Itálie zakázala Kyjevu používat její zbraně v Rusku. Na Ukrajinu nikdy vojáka nepošleme, tvrdí

"Všechny zbraně odcházející z Itálie (na Ukrajinu) by měly být použity v rámci Ukrajiny," uvedl Tajani v rozhovoru, který odvysílala televize RAI.

Itálie prokazuje za vlády premiérky Giorgie Meloniové neochvějnou podporu Ukrajině. Řím však nikdy nezveřejnil bližší informace o své vojenské pomoci pro Ukrajinu.

Tajani v rozhovoru odmítl možnost, že by se bývalý italský premiér a někdejší šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi mohl stát novým předsedou Evropské komise (EK). "Draghi není (oficiálním) kandidátem a nepatří do žádné (evropské) politické rodiny... Zdá se mi to jako komplikovaná záležitost," uvedl šéf italské diplomacie.

To, že by západní země měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaná Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se, prohlásil nedávno například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.

To, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která uvalili na Ukrajinu ohledně používání darovaných zbraní, uvedl Stoltenberg už v rozhovoru pro týdeník The Economist. USA už zrušení zmíněného omezení zvažují, Kremlu se ale takový postoj nelíbí.

Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i možnost útoků na cíle na ruském území. Otázka povolení použití západních zbraní při útocích na ruské území je nyní předmětem debat mezi členy NATO.

"Myslím, že přišel čas, aby spojenci zvážili zrušení některých omezení, která na používání zbraní, jež Ukrajině poskytli, uvalili," řekl Stoltenberg, který má svou funkci opustit 1. října.

Poukázal na intenzivní boje v blízkosti Charkova, který leží nedaleko ruské hranice, a dodal, že dříve se bojovalo hlavně v oblastech okupovaných Ruskem.

"Zakazovat Ukrajině použití těchto zbraní na legitimní vojenské cíle na ruském území jí velmi komplikuje obranu," řekl Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina legitimní právo se bránit, což zahrnuje i útoky na vojenské cíle v Rusku.

Stoltenberg uvedl, že někteří spojenci již tato omezení zrušili, ale neupřesnil, které státy tak učinily.