Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.
„Mír musí být dlouhodobý a musí zajistit suverenitu Ukrajiny,“ prohlásil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz. „Proto nikdy nepodpoříme vynucený mír ani žádné řešení, které by vedlo k oslabení transatlantické bezpečnosti. Jediný, kdo by z toho měl prospěch, je prezident Putin.“
Scholz, jehož Sociálnědemokratická strana (SPD) se podle průzkumů před nadcházejícími volbami 23. února nachází až na třetím místě, vyzval k navýšení obranného rozpočtu a k větší vojenské podpoře Ukrajiny. Zároveň apeloval na konzervativce, aby uvolnili přísná fiskální pravidla, což je téma, které ve své kampani opakuje často.
Trumpova administrativa oznámila, že je ochotna v rámci mírových jednání přistoupit na ústupky vůči Rusku, včetně postoupení ukrajinského území. Zároveň dala jasně najevo, že hlavní břemeno vojenské a finanční podpory Ukrajiny by nyní mělo nést především evropské společenství.
Němečtí představitelé byli tímto oznámením zaskočeni. Berlín přitom hraje klíčovou roli v dodávkách zbraní a finanční pomoci Kyjevu, a tak se očekávalo, že bude o takto zásadním kroku předem informován. Scholz se ještě den před Trumpovým prohlášením nechal slyšet, že „lze doufat a předpokládat, že Spojené státy budou nadále Ukrajinu podporovat.“
Podobné obavy vyjádřil i konzervativní politik Roderich Kiesewetter z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která v průzkumech vede. „Pokud nyní necháme Ukrajinu na holičkách, brzy budeme další na řadě,“ varoval. Podle něj je nutné, aby Evropa vytvořila „koalici ochotných“, která by zajistila maximální podporu Kyjevu a investovala do vlastní bezpečnosti.
Liberální europoslankyně Marie-Agnes Strack-Zimmermannová kritizovala Scholze za to, že během svého působení v úřadu kancléře neprovedl dostatečné reformy k posílení německé obranyschopnosti. „Je skandální, že Ukrajina ani Evropa nebyly o tomto plánu informovány,“ řekla. „Nyní platíme cenu za to, že vláda kriminálně selhala v obratu německé obranné politiky.“
Někteří němečtí politici však stále doufají, že se situaci podaří vyřešit diplomatickou cestou. Poslanec SPD Falko Drossmann uvedl, že Evropa by měla počkat na další vývoj, včetně jednání na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se očekává prezentace Trumpových plánů. Na konferenci se setkají klíčoví světoví politici, včetně amerického viceprezidenta JD Vanceho, ministra zahraničí Marca Rubia a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Zatímco většina německých politických stran reagovala na Trumpovo oznámení s obavami, krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) jej přivítala s nadšením. „Jsme samozřejmě rádi, že se povedlo zahájit mírová jednání. To jsme vždy požadovali,“ řekl poslanec AfD Gerold Otten. Strana, která v současnosti v průzkumech zaujímá druhé místo, dlouhodobě prosazuje smířlivější postoj vůči Rusku.
Trumpova strategie tak nejen že otřásla vztahy mezi USA a Evropou, ale také prohloubila politické rozdělení uvnitř Německa. Berlín nyní stojí před klíčovým rozhodnutím: zda se pokusit přesvědčit Washington ke změně kurzu, nebo přijmout realitu a začít budovat vlastní obrannou strategii bez záruk americké podpory.
Související
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
před 56 minutami
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
před 1 hodinou
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
před 1 hodinou
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
před 3 hodinami
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
před 4 hodinami
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
před 5 hodinami
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
před 7 hodinami
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno před 7 hodinami
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 8 hodinami
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
před 10 hodinami
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 12 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 13 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 14 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku.
Zdroj: Libor Novák