Máme se obávat jaderného útoku? Pentagon vysvětlil, co znamená změna v ruské jaderné doktríně

Změna ruské jaderné doktríny, která umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na nejaderné útoky a potenciálně i proti zemím, které dodávají zbraně protivníkům Ruska, vyvolává znepokojení. Pentagon i odborníci ale tvrdí, že nejde o signál bezprostředního jaderného útoku.

 Spojené státy oznámily, že nepozorují žádné známky příprav na jaderný úder ze strany Ruska, a označily změny v doktríně spíše za snahu o posílení odstrašujícího účinku a signalizaci, uvedl server Defense One.

Ruská vláda formálně aktualizovala svou jadernou doktrínu již v září, ale nyní ji spojuje s útoky ukrajinských raket ATACMS dodaných Spojenými státy na ruské území. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během summitu G20 v Brazílii uvedl, že použití těchto raket je „signálem eskalace“ a naznačil, že takové kroky nejsou možné bez americké podpory. Lavrov zdůraznil, že Rusko již dříve varovalo před reakcí na podobné situace.

Lavrov na summitu skupiny G20 také prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat. 

Lavrov zopakoval, že jakýkoliv útok na ruské území, podporovaný jadernou velmocí, Moskva považuje za hrozbu, která by mohla ospravedlnit použití jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno schválil úpravu jaderné doktríny, podle níž Moskva zvažuje použití jaderných zbraní nejen v případě přímého jaderného útoku, ale také při konvenčním útoku podporovaném jadernými mocnostmi.

Toto rozhodnutí přišlo ve chvíli, kdy Putin znovu varoval, že západní povolení k útokům na cíle hluboko na ruském území povede k přímému zapojení členských států NATO do války.

Lavrov zdůraznil, že jaderné zbraně budou i nadále sloužit pouze jako odstrašující prostředek, nikoliv jako nástroj agrese. „Naší prioritou je zabránit jaderné válce,“ uvedl ruský ministr zahraničí, ale zároveň naznačil, že nové okolnosti by mohly změnit strategii Moskvy.

Lavrov zároveň ocenil rozhodnutí Německa neposkytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu typu Taurus, jejichž dosah přesahuje 500 kilometrů. Německý kancléř Olaf Scholz se dlouhodobě staví proti dodávkám zbraní, které by mohly zasáhnout hluboko na ruském území, a argumentuje tím, že by takové kroky mohly vtáhnout Západ do přímějšího konfliktu s Ruskem.

Michael Kofman, odborník na Rusko z Carnegieho nadace, upozornil na to, že klíčové rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstává v rukou ruského prezidenta. Doktrína tak obsahuje úmyslně vágní jazyk, jehož cílem je odstrašovat a umožnit flexibilní interpretaci situace. Podle něj jde spíše o signál než o okamžité riziko.

Západní analytici však vnímají změnu doktríny jako důsledek posunu v ruské strategii. Sean McFate z Maxwell School při Syrakuské univerzitě uvedl, že Putin tím vysílá jasný signál NATO, aby ustoupilo. Varoval, že rozhodnutí USA poskytnout Ukrajině dlouhodosahové rakety nese riziko nebezpečné eskalace.

Další experti, jako Gabriela Rosa Hernandez z CNAS (Centrum pro novou americkou bezpečnost), se shodují, že změny nejsou přímým ukazatelem bezprostředního použití jaderných zbraní, ale spíše odrazem ruské snahy o posílení věrohodnosti svého odstrašování. Podle ní jde o přijetí nové formy jaderné signalizace, která má Západ přimět k ústupkům a demonstrovat ruské odhodlání dosáhnout svých cílů na Ukrajině.

Jeffrey Edmonds z téhož institutu dodal, že Moskva má mnoho dalších způsobů, jak eskalovat konflikt, než přistoupí k jaderným zbraním. Upozornil na možnost „horizontální eskalace“, například prostřednictvím podpory jiných konfliktů ve světě, nebo „vertikální eskalace“, zahrnující kybernetické útoky či testování protidružicových systémů.

Přesto zůstává nejistota kolem toho, zda jde ze strany Moskvy o strategickou hrozbu, nebo pouze o taktické manévry. Ruské kroky nadále zvyšují napětí, ale prostor pro diplomatické řešení a zabránění dalšímu vyostření konfliktu stále existuje. 

Související

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

před 1 hodinou

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 8 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy