KLDR poslala do Ruska další vojáky. Mají bojovat na Ukrajině

Severní Korea vyslala do Ruska dalších 1500 vojáků, čímž celkový počet severokorejských vojáků v Rusku vzrostl na 3000. O této skutečnosti ve středu informovala jihokorejská tajná služba (NIS), která zároveň předpovídá, že do prosince by mohl počet severokorejských vojáků v Rusku dosáhnout až 10 000.  

Jeden z jihokorejských poslanců, člen parlamentního výboru pro tajné služby, uvedl: „Domníváme se, že do Ruska bylo vysláno dalších 1500 vojáků... takže celkový počet severokorejských vojáků v Rusku dosahuje nyní přibližně 3000. Očekává se, že do prosince bude do Ruska vysláno až 10 000 vojáků.“

Podle jihokorejské tajné služby již od uplynulého týdne dorazilo na ruský Dálný východ 1500 příslušníků speciálních jednotek KLDR. Tito vojáci tam absolvují výcvik, po němž mohou být nasazeni do bojů na Ukrajině na podporu ruské armády.

Severní Korea ani Rusko oficiálně nasazení severokorejských vojáků v Rusku nepotvrdily. Kreml označil tyto zprávy za „falešné informace“ a severokorejský zástupce při OSN v New Yorku označil podobná tvrzení za „nepodložené fámy“.

I přes tyto popírání se vojenská spolupráce mezi oběma státy posiluje. Moskva i Pchjongjang už delší dobu čelí podezřením ohledně transferů zbraní, ačkoliv obě strany tyto obvinění odmítají. Na červnovém summitu však obě země podepsaly dohodu o vzájemné obraně, což naznačuje záměr prohloubit vojenské vztahy.

Navzdory oficiálním popřením je stále zřetelnější vojenské sbližování mezi Ruskem a Severní Koreou. Posílání severokorejských vojáků do Ruska může mít značný dopad na konflikt na Ukrajině, především pokud budou nasazeni na frontových liniích. Odborníci spekulují, že Severní Korea může poskytnout Rusku nejen vojenský personál, ale také technickou podporu či výcvik.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý apeloval na své spojence, aby reagovali na důkazy o zapojení severokorejských vojáků do války na Ukrajině. Podle informací, které má Kyjev k dispozici, se dvě jednotky severokorejských vojáků, které mohou čítat až 12 000 mužů, připravují k nasazení na ukrajinské bojiště po boku ruských sil. Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu zdůraznil, že jde o výzvu, na kterou Ukrajina ví, jak odpovědět, ale je důležité, aby spojenci neignorovali tuto situaci.

Britský ministr obrany John Healey v této souvislosti uvedl, že Severní Korea již pravděpodobně začala vysílat stovky vojáků na pomoc Rusku. "Severokorejští vojáci podporují ruskou agresi na evropské půdě – je to stejně šokující jako zoufalé," prohlásil Healey v britském parlamentu.

Severní Korea tak podle dostupných informací výrazně podporuje ruské válečné úsilí, což vyvolává další mezinárodní napětí a vyzývá k adekvátním reakcím ze strany západních spojenců Ukrajiny. 

Spojené státy v pondělí na půdě Rady bezpečnosti OSN varovaly Severní Koreu před možným vysláním vojáků na Ukrajinu, aby bojovali po boku Ruska. Tento krok by označily za "nebezpečný a nanejvýš znepokojující vývoj". Náměstek velvyslance USA při OSN Robert Wood uvedl, že USA konzultují s partnery a spojenci možné důsledky takového kroku.

Téma se objevilo poté, co jihokorejská tajná služba oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska 1500 vojáků na výcvik s úmyslem nasadit je na frontu. Podle dalších zpráv má Pchjongjang v plánu vyslat na Ukrajinu až 12 000 vojáků, včetně speciálních jednotek. Rusko však tato tvrzení popřelo.

Generální tajemník NATO Mark Rutte rovněž varoval Severní Koreu, že vyslání vojáků by znamenalo "zásadní eskalaci" konfliktu na Ukrajině.

Prezident USA Joe Biden je vážně znepokojen únikem tajných dokumentů, které odhalují přípravy Izraele na možný odvetný útok na Írán. Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že administrativa stále neví, jakým způsobem se informace dostaly na veřejnost, a záležitost vyšetřuje Pentagon.

Dokumenty, které byly součástí sdílených zpravodajských informací v rámci aliance Five Eyes, uváděly, že Izrael přesouvá vojenské prostředky pro možný úder v reakci na raketový útok Íránu z 1. října. Tyto tajné informace se objevily na platformě Telegram, což zvýšilo obavy z úniku citlivých dat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje další eskalaci ruské války proti Ukrajině. Ve svém nedělním videoposelství zdůraznil, že svět musí na tuto situaci reagovat a aktivně čelit novým hrozbám. "Musíme reagovat a čelit. Nesmíme dovolit, aby se zlo dále zvětšovalo," řekl Zelenskyj. Dodal také, že pravidelné setkávání se severokorejskými vojáky na frontové linii by prodloužilo válku a poškodilo celý svět.

Zelenského reakce přichází v souvislosti s nedávnými zprávami z Jižní Koreje a Ukrajiny, které, mimo jiné na základě satelitních snímků, tvrdí, že Severní Korea plánuje nasadit až 12 000 vojáků na pomoc Rusku. Moskva však tyto informace opakovaně popírá. Přestože zprávy o severokorejské účasti dosud nebyly potvrzeny představiteli NATO ani USA, spekulace o úzkých vojenských vazbách mezi Moskvou a Pchjongjangem nadále vyvolávají obavy.

Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se netýká pouze vojenské podpory, ale zahrnuje také vzájemnou pomoc v případě vnějších útoků. Podle některých zpráv by severokorejští vojáci mohli být nasazeni v Kurské oblasti, kterou v posledních měsících čelí útokům ze strany ukrajinských sil. Od srpna tohoto roku Kyjev obsadil v této oblasti několik desítek měst, což vyvolává další otázky o možné eskalaci konfliktu.

Zelenskyj označil vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou za "škodlivé spojenectví" a "nebezpečnou kooperaci", která by mohla zvýšit nestabilitu a hrozby v celém regionu. Varoval, že pokud si Severní Korea osvojí taktiky moderní války, může se hrozba výrazně zvětšit.

Ukrajinský prezident zároveň apeloval na spojence Ukrajiny, aby byli připraveni na možnou reakci, protože zapojení dalšího státu do konfliktu by znamenalo zcela novou dimenzi války. Zelenskyj zopakoval, že válka musí skončit "spravedlivě a co nejrychleji" a připomněl, že Ukrajina už téměř 1000 dní s pomocí Západu čelí ruské agresi.

Rusko se během války opakovaně opírá o podporu svých spojenců, zejména sousedního Běloruska, které slouží jako nástupní prostor pro ruské jednotky. Možná spolupráce se Severní Koreou by tak mohla znamenat další rozšíření konfliktu a zvýšení mezinárodního napětí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes varoval Severní Koreu před zapojením jejích vojáků do války na Ukrajině po boku Ruska. Na sociální platformě X označil tento krok za "zásadní eskalaci" konfliktu, který by mohl mít dalekosáhlé důsledky. 

Rutte reagoval na zprávy, které v minulém týdnu zveřejnila jihokorejská tajná služba, podle nichž Severní Korea vyslala do Ruska 1500 vojáků. Ti momentálně procházejí výcvikem a poté mají být nasazeni na frontě na Ukrajině.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova v pondělí uvedl, že Severní Korea je partnerskou zemí Ruska a že rozvíjení vztahů mezi těmito státy je jejich suverénním právem. Peskov zdůraznil, že Moskva bude pokračovat v rozvoji spolupráce s Pchjongjangem, ale odmítl poskytnout bližší informace o případné účasti severokorejských vojáků ve válce na Ukrajině. Na dotazy týkající se této záležitosti odkázal na ruské ministerstvo obrany.

Rusko čelí také kritice ze strany Jižní Koreje. Ruský velvyslanec v Jižní Koreji Georgij Zinoviev v reakci na obavy jihokorejské vlády prohlásil, že spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou není namířena proti bezpečnostním zájmům Jižní Koreje a je v souladu s mezinárodním právem. Nicméně připustil, že Moskva a Soul mají odlišné názory na příčiny napětí na Korejském poloostrově.

Jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí si v pondělí předvolalo Zinovieva k podání vysvětlení ohledně informací o údajném vyslání tisíců severokorejských vojáků na podporu Ruska v konfliktu na Ukrajině. Tento krok ze strany Pchjongjangu by mohl výrazně ovlivnit geopolitické vztahy a dále eskalovat již napjatou situaci v oblasti konfliktu. 

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy