Změna ruské jaderné doktríny, která umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na nejaderné útoky a potenciálně i proti zemím, které dodávají zbraně protivníkům Ruska, vyvolává znepokojení. Pentagon i odborníci ale tvrdí, že nejde o signál bezprostředního jaderného útoku.
Spojené státy oznámily, že nepozorují žádné známky příprav na jaderný úder ze strany Ruska, a označily změny v doktríně spíše za snahu o posílení odstrašujícího účinku a signalizaci, uvedl server Defense One.
Ruská vláda formálně aktualizovala svou jadernou doktrínu již v září, ale nyní ji spojuje s útoky ukrajinských raket ATACMS dodaných Spojenými státy na ruské území. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během summitu G20 v Brazílii uvedl, že použití těchto raket je „signálem eskalace“ a naznačil, že takové kroky nejsou možné bez americké podpory. Lavrov zdůraznil, že Rusko již dříve varovalo před reakcí na podobné situace.
Lavrov na summitu skupiny G20 také prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.
Lavrov zopakoval, že jakýkoliv útok na ruské území, podporovaný jadernou velmocí, Moskva považuje za hrozbu, která by mohla ospravedlnit použití jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno schválil úpravu jaderné doktríny, podle níž Moskva zvažuje použití jaderných zbraní nejen v případě přímého jaderného útoku, ale také při konvenčním útoku podporovaném jadernými mocnostmi.
Toto rozhodnutí přišlo ve chvíli, kdy Putin znovu varoval, že západní povolení k útokům na cíle hluboko na ruském území povede k přímému zapojení členských států NATO do války.
Lavrov zdůraznil, že jaderné zbraně budou i nadále sloužit pouze jako odstrašující prostředek, nikoliv jako nástroj agrese. „Naší prioritou je zabránit jaderné válce,“ uvedl ruský ministr zahraničí, ale zároveň naznačil, že nové okolnosti by mohly změnit strategii Moskvy.
Lavrov zároveň ocenil rozhodnutí Německa neposkytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu typu Taurus, jejichž dosah přesahuje 500 kilometrů. Německý kancléř Olaf Scholz se dlouhodobě staví proti dodávkám zbraní, které by mohly zasáhnout hluboko na ruském území, a argumentuje tím, že by takové kroky mohly vtáhnout Západ do přímějšího konfliktu s Ruskem.
Michael Kofman, odborník na Rusko z Carnegieho nadace, upozornil na to, že klíčové rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstává v rukou ruského prezidenta. Doktrína tak obsahuje úmyslně vágní jazyk, jehož cílem je odstrašovat a umožnit flexibilní interpretaci situace. Podle něj jde spíše o signál než o okamžité riziko.
Západní analytici však vnímají změnu doktríny jako důsledek posunu v ruské strategii. Sean McFate z Maxwell School při Syrakuské univerzitě uvedl, že Putin tím vysílá jasný signál NATO, aby ustoupilo. Varoval, že rozhodnutí USA poskytnout Ukrajině dlouhodosahové rakety nese riziko nebezpečné eskalace.
Další experti, jako Gabriela Rosa Hernandez z CNAS (Centrum pro novou americkou bezpečnost), se shodují, že změny nejsou přímým ukazatelem bezprostředního použití jaderných zbraní, ale spíše odrazem ruské snahy o posílení věrohodnosti svého odstrašování. Podle ní jde o přijetí nové formy jaderné signalizace, která má Západ přimět k ústupkům a demonstrovat ruské odhodlání dosáhnout svých cílů na Ukrajině.
Jeffrey Edmonds z téhož institutu dodal, že Moskva má mnoho dalších způsobů, jak eskalovat konflikt, než přistoupí k jaderným zbraním. Upozornil na možnost „horizontální eskalace“, například prostřednictvím podpory jiných konfliktů ve světě, nebo „vertikální eskalace“, zahrnující kybernetické útoky či testování protidružicových systémů.
Přesto zůstává nejistota kolem toho, zda jde ze strany Moskvy o strategickou hrozbu, nebo pouze o taktické manévry. Ruské kroky nadále zvyšují napětí, ale prostor pro diplomatické řešení a zabránění dalšímu vyostření konfliktu stále existuje.
Související
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
válka na Ukrajině , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 1 hodinou
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 5 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák