Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

Macron a jeho vláda vedená premiérkou Elisabeth Borneovou chtějí mimo jiné do konce dekády zvýšit hranici pro odchod do důchodu ze současných 62 na 64 let. Navrhovanou reformu prezentují jako opatření nutné pro záchranu penzijního systému založeného na mezigeneračním přerozdělování odvodů.

Prezident Macron už během svého prvního funkčního období prosazoval změny směřující k prodloužení aktivních let Francouzů, od snahy o zrušení speciálních důchodových režimů a zavedení univerzálního systému ale nakonec po nástupu pandemie nemoci covid-19 upustil. Minulý měsíc francouzská vláda přišla s novým návrhem, který opět vyvolává masové protesty. Prezidentovi situaci komplikuje i skutečnost, že v loňských volbách ztratil většinu v dolní komoře parlamentu.

Opoziční poslanci stejně jako před třemi lety předložili k plánu reformy tisíce pozměňovacích návrhů. Část opozice se zároveň dožaduje přerušení legislativního procesu s cílem uspořádat o vládním plánu referendum. Podle agentury AFP reforma nemá v Národním shromáždění velkou šanci na schválení.

Francouzská vláda za nepříznivého rozložení sil v dolní komoře usiluje o hlasy opozičních Republikánů, kteří reprezentují tradiční pravici a jsou považováni za možné spojence vládního bloku. Premiérka Borneová na poslední chvíli oznámila ústupek v podobě rozšíření možnosti předčasného odchodu do důchodu na ty, kdo začali pracovat ve 20 nebo 21 letech. Republikánský lídr Eric Ciotti o víkendu uvedl, že "velká většina" jeho strany plán podpoří, pokud vláda přijme návrhy pravicových konzervativců.

Úvod dnešní poslanecké debaty podle webu franceinfo provázela bouřlivá atmosféra. Při vystoupení ministra práce Oliviera Dussopta údajně někteří opoziční poslanci bušili do lavic ve snaze přehlušit jeho slova. Rozprava byla na několik minut přerušena, i po konci přestávky však hlasité projevy nesouhlasu pokračovaly.

Proti plánu reformy mezitím vystupují také přední odborářské svazy, podle nichž existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.

Od 10. ledna, kdy francouzská vláda reformu představila, odbory uspořádaly dvě celonárodní stávky. Při té druhé podle policejních odhadů vyšlo 31. ledna do ulic více než milion Francouzů. Další mobilizace odpůrců reformy jsou na programu v úterý a v sobotu.

Podle agentury AP průzkumy veřejného mínění svědčí o tom, že odpor vůči vládnímu plánu mezi Francouzi sílí. Macron nicméně na aktuálním kurzu trvá, přičemž se odvolává i na to, že proměna důchodového systému patřila mezi jeho hlavním sliby při obou vyhraných volbách. Kromě postupného zvýšení minimálního důchodového věku chce také urychlit prodlužování doby, po kterou je nutné přispívat do penzijního systému pro vznik nároku na plný důchod

Vláda ve snaze prosadit své plány co nejrychleji zařadila opatření do návrhu o financování systému sociálního zabezpečení. Poslanci mají na jeho projednávání čas do konce příštího týdne a diskuse v obou komorách parlamentu musí skončit do 50 dní, tedy nejpozději 26. března. Pokud se zákonodárci v této lhůtě definitivně k návrhu nevyjádří, vláda se jej může pokusit zavádět i bez jejich souhlasu. Vystavila by se však riziku hlasování o nedůvěře nebo zásahu orgánu dohlížejícího na dodržování ústavy, uvádí deník Le Monde.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Trump konečně pochopil, že mu Putin ohledně Ukrajiny lhal

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se právě nachází na diplomatické cestě ve Vietnamu, se v pondělí vyjádřil k pokračující ruské agresi na Ukrajině. Podle jeho slov si americký prezident Donald Trump začíná uvědomovat, že mu ruský prezident Vladimir Putin opakovaně lhal ohledně svého postoje k míru. Macron zároveň vyjádřil naději, že Trumpova rostoucí frustrace vůči Moskvě povede k jasným a konkrétním činům – například k uvalení nových sankcí.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil Trumpova cel uvalená na svět

Donald Trump narazil: Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil jeho cla na světový obchod

Soud pro mezinárodní obchod ve Spojených státech rozhodl, že několik celních opatření zavedených během vlády Donalda Trumpa je v rozporu se zákonem. Podle tříčlenného senátu soudců exprezident překročil své pravomoci, když prostřednictvím výkonných nařízení uvalil cla v souvislosti s národními krizemi, aniž by dodržel zákonné limity stanovené IEEPA.

před 2 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk opouští Donalda Trumpa. Po čtyřech měsících končí ve vládní iniciativě DOGE

Nejbohatší muž světa Elon Musk oznámil, že končí své působení v administrativě Donalda Trumpa. Jako zvláštní vládní zaměstnanec působil na ministerstvu financí v rámci kontroverzního programu DOGE, jehož cílem bylo výrazné omezení vládních výdajů. Jeho odchod přichází v době rostoucího napětí mezi Muskem a některými členy Trumpova týmu. Uvedl to deník Politico.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

OBRAZEM: Do Prahy dorazil Legiovlak. Vypráví příběh o legionářích na ruské Transsibiřské magistrále

Do pražského Radotína dorazil Legiovlak – návštěvníci si ho zde mohou zdarma prohlédnout od 27. května do 1. června letošního roku, a to v každý všední den od 8 do 18 hodin a o víkendu od 9 do 19 hodin.

Zdroj: Tereza Vavříková

Další zprávy