Jak vyřešit válku na Ukrajině? Trumpův tým přiznává, že vůbec neví

Tým Donalda Trumpa, nově zvoleného prezidenta USA, přehodnocuje svou strategii ohledně ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl deník Financial Times (FT). Podle zpráv FT Trumpovi poradci stále nemají jasný plán, jak konflikt řešit.

Evropští činitelé, kteří nedávno jednali s Trumpovým týmem, uvedli, že poradci kladou velký důraz na projevy síly a na to, aby administrativa působila rozhodně. „Celý tým [Trumpa] je posedlý silou a tím, aby vypadal silný, takže přepracovávají přístup k Ukrajině,“ uvedl jeden z činitelů pro FT.

Podle nich se Trumpův tým snaží vyhnout krokům, které by mohly vyvolat srovnání s chaotickým stažením amerických vojsk z Afghánistánu během Bidenovy administrativy.

Během své kampaně Trump opakovaně prohlašoval, že konflikt dokáže ukončit „během 24 hodin“ po svém nástupu do úřadu. Jeho tým nyní naznačuje, že by válku mohl vyřešit během několika měsíců po inauguraci. Trump rovněž naznačil, že plánuje zahájit jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem do šesti měsíců od převzetí úřadu.

Keith Kellogg, Trumpův zvláštní vyslanec pro válku na Ukrajině, prohlásil, že Trump by mohl brzy předložit „řešení“ k ukončení konfliktu, a zdůraznil, že jeho osobním cílem je dosáhnout příměří do 100 dní.

Evropští spojenci Spojených států a Ukrajiny vnímají změnu v časovém harmonogramu jako náznak, že Trumpova administrativa možná okamžitě neukončí podporu Ukrajině. Kellogg zároveň zdůraznil, že Trump neplánuje ustoupit Putinovi a jeho snahou je „zachránit Ukrajinu“. 

Trump, který má v lednu usednout do úřadu amerického prezidenta, staví ukončení války na Ukrajině mezi své hlavní priority. Jeho tým plánuje dosáhnout dohody s oběma stranami konfliktu do 100 dní od inaugurace. Tento ambiciózní cíl stanovil Keith Kellogg během rozhovoru pro Fox News.

Kellogg uvedl, že klíčem ke spravedlivému a udržitelnému řešení je zahájení přímých rozhovorů mezi prezidentem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zdůraznil, že současný prezident Joe Biden selhal v udržování dialogu s ruským protějškem, což podle něj zpomalilo jakoukoli šanci na ukončení války.

„Eventuálně bude Trump mluvit s prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským,“ prohlásil Kellogg a dodal, že věří v dosažení řešení během 100 dní. Zdůraznil, že cíl není ustupovat Rusku, ale zachránit suverenitu Ukrajiny a stabilizovat region.

Trump během své kampaně prohlašoval, že válku ukončí do 24 hodin od nástupu do funkce. Na úterní tiskové konferenci však svá dřívější prohlášení zmírnil a naznačil, že proces může trvat až šest měsíců. „Lidé musí pochopit, že toto není o dávání něčeho Putinovi. Snažíme se ochránit Ukrajinu,“ zdůraznil Kellogg.

Trump také vyjádřil nespokojenost s tím, že se nemůže setkat s Putinem ještě před svou inaugurací, což označil za zbytečnou byrokratickou překážku.

Trumpův plán na rychlé ukončení války byl přijat se smíšenými reakcemi. Zatímco někteří ocenili jeho odhodlání řešit konflikt, jiní jsou skeptičtí k realistickým možnostem dosažení míru v tak krátké době. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

před 5 hodinami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 7 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 9 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 9 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 10 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

Kreml souhlasí s jednáním, ale mír na Ukrajině ustupuje do pozadí. Motyl pro EZ zpochybnil Trumpovy schopnosti

Kreml připustil ochotu ruského prezidenta Vladimira Putina jednat s Donaldem Trumpem. Jenže nikoliv o míru na Ukrajině, nýbrž o jaderném odzbrojení. Otázka mírových jednání tak stále leží na stole. Jak exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl americký politolog a historik Alexander Motyl, Trump to s Ruskem jako hlavní překážkou k míru „myslí vážně“.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy