PŮVODNÍ ZPRÁVA | Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

Má Korčok reálnou šanci zužitkovat svůj politický kapitál ve prospěch PS nebo vyčkáváním „zmeškal vlak“? Dvorský zdůraznil, že od prezidentských voleb uplynulo 8 měsíců, což svými slovy popsal jako „velký časový odstup“. „Mezitím jsme měli volby do Evropského parlamentu, pokus o atentát na premiéra i množství politických kontroverzí, které už daly zapomenout na volbu hlavy státu,“ připomněl. 

„Pozitivně je možné hodnotit, že Ivan Korčok nevyslyšel hlasy, které ho vyzývaly k založení vlastní politické strany, protože další fragmentace by slovenské politické scéně neprospěla. Získaných 1,2 milionů hlasů ve volbách představovalo velký politický kapitál, což z Korčoka udělalo takříkajíc cenného hráče na trhu, o kterého mělo zájem vícero opozičních stran,“ nastínil.

Momentum z voleb sice podle Dvorského „již pominulo, ale Korčok se vrací do hry v období proběhlého výročí 17. listopadu, kdy se v Bratislavě uskutečnil opoziční protest, na kterém vystoupil i samotný Ivan Korčok“. „Nacházíme se taky v období, kdy PS pomalu přebírá pozici lídra v průzkumech preferencí před Smerem-SD,“ dodal. 

„Z taktického hlediska lze říct, že to je možná poslední okamžik, kdy Ivan Korčok může připomenout a navázat na svůj úspěch z úvodu letošního roku. Domnívám se, že roku 2025 by už pro jeho politický comeback bylo pozdě,“ poznamenal.

EuroZprávy.cz se experta zeptaly, zda lze tvrzení Korčoka – který sám sebe označuje za umírněného konzervativce – o tom, že se přidává k hnutí poskytující prostor široké škále názorů, vnímat jako transformaci PS na hnutí typu catch-all (všelidové hnutí, pozn. red.). „Určitě je to součástí strategie PS posunout se víc do středu. PS se profiluje jako hlavní vyzyvatel Ficova Smeru-SD a v tomto momentu potřebuje oslovovat nové segmenty voličů,“ naznačil Dvorský. 

„V rámci této snahy PS do jisté míry trpí kvůli svému názvu, protože jeho oponenti jej můžou atakovat s narativy, že progresivismus je jakási antislovenská ideologie, která chce zničit všechno tradiční. Političtí oponenti tak efektivně využívají skutečnost, že pojmu ‚progresivismus‘ zřídkakdo pořádně rozumí, proto se do této rétoriky vejde leccos. Funguje to na Slovensku, fungovalo to při posledních volbách v USA. Úkolem Korčoka bude modifikovat tento obraz o straně,“ shrnul. 

Může ale PS s příchodem Korčoka replikovat jeho úspěch i v tradičně konzervativních regionech, jako jsou Orava a Liptov, kde získal značnou podporu v prvním kole prezidentských voleb? „V těchto konzervativních regionech Slovenska Ivanovi Korčkovi pomohla především jasná podpora ze strany KDH, pro které jsou tyto regiony voličskou baštou. Nemyslím si, že v těchto regionech dokáže Korčok generovat zisky pro PS,“ popsal politolog. 

„Jeho potenciál vidím spíš v získávaní umírněných centristických voličů, kteří možná doteď odmítali volit PS z ideologických důvodů. Myslím si, že Korčok může oslovit voliče ostatních opozičních stran nebo i jistou část nevoličů,“ vysvětlil. 

Podotkl, že deklarovaným cílem PS je také přebrat určitou část voličů i od vládní strany Hlas-SD, jejíž lídrem byl právě současný prezident Pellegrini. „Ten dokázal oslovit lidi tím, že je nekonfliktní a reprezentativní typ politika. Tyto atributy má i Korčok a proto může oslovit také malou část voličů strany Hlas-SD, která s nástupem Matúše Šutaje Eštoka na post předsedy začala ztrácet svou původní tvář i voliče,“ uvedl.

Na závěr se EuroZprávy.cz dotázaly, zda může vstup Korčoka do PS oslabit pozici opozičních stran, které se zaměřují na podobně smýšlející voliče a možný vliv na opoziční KDH, SaS nebo mimoparlamentní Demokrati. „Může, a tohle je pro opoziční strany v tomto momentu největší problém,“ zdůraznil. 

„Ostatní opoziční strany v průzkumech oscilují na hranici zvolitelnosti, tedy 5 %. Každé procento, které by mohl Ivan Korčok překlopit pro PS, může být pro ostatní strany životně důležité. A to je problém i pro samotné PS, které sice může pokořit Smer-SD, ale na sestavení vlády bude v parlamentu potřebovat vícero koaličních partnerů, které tam možná nenajde,“ vysvětlil.

Na konec svého prohlášení dodal, že do voleb zbývá ještě spousta času a politický vývoj na Slovensku označil za „turbulentní“.

Související

Více souvisejících

Slovensko Ivan Korčok Tomáš Dvorský

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

včera

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

včera

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

včera

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

včera

5. ledna 2026 22:02

5. ledna 2026 21:19

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy