Mohou střely ATACMS změnit poměr sil na Ukrajině? Rusko podle expertů čekají problémy

Dodávky amerických střel ATACMS mají potenciál ovlivnit situaci na bojišti ve prospěch Ukrajiny tím, že umožňují Kyjevu účinné zásahy na letiště a skladovací prostory munice, které se nacházejí daleko za frontovými liniemi. Podle pravidelné analýzy provedené Americkým Instituem pro studium války (ISW) bude ruská armáda nucena adaptovat se na tyto nové zbraně.  

Ruský prezident Vladimir Putin označil dodávku raket ATACMS na Ukrajinu za chybu, ale tvrdí, že tyto střely pravděpodobně nezmění situaci na frontě. Putin také oznámil, že na jeho rozkaz budou nad Černým mořem provádět hlídky ruské stíhačky MiG-31, vybavené hypersonickými střelami Kinžal.

Nedávný útok ukrajinských sil na letiště v Ruskem okupovaných městech Berďansk a Luhansk způsobil značné škody ruské straně. Dodávka střel ATACMS, která nebyla předem ohlášena, byla potvrzena některými americkými médii a také ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. USA poskytly Ukrajině malý počet střel ATACMS s doletem asi 160 kilometrů.

Analytici tvrdí, že útoky střelami ATACMS na strategicky významná ruská letiště na Ukrajině pravděpodobně donutí ruské velení k rozptýlení svého letectva a stažení některých letadel na letiště dál od frontové linie.

Doporučené články

ISW také upozorňuje, že střely ATACMS představují značnou hrozbu pro ruské muniční sklady v týlových oblastech. Tato situace je srovnatelná s dodávkami amerických raketometů HIMARS v červnu loňského roku, které narušily ruskou logistiku a umožnily úspěšnou ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské a Chersonské oblasti.

ISW také poukazuje na to, že Ukrajina pravděpodobně obdržela omezený počet střel ATACMS a bude potřebovat další, pokud chce udržet a zesílit jejich počáteční efekt na bojišti.

Rakety ATACMS lze odpálit z raketometů HIMARS dodaných Spojenými státy. Ukrajina již dříve zdůraznila potřebu těchto raket, protože mají dostatečný dolet, aby dosáhly cílů za ruskými liniemi na území Ukrajiny okupovaném Ruskem.

Doporučené články

Rakety ATACMS, což je zkratka pro "Army Tactical Missile System" (Systém taktických střel pro armádu), jsou řízené střely určené pro taktické a operační útoky. Tyto rakety byly vyvinuty a jsou vyráběny ve Spojených státech a jsou určeny pro použití v rámci armády Spojených států a několika zahraničních spojenců.

Tyto rakety mají schopnost dosáhnout velké vzdálenosti, což znamená, že mohou být využity k útokům na cíle na větších vzdálenostech od vlastních pozic. Rakety ATACMS jsou vybaveny pokročilými navigačními systémy, které jim umožňují dosáhnout vysoké přesnosti při zásahu cílů.

Rakety mohou nést různé druhy bojových hlavic, což znamená, že jsou schopny zasáhnout různé typy cílů, včetně pozemních cílů a bunkrů. Jsou schopny dosáhnout velké rychlosti a jsou schopny provádět manévry, což zvyšuje jejich účinnost a obtížnost pro nepřítele při jejich odražení.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Rusko balistické strely ATACMS

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 0:0 po první třetině. Gól domácích neplatil

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy