Jednat s Ruskem? Vyloučeno, obrovská chyba, varuje Litva

„Vladimir Putin má nyní pocit, že je v silnější pozici, a snaží se Ukrajinu zatlačit do kouta,“ uvedl Nauseda pro novináře. Jeho slova zdůrazňují obavy, že by Moskva mohla zneužít své vojenské postavení k diktování podmínek míru.

Nausedovo varování přichází v době, kdy generální tajemník NATO Mark Rutte znovu potvrdil, že Ukrajina musí zahájit jednání s Ruskem až tehdy, kdy bude jednat z pozice síly. Rutte zároveň vyjádřil pokračující podporu NATO Ukrajině, která by se měla v budoucnu stát členem Aliance.

Litva, oddaný spojenec Ukrajiny od začátku ruské invaze v roce 2022, má obavy, že by se mohla stát dalším cílem Moskvy. Nauseda opakovaně upozorňuje na nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny, aby byla schopná se bránit a získat výhodu na bojišti, než dojde k jakýmkoli jednáním.

Setkání ministrů obrany NATO, kterému Rutte předsedá, se koná v Bruselu, a mezi hlavními tématy jsou právě podmínky pro budoucí jednání s Ruskem a dlouhodobá obranná podpora Ukrajiny.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov už dříve odmítl návrhy na ukončení války na Ukrajině prostřednictvím dočasného rozdělení země, které zvažují některé západní státy.

Peskov uvedl, že existuje několik nápadů na možné mírové dohody, ale žádný z nich nemá reálný základ. Zmínil také „německý scénář“, odkazující na zprávy, že německá vláda údajně zvažovala podobné návrhy.

Italský deník La Repubblica v září uvedl, že Německo navrhlo mírové řešení, při kterém by Rusko dočasně kontrolovalo část Ukrajiny, zatímco zbytek země by buď vstoupil do NATO, nebo získal silné bezpečnostní záruky.

Německá vláda se k těmto zprávám dosud nevyjádřila. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takové řešení odmítá a trvá na navrácení všech okupovaných území. Nedávno zdůraznil, že Ukrajina potřebuje mír, který nebude zahrnovat obchodování se suverenitou nebo územím.

Jedním z hlavních cílů Ruska v této válce je zabránit členství Ukrajiny v NATO.