Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.
„Mír musí být dlouhodobý a musí zajistit suverenitu Ukrajiny,“ prohlásil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz. „Proto nikdy nepodpoříme vynucený mír ani žádné řešení, které by vedlo k oslabení transatlantické bezpečnosti. Jediný, kdo by z toho měl prospěch, je prezident Putin.“
Scholz, jehož Sociálnědemokratická strana (SPD) se podle průzkumů před nadcházejícími volbami 23. února nachází až na třetím místě, vyzval k navýšení obranného rozpočtu a k větší vojenské podpoře Ukrajiny. Zároveň apeloval na konzervativce, aby uvolnili přísná fiskální pravidla, což je téma, které ve své kampani opakuje často.
Trumpova administrativa oznámila, že je ochotna v rámci mírových jednání přistoupit na ústupky vůči Rusku, včetně postoupení ukrajinského území. Zároveň dala jasně najevo, že hlavní břemeno vojenské a finanční podpory Ukrajiny by nyní mělo nést především evropské společenství.
Němečtí představitelé byli tímto oznámením zaskočeni. Berlín přitom hraje klíčovou roli v dodávkách zbraní a finanční pomoci Kyjevu, a tak se očekávalo, že bude o takto zásadním kroku předem informován. Scholz se ještě den před Trumpovým prohlášením nechal slyšet, že „lze doufat a předpokládat, že Spojené státy budou nadále Ukrajinu podporovat.“
Podobné obavy vyjádřil i konzervativní politik Roderich Kiesewetter z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která v průzkumech vede. „Pokud nyní necháme Ukrajinu na holičkách, brzy budeme další na řadě,“ varoval. Podle něj je nutné, aby Evropa vytvořila „koalici ochotných“, která by zajistila maximální podporu Kyjevu a investovala do vlastní bezpečnosti.
Liberální europoslankyně Marie-Agnes Strack-Zimmermannová kritizovala Scholze za to, že během svého působení v úřadu kancléře neprovedl dostatečné reformy k posílení německé obranyschopnosti. „Je skandální, že Ukrajina ani Evropa nebyly o tomto plánu informovány,“ řekla. „Nyní platíme cenu za to, že vláda kriminálně selhala v obratu německé obranné politiky.“
Někteří němečtí politici však stále doufají, že se situaci podaří vyřešit diplomatickou cestou. Poslanec SPD Falko Drossmann uvedl, že Evropa by měla počkat na další vývoj, včetně jednání na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se očekává prezentace Trumpových plánů. Na konferenci se setkají klíčoví světoví politici, včetně amerického viceprezidenta JD Vanceho, ministra zahraničí Marca Rubia a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Zatímco většina německých politických stran reagovala na Trumpovo oznámení s obavami, krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) jej přivítala s nadšením. „Jsme samozřejmě rádi, že se povedlo zahájit mírová jednání. To jsme vždy požadovali,“ řekl poslanec AfD Gerold Otten. Strana, která v současnosti v průzkumech zaujímá druhé místo, dlouhodobě prosazuje smířlivější postoj vůči Rusku.
Trumpova strategie tak nejen že otřásla vztahy mezi USA a Evropou, ale také prohloubila politické rozdělení uvnitř Německa. Berlín nyní stojí před klíčovým rozhodnutím: zda se pokusit přesvědčit Washington ke změně kurzu, nebo přijmout realitu a začít budovat vlastní obrannou strategii bez záruk americké podpory.
Související
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku
včera
OBRAZEM: Dva roky čekání jsou u konce. Nová lanovka na Petřín vyvezla první cestující
včera
Opilý muž zapálil dům, i když uvnitř byly děti. Teď mu hrozí vězení
včera
Diana by měla být příkladem pro Harryho a Meghan, míní bratr zesnulé princezny
včera
Knihovnu nahradí jiná knihovna. Havlová oznámila, komu dala licenci na Havla
včera
Pitva potvrdila podezření. Policie odloží případ ztracených osob na jezeře Most
včera
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno včera
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
včera
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
včera
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
včera
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
včera
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
včera
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
včera
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
včera
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
včera
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
včera
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
včera
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
včera
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
včera
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Zdroj: Libor Novák