Jednání o Ukrajině jsou zbytečná, když tam nebudeme, řekl Putin se Si Ťin-pchingem

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov po jednání uvedl, že "v souvislosti s Ukrajinou jasně upozornili na neefektivnost jakýchkoli formátů bez ruské účasti." Doplnil, že prezidenti diskutovali o všech aspektech vztahů mezi Ruskem a Čínou a vyměnili si názory na regionální problémy.

Putin a Si Ťin-pching se setkali na okraji summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Kazachstánu, organizace založené v roce 2001 Ruskem a Čínou jako protiváha vůči Západu.

"Organizace se upevnila jako jeden z klíčových pilířů spravedlivého multipolárního světa," řekl Putin na začátku jednání se svým čínským protějškem. Dodal, že jejich spolupráce není namířena proti nikomu, nevytvářejí žádné bloky nebo aliance, a že jednají jen v zájmu svých národů.

Si Ťin-pching označil Putina za starého přítele a oba lídři zdůraznili dobré vztahy mezi svými zeměmi. Čínský prezident řekl, že vzhledem k turbulentní mezinárodní situaci a vnějšímu prostředí by obě strany měly pokračovat v prosazování dlouhodobého přátelství pro budoucí generace, uvedl server NDTV.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu Čína a Rusko prohloubily své politické, vojenské a ekonomické vztahy. Obě země se staví proti "hegemonii" Spojených států a snaží se posílit regionální skupiny a aliance, aby omezily západní vliv v oblastech, které považují za své sféry vlivu.

O míru na Ukrajině se diskutovalo na prvním mírovém summitu, který se konal ve Švýcarsku, se sešli zástupci více než 90 zemí. Ukrajina se snaží získat širší podporu pro svůj mírový plán, který by ukončil válku začatou ruskou invazí v únoru 2022.

Rusko, které na summit nebylo pozváno, označilo jeho výsledek za "téměř nulový". Závěrečné prohlášení podepsala většina účastníků, avšak Indie, Brazílie a Saúdská Arábie se k nim nepřipojily.

Ruský prezident Vladimir Putin 14. června podle Le Monde prohlásil, že Rusko by válku na Ukrajině ukončilo, pokud by se Kyjev vzdal ambicí vstoupit do NATO a předal Moskvě čtyři oblasti na východě země, které jsou nyní částečně pod ruskou kontrolou. Kyjev tento požadavek odmítl jako požadavek na kapitulaci.

Ukrajina má podporu většiny západních zemí a nyní se snaží získat podporu i od zemí globálního jihu a asijských států, které historicky mají blíže k Rusku a k jeho válce na Ukrajině se nestaví jednoznačně.

Dvoudenní mírový summit skončil v neděli závěrečným prohlášením, ve kterém 80 z 93 zúčastněných zemí odsoudilo ruskou válku na Ukrajině, která způsobuje "rozsáhlé lidské utrpení a ničení".

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters. 

Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO.

"Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr.