Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.
„Mír musí být dlouhodobý a musí zajistit suverenitu Ukrajiny,“ prohlásil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz. „Proto nikdy nepodpoříme vynucený mír ani žádné řešení, které by vedlo k oslabení transatlantické bezpečnosti. Jediný, kdo by z toho měl prospěch, je prezident Putin.“
Scholz, jehož Sociálnědemokratická strana (SPD) se podle průzkumů před nadcházejícími volbami 23. února nachází až na třetím místě, vyzval k navýšení obranného rozpočtu a k větší vojenské podpoře Ukrajiny. Zároveň apeloval na konzervativce, aby uvolnili přísná fiskální pravidla, což je téma, které ve své kampani opakuje často.
Trumpova administrativa oznámila, že je ochotna v rámci mírových jednání přistoupit na ústupky vůči Rusku, včetně postoupení ukrajinského území. Zároveň dala jasně najevo, že hlavní břemeno vojenské a finanční podpory Ukrajiny by nyní mělo nést především evropské společenství.
Němečtí představitelé byli tímto oznámením zaskočeni. Berlín přitom hraje klíčovou roli v dodávkách zbraní a finanční pomoci Kyjevu, a tak se očekávalo, že bude o takto zásadním kroku předem informován. Scholz se ještě den před Trumpovým prohlášením nechal slyšet, že „lze doufat a předpokládat, že Spojené státy budou nadále Ukrajinu podporovat.“
Podobné obavy vyjádřil i konzervativní politik Roderich Kiesewetter z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která v průzkumech vede. „Pokud nyní necháme Ukrajinu na holičkách, brzy budeme další na řadě,“ varoval. Podle něj je nutné, aby Evropa vytvořila „koalici ochotných“, která by zajistila maximální podporu Kyjevu a investovala do vlastní bezpečnosti.
Liberální europoslankyně Marie-Agnes Strack-Zimmermannová kritizovala Scholze za to, že během svého působení v úřadu kancléře neprovedl dostatečné reformy k posílení německé obranyschopnosti. „Je skandální, že Ukrajina ani Evropa nebyly o tomto plánu informovány,“ řekla. „Nyní platíme cenu za to, že vláda kriminálně selhala v obratu německé obranné politiky.“
Někteří němečtí politici však stále doufají, že se situaci podaří vyřešit diplomatickou cestou. Poslanec SPD Falko Drossmann uvedl, že Evropa by měla počkat na další vývoj, včetně jednání na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se očekává prezentace Trumpových plánů. Na konferenci se setkají klíčoví světoví politici, včetně amerického viceprezidenta JD Vanceho, ministra zahraničí Marca Rubia a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Zatímco většina německých politických stran reagovala na Trumpovo oznámení s obavami, krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) jej přivítala s nadšením. „Jsme samozřejmě rádi, že se povedlo zahájit mírová jednání. To jsme vždy požadovali,“ řekl poslanec AfD Gerold Otten. Strana, která v současnosti v průzkumech zaujímá druhé místo, dlouhodobě prosazuje smířlivější postoj vůči Rusku.
Trumpova strategie tak nejen že otřásla vztahy mezi USA a Evropou, ale také prohloubila politické rozdělení uvnitř Německa. Berlín nyní stojí před klíčovým rozhodnutím: zda se pokusit přesvědčit Washington ke změně kurzu, nebo přijmout realitu a začít budovat vlastní obrannou strategii bez záruk americké podpory.
Související
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
válka na Ukrajině , Olaf Scholz , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
včera
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
včera
Vražda na Štědrý den. Muž ve Vratimově připravil o život známého
včera
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za čtyři roky. A může být ještě lépe
včera
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
včera
Praha hlásí velké problémy v železniční dopravě. Vlaky nabírají zpoždění
včera
Rusové při útoku na Oděsu poškodili loď pod vlajkou Slovenska
včera
Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem
včera
Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest
včera
Počasí přinese o víkendu silné noční mrazy, během dne se oteplí
25. prosince 2025 21:05
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
25. prosince 2025 19:48
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.
Zdroj: Libor Novák