Máme se obávat jaderného útoku? Pentagon vysvětlil, co znamená změna v ruské jaderné doktríně

Změna ruské jaderné doktríny, která umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na nejaderné útoky a potenciálně i proti zemím, které dodávají zbraně protivníkům Ruska, vyvolává znepokojení. Pentagon i odborníci ale tvrdí, že nejde o signál bezprostředního jaderného útoku.

 Spojené státy oznámily, že nepozorují žádné známky příprav na jaderný úder ze strany Ruska, a označily změny v doktríně spíše za snahu o posílení odstrašujícího účinku a signalizaci, uvedl server Defense One.

Ruská vláda formálně aktualizovala svou jadernou doktrínu již v září, ale nyní ji spojuje s útoky ukrajinských raket ATACMS dodaných Spojenými státy na ruské území. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během summitu G20 v Brazílii uvedl, že použití těchto raket je „signálem eskalace“ a naznačil, že takové kroky nejsou možné bez americké podpory. Lavrov zdůraznil, že Rusko již dříve varovalo před reakcí na podobné situace.

Lavrov na summitu skupiny G20 také prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat. 

Lavrov zopakoval, že jakýkoliv útok na ruské území, podporovaný jadernou velmocí, Moskva považuje za hrozbu, která by mohla ospravedlnit použití jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno schválil úpravu jaderné doktríny, podle níž Moskva zvažuje použití jaderných zbraní nejen v případě přímého jaderného útoku, ale také při konvenčním útoku podporovaném jadernými mocnostmi.

Toto rozhodnutí přišlo ve chvíli, kdy Putin znovu varoval, že západní povolení k útokům na cíle hluboko na ruském území povede k přímému zapojení členských států NATO do války.

Lavrov zdůraznil, že jaderné zbraně budou i nadále sloužit pouze jako odstrašující prostředek, nikoliv jako nástroj agrese. „Naší prioritou je zabránit jaderné válce,“ uvedl ruský ministr zahraničí, ale zároveň naznačil, že nové okolnosti by mohly změnit strategii Moskvy.

Lavrov zároveň ocenil rozhodnutí Německa neposkytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu typu Taurus, jejichž dosah přesahuje 500 kilometrů. Německý kancléř Olaf Scholz se dlouhodobě staví proti dodávkám zbraní, které by mohly zasáhnout hluboko na ruském území, a argumentuje tím, že by takové kroky mohly vtáhnout Západ do přímějšího konfliktu s Ruskem.

Michael Kofman, odborník na Rusko z Carnegieho nadace, upozornil na to, že klíčové rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstává v rukou ruského prezidenta. Doktrína tak obsahuje úmyslně vágní jazyk, jehož cílem je odstrašovat a umožnit flexibilní interpretaci situace. Podle něj jde spíše o signál než o okamžité riziko.

Západní analytici však vnímají změnu doktríny jako důsledek posunu v ruské strategii. Sean McFate z Maxwell School při Syrakuské univerzitě uvedl, že Putin tím vysílá jasný signál NATO, aby ustoupilo. Varoval, že rozhodnutí USA poskytnout Ukrajině dlouhodosahové rakety nese riziko nebezpečné eskalace.

Další experti, jako Gabriela Rosa Hernandez z CNAS (Centrum pro novou americkou bezpečnost), se shodují, že změny nejsou přímým ukazatelem bezprostředního použití jaderných zbraní, ale spíše odrazem ruské snahy o posílení věrohodnosti svého odstrašování. Podle ní jde o přijetí nové formy jaderné signalizace, která má Západ přimět k ústupkům a demonstrovat ruské odhodlání dosáhnout svých cílů na Ukrajině.

Jeffrey Edmonds z téhož institutu dodal, že Moskva má mnoho dalších způsobů, jak eskalovat konflikt, než přistoupí k jaderným zbraním. Upozornil na možnost „horizontální eskalace“, například prostřednictvím podpory jiných konfliktů ve světě, nebo „vertikální eskalace“, zahrnující kybernetické útoky či testování protidružicových systémů.

Přesto zůstává nejistota kolem toho, zda jde ze strany Moskvy o strategickou hrozbu, nebo pouze o taktické manévry. Ruské kroky nadále zvyšují napětí, ale prostor pro diplomatické řešení a zabránění dalšímu vyostření konfliktu stále existuje. 

Související

Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 
Následky ruského úderu 25. května v Charkově.

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

Boeing 787 Dreamliner společnosti Air India - Ilustrační fotografie.

Záhada zřícení letu AI171: Druhá černá skříňka letadla Air India nalezena

Vyšetřovatelé v Indii získali druhý záznamový přístroj z havarovaného letadla společnosti Air India. Hlasový záznamník z kokpitu má odhalit poslední slova pilotů před pádem Boeingu 787-8, který se ve čtvrtek zřítil v Ahmadábádu. Počet obětí podle úřadů mezitím stoupl na 270. Informuje server The Economic Times.

včera

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři

Po poslancích se už i senátoři shodli na tom, jaké návrhy na udělení státních vyznamenání předloží prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu předá metály jako každý rok na konci října. Již z návrhů se dá vytušit, že ani tentokrát nebudou mezi vyznamenanými chybět známé osobnosti ze šoubyznysu. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Italská fotbalová reprezentace už má mít nového trenéra. Po Spallettim ji má převzít Gattuso

Po zápasech kvalifikace na fotbalové MS v rámci červnového reprezentačního srazu, kterých byl účasten jako reprezentační kouč Itálie Luciano Spalletti, byl právě tento šestašedesátiletý italský stratég italskou fotbalovou asociací z funkce trenéra národního týmu odvolán. Osudná mu byla hned úvodní nečekaná prohra s Norskem 0:3 a ani se nečekalo, jak dopadne pondělní duel s Moldavskem (2:0). Nyní je italská reprezentace blízko tomu, aby ji trénoval Gennaro Gattuso.

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Zmizela beze stopy. Policie měla opět otevřít případ pohřešované Ivany

Policie po osmadvaceti letech obnovila vyšetřování případu zmizení Ivany Koškové z Liberecka, které se beze stopy ztratila, když jí bylo pouhých 14 let. Informovala o tom stanice CNN Prima News. Kriminalisté z týmu Tempus měli spustit pátrání na několika místech a za pomoci nejmodernější techniky. 

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Povstání v Los Angeles? Trump se mýlí. S protesty je to jinak

Protesty v Los Angeles provází vlna dezinformací, deepfake snímků a konspiračních teorií, které zkreslují rozsah a příčiny nepokojů. Násilné střety jsou přitom omezeny na několik malých lokalit, přesto některá média i administrativa prezidenta Donalda Trumpa líčí situaci jako plošné povstání. Ukazuje se však, že většina protestů je reakcí na násilné policejní razie proti migrantům.

včera

včera

včera

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Spolu odolává možným dopadům bitcoinové kauzy, ukazuje průzkum

Bitcoinová kauza zatím preferencemi koalice Spolu nijak výrazně neotřásla. Seskupení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ztratila oproti předchozímu šetření jen dvě desetiny procenta, vyplývá z nového průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. Na prvním místě je nadále hnutí ANO, do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest uskupení. 

včera

včera

včera

včera

Američané proti Trumpovi. V den přehlídky vyšli lidé do ulic, protesty nekončí

Zatímco americký prezident Donald Trump pořádal ve Washingtonu vojenskou přehlídku k výročí 250 let od založení americké armády, po celé zemi probíhaly demonstrace proti jeho způsobu vykonávání prezidentského úřadu. Trump varoval, že „nepřátelé Ameriky“ (tedy kdokoliv, kdo nesouhlasí s jeho režimem) pocítí tvrdou sílu. V některých státech vedených republikány guvernéři předem signalizovali, že bezpečnostní složky potlačí jakékoli protesty, které budou považovat za násilné.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy