Máme se obávat jaderného útoku? Pentagon vysvětlil, co znamená změna v ruské jaderné doktríně

 Spojené státy oznámily, že nepozorují žádné známky příprav na jaderný úder ze strany Ruska, a označily změny v doktríně spíše za snahu o posílení odstrašujícího účinku a signalizaci, uvedl server Defense One.

Ruská vláda formálně aktualizovala svou jadernou doktrínu již v září, ale nyní ji spojuje s útoky ukrajinských raket ATACMS dodaných Spojenými státy na ruské území. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během summitu G20 v Brazílii uvedl, že použití těchto raket je „signálem eskalace“ a naznačil, že takové kroky nejsou možné bez americké podpory. Lavrov zdůraznil, že Rusko již dříve varovalo před reakcí na podobné situace.

Lavrov na summitu skupiny G20 také prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat. 

Lavrov zopakoval, že jakýkoliv útok na ruské území, podporovaný jadernou velmocí, Moskva považuje za hrozbu, která by mohla ospravedlnit použití jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno schválil úpravu jaderné doktríny, podle níž Moskva zvažuje použití jaderných zbraní nejen v případě přímého jaderného útoku, ale také při konvenčním útoku podporovaném jadernými mocnostmi.

Toto rozhodnutí přišlo ve chvíli, kdy Putin znovu varoval, že západní povolení k útokům na cíle hluboko na ruském území povede k přímému zapojení členských států NATO do války.

Lavrov zdůraznil, že jaderné zbraně budou i nadále sloužit pouze jako odstrašující prostředek, nikoliv jako nástroj agrese. „Naší prioritou je zabránit jaderné válce,“ uvedl ruský ministr zahraničí, ale zároveň naznačil, že nové okolnosti by mohly změnit strategii Moskvy.

Lavrov zároveň ocenil rozhodnutí Německa neposkytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu typu Taurus, jejichž dosah přesahuje 500 kilometrů. Německý kancléř Olaf Scholz se dlouhodobě staví proti dodávkám zbraní, které by mohly zasáhnout hluboko na ruském území, a argumentuje tím, že by takové kroky mohly vtáhnout Západ do přímějšího konfliktu s Ruskem.

Michael Kofman, odborník na Rusko z Carnegieho nadace, upozornil na to, že klíčové rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstává v rukou ruského prezidenta. Doktrína tak obsahuje úmyslně vágní jazyk, jehož cílem je odstrašovat a umožnit flexibilní interpretaci situace. Podle něj jde spíše o signál než o okamžité riziko.

Západní analytici však vnímají změnu doktríny jako důsledek posunu v ruské strategii. Sean McFate z Maxwell School při Syrakuské univerzitě uvedl, že Putin tím vysílá jasný signál NATO, aby ustoupilo. Varoval, že rozhodnutí USA poskytnout Ukrajině dlouhodosahové rakety nese riziko nebezpečné eskalace.

Další experti, jako Gabriela Rosa Hernandez z CNAS (Centrum pro novou americkou bezpečnost), se shodují, že změny nejsou přímým ukazatelem bezprostředního použití jaderných zbraní, ale spíše odrazem ruské snahy o posílení věrohodnosti svého odstrašování. Podle ní jde o přijetí nové formy jaderné signalizace, která má Západ přimět k ústupkům a demonstrovat ruské odhodlání dosáhnout svých cílů na Ukrajině.

Jeffrey Edmonds z téhož institutu dodal, že Moskva má mnoho dalších způsobů, jak eskalovat konflikt, než přistoupí k jaderným zbraním. Upozornil na možnost „horizontální eskalace“, například prostřednictvím podpory jiných konfliktů ve světě, nebo „vertikální eskalace“, zahrnující kybernetické útoky či testování protidružicových systémů.

Přesto zůstává nejistota kolem toho, zda jde ze strany Moskvy o strategickou hrozbu, nebo pouze o taktické manévry. Ruské kroky nadále zvyšují napětí, ale prostor pro diplomatické řešení a zabránění dalšímu vyostření konfliktu stále existuje.