Izrael varoval Česko a další státy před aktivitami Hamásu

Izrael uvedl, po říjnovém útoku Hamásu se násilí vůči Židům po celém světě zvýšilo o 120 procent a krvelačnost Hamásu není omezena pouze na Izrael a Židy, ale šíří se i do Evropy.

Tvrdí, že Hamás působil po mnoho let po celém světě především díky tajným humanitárním darům a vytváří síť nenávisti, která operuje v mnoha zemích, včetně těch západních a demokratických. 

Hnutí Hamás, zkráceně Hamas, je palestinská islámská politická a vojenská organizace, která hraje klíčovou roli v palestinském konfliktu s Izraelem. Tato organizace má složitou historii a politickou agendu a je jedním z klíčových hráčů na Středním východě.  

Hamás byl založen v roce 1987 v průběhu první intifády, což bylo palestinské povstání proti izraelské okupaci v Pásmu Gazy a na Západním břehu řeky Jordán. Zakladatelé Hamásu byli především palestinští muslimští bratři a islámské aktivisty. Název "Hamas" je akronym z arabského Harakat al-Muqawama al-Islamiyya, což lze přeložit jako "Islámské hnutí odporu."

Hlavním cílem Hamásu bylo vytvoření islámského státu na území, které nyní tvoří Izrael, Západní břeh a Pásmo Gazy, a odstranění izraelského státu. Hamás také zastává názor, že celá Palestina je muslimská země, která nemůže být rozdělena na žádný jiný způsob.

Hamás má dvě hlavní složky: politickou a vojenskou. Politické vedení Hamásu je reprezentováno politickým křídlem, které má své sídlo v Pásmu Gazy. Hlavním politickým orgánem je Vedení politického křídla Hamásu, které má za cíl spravovat území v Pásmu Gazy a vést politické jednání v regionu.

Na druhé straně má Hamás také vojenské křídlo, které je známé jako Izz ad-Din al-Qassam Brigády. Tato vojenská složka Hamásu byla zodpovědná za mnoho útoků na izraelské cíle včetně raketových útoků a sebevražedných bombových útoků.

Hamás je označován za teroristickou organizaci mnoha zeměmi, včetně Spojených států a Izraele. To v důsledku jeho vojenských operací a útoků proti izraelským civilistům. Organizace byla zapletena do několika vážných konfliktů s Izraelem, jako například operace v Pásmu Gazy v letech 2008-2009, 2012 a 2014.

Hamás také vede palestinský vládní úřad v Pásmu Gazy po té, co v roce 2007 provedl násilný převrat proti palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi a jeho straně Fatah na území Pásma Gazy. Od té doby existuje dvojvládí v Palestině, kde Fatah kontroluje Západní břeh a Hamás Pásmo Gazy.

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.