Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.
„Mír musí být dlouhodobý a musí zajistit suverenitu Ukrajiny,“ prohlásil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz. „Proto nikdy nepodpoříme vynucený mír ani žádné řešení, které by vedlo k oslabení transatlantické bezpečnosti. Jediný, kdo by z toho měl prospěch, je prezident Putin.“
Scholz, jehož Sociálnědemokratická strana (SPD) se podle průzkumů před nadcházejícími volbami 23. února nachází až na třetím místě, vyzval k navýšení obranného rozpočtu a k větší vojenské podpoře Ukrajiny. Zároveň apeloval na konzervativce, aby uvolnili přísná fiskální pravidla, což je téma, které ve své kampani opakuje často.
Trumpova administrativa oznámila, že je ochotna v rámci mírových jednání přistoupit na ústupky vůči Rusku, včetně postoupení ukrajinského území. Zároveň dala jasně najevo, že hlavní břemeno vojenské a finanční podpory Ukrajiny by nyní mělo nést především evropské společenství.
Němečtí představitelé byli tímto oznámením zaskočeni. Berlín přitom hraje klíčovou roli v dodávkách zbraní a finanční pomoci Kyjevu, a tak se očekávalo, že bude o takto zásadním kroku předem informován. Scholz se ještě den před Trumpovým prohlášením nechal slyšet, že „lze doufat a předpokládat, že Spojené státy budou nadále Ukrajinu podporovat.“
Podobné obavy vyjádřil i konzervativní politik Roderich Kiesewetter z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která v průzkumech vede. „Pokud nyní necháme Ukrajinu na holičkách, brzy budeme další na řadě,“ varoval. Podle něj je nutné, aby Evropa vytvořila „koalici ochotných“, která by zajistila maximální podporu Kyjevu a investovala do vlastní bezpečnosti.
Liberální europoslankyně Marie-Agnes Strack-Zimmermannová kritizovala Scholze za to, že během svého působení v úřadu kancléře neprovedl dostatečné reformy k posílení německé obranyschopnosti. „Je skandální, že Ukrajina ani Evropa nebyly o tomto plánu informovány,“ řekla. „Nyní platíme cenu za to, že vláda kriminálně selhala v obratu německé obranné politiky.“
Někteří němečtí politici však stále doufají, že se situaci podaří vyřešit diplomatickou cestou. Poslanec SPD Falko Drossmann uvedl, že Evropa by měla počkat na další vývoj, včetně jednání na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se očekává prezentace Trumpových plánů. Na konferenci se setkají klíčoví světoví politici, včetně amerického viceprezidenta JD Vanceho, ministra zahraničí Marca Rubia a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Zatímco většina německých politických stran reagovala na Trumpovo oznámení s obavami, krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) jej přivítala s nadšením. „Jsme samozřejmě rádi, že se povedlo zahájit mírová jednání. To jsme vždy požadovali,“ řekl poslanec AfD Gerold Otten. Strana, která v současnosti v průzkumech zaujímá druhé místo, dlouhodobě prosazuje smířlivější postoj vůči Rusku.
Trumpova strategie tak nejen že otřásla vztahy mezi USA a Evropou, ale také prohloubila politické rozdělení uvnitř Německa. Berlín nyní stojí před klíčovým rozhodnutím: zda se pokusit přesvědčit Washington ke změně kurzu, nebo přijmout realitu a začít budovat vlastní obrannou strategii bez záruk americké podpory.
Související

Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu

Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj
válka na Ukrajině , Olaf Scholz , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 21 minutami

Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu
před 1 hodinou

Nováčci světového šampionátu polední zápasy prohráli. Slovinci se oproti Maďarům zmohli na gól
před 1 hodinou

Je konflikt zažehnán? Naopak, pokud příměří mezi Indií a Pákistánem vydrží, čeká svět nový boj
před 2 hodinami

Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj
před 3 hodinami

Obchodní válka zažehnána. Trump oznámil "úplný reset"
před 4 hodinami

Babišovo ANO oslabuje. Spolu by volila pětina voličů, ukazuje průzkum
před 5 hodinami

Švýcaři si spravili chuť na domácích Dánech, Lotyši rozhodli o výhře nad Francouzi ve třetí třetině
před 5 hodinami

Nečas v sobotu poprvé trénoval a obnoví se útočná formace z „dvacítek“. Nastoupí i Lauko
před 5 hodinami

Očkování proti mrtvici? Ve skutečnosti už existuje, jen o něm vědci dodnes nevěděli
před 6 hodinami

Zelenskyj návrh Putina na přímá jednání uvítal, Evropa je opatrná a varuje
před 8 hodinami

Reakce na návrh Kremlu? Evropa Putina nechápe, Trump hovoří o skvělém dni pro Rusko
před 9 hodinami

Papež Leo XIV. varuje před umělou inteligenci: Zásadní výzva pro důstojnost člověka
před 10 hodinami

Putin odmítl evropské ultimátum na příměří, přišel s vlastním návrhem
před 11 hodinami

Počasí příští týden: Z mrazů teploty vyskočí až na 20 stupňů
včera

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky
včera

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač
včera

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary
včera

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí
včera

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál
včera
Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor
Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.
Zdroj: Libor Novák