury AP průzkumy veřejného mínění svědčí o tom, že odpor vůči vládnímu plánu mezi Francouzi sílí. Macron nicméně na aktuálním kurzu trvá, přičemž se odvolává i na to, že proměna důchodového systému patřila mezi jeho hlavním sliby při obou vyhraných volbách. Kromě postupného zvýšení minimálního důchodového věku chce také urychlit prodlužování doby, po kterou je nutné přispívat do penzijního systému pro vznik nároku na plný důchod

Vláda ve snaze prosadit své plány co nejrychleji zařadila opatření do návrhu o financování systému sociálního zabezpečení. Poslanci mají na jeho projednávání čas do konce příštího týdne a diskuse v obou komorách parlamentu musí skončit do 50 dní, tedy nejpozději 26. března. Pokud se zákonodárci v této lhůtě definitivně k návrhu nevyjádří, vláda se jej může pokusit zavádět i bez jejich souhlasu. Vystavila by se však riziku hlasování o nedůvěře nebo zásahu orgánu dohlížejícího na dodržování ústavy, uvádí deník Le Monde.