Stíhací letouny F-16 slíbené Západem by už mohly být na Ukrajině. Spekuluje o tom server Newsweek poté, co si Kyjev připsal řadu významných vítězství proti ruské armádě ve vzduchu i na moři. Západní spojenci přislíbili Kyjevu moderní tryskáče F-16 vyrobené v USA už před mnoha měsíci, dlouho ale nebylo známo, kdy přesně letadla ovládnou ukrajinské nebe.
Kyjev se dožadoval tryskáčů, které by posílily schopnost Ukrajiny bojovat proti ruské dominanci na obloze a podnikat další údery na klíčové ruské cíle. Letouny F-16 jsou vybaveny modernější avionikou a radary a jsou navrženy tak, aby odpalovaly zbraně standardu NATO, které Ukrajina používala se svými staršími proudovými letouny ze sovětské éry.
V posledních dnech ruské a protiukrajinské telegramové kanály spekulovaly, že Ukrajina už mohla pokročilé tryskáče nasadit v boji. I podle amerického zdroje, o kterém se Newsweek podrobněji nezmiňuje, je pravděpodobné, že Ukrajina skutečně obdržela první ze slíbených F-16.
Nahrávaly by tomu informace, podle kterých v posledních třech týdnech Rusko údajně ztratilo osm letadel, což je rána pro moskevské letectvo. 5. prosince ukrajinská armáda uvedla, že sestřelila ruské tryskové letadlo kolem Snake Island , černomořské základny asi 30 mil od ukrajinského pobřeží poblíž Rumunska.
O dvanáct dní později ukrajinská média informovala, že Moskva ztratila stíhací bombardér Su-34 poté, co Kyjev zaútočil na ruskou leteckou základnu. Ukrajinské letectvo dále uvedlo, že Moskva ve stejný den sestřelila jeden ze svých vlastních taktických bombardérů Su-25.
22. prosince Ukrajina oznámila, že sestřelila další tři ruské bombardéry Su-34, a Kyjev na Štědrý den oznámil, že vyřadil ruský Su-30 a Su-34. V ranních hodinách 26. prosince pak poškodil ukrajinský úder ruskou výsadkovou loď Novočerkassk na Krymu. Ruské nebo protiukrajinské telegramové kanály od té doby spekulovaly, že k odpálení řízených střel na ruské plavidlo byly použity právě F-16.
Ačkoli to není oficiálně potvrzeno, není ani vyloučeno, že Ukrajina už obdržela alespoň první várku F-16. Není ale zřejmé od koho. Nizozemsko plánovalo dodat stíhačky F-16 Ukrajině až v roce 2024, řekla tamní ministryně obrany Kajsa Ollengrenová pro server Politico. Do té doby musí být piloti technicky vycvičeni k létání a boji ve stíhačkách. "Tyto věci vyžadují čas. Myslím, že nejdůležitější je signál, který vysíláme nejen Kyjevu, ale také Moskvě a Kremlu," uvedla.
První ukrajinští piloti měli výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA dokončit ještě letos. Po dokončení výcviku v USA by ale měli projít ještě výcvikem NATO v Evropě a před nasazením stíhaček do akce musí absolvovat i výcvik zaměřený na údržbu letounů.
Spojené státy už dříve schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce.
Ukrajina přitom ještě nedávno tvrdila, že si je ale vědoma, že letos se ke stíhačkám nedostane. "Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
včera
Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA
včera
Trump chce prodat Turecku letouny F-35. Zničíte rovnováhu sil na Blízkém východě, varuje Netanjahu
včera
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
včera
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
včera
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
včera
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
včera
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
včera
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
včera
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
včera
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
včera
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
17. července 2026 21:54
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
17. července 2026 20:55
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
17. července 2026 20:06
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
17. července 2026 19:20
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
17. července 2026 18:32
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
17. července 2026 17:37
Policie objasnila, jak to při Turkově nehodě bylo se značením
17. července 2026 16:49
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
17. července 2026 15:58
Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít
Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.
Zdroj: Libor Novák