Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Německo se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února 2025. Obyvatelé nejlidnatější země Evropské unie budou volit 630 členů nového Bundestagu. Původně byly volby naplánovány na 28. září 2025, avšak jejich konání bylo urychleno kvůli politické krizi a následnému rozpadu vládní koalice v roce 2024.

Podle německého Základního zákona a volebního zákona se federální volby musí konat v neděli nebo ve státní svátek, nejdříve 46 měsíců a nejpozději 48 měsíců po prvním zasedání současného Bundestagu. Ten zasedl poprvé 26. října 2021, a proto byly původně naplánovany volby na období mezi 31. srpnem a 26. říjnem 2025. V srpnu 2024 vláda doporučila konání voleb 28. září 2025, což schválil i prezident Frank-Walter Steinmeier.

Předčasné volby mohou být vyhlášeny pouze v případě rozpuštění Bundestagu prezidentem. K tomu může dojít dvěma způsoby: buď pokud se Bundestagu nepodaří zvolit nového kancléře absolutní většinou do 15 dnů od prvního hlasování, nebo pokud současný kancléř vyvolá hlasování o důvěře a následně požádá prezidenta o rozpuštění parlamentu.

Vládní krize vypukla v listopadu 2024, kdy kancléř Olaf Scholz odvolal z vlády ministra financí Christiana Lindnera z FDP. Tento krok vedl ke kolapsu třístranné koalice a ztrátě většiny v parlamentu. Scholz oznámil svůj úmysl vyvolat hlasování o důvěře, což mělo umožnit konání předčasných voleb. Původně se očekávalo, že se volby uskuteční v lednu 2025, avšak pod tlakem opozice byl termín přesunut na únor.

Hlasování o důvěře proběhlo 16. prosince 2024 a skončilo neúspěchem pro Scholze. Pro důvěru hlasovalo 207 poslanců, proti bylo 394, 116 se zdrželo a 16 nebylo přítomno. Zatímco SPD podpořila kancléře jednotně, opozice, s výjimkou tří členů AfD, hlasovala proti. Strana Zelených se rozhodla zdržet se hlasování, aby zaručila pád vlády, aniž by přímo hlasovala proti svému koaličnímu partnerovi.

Po neúspěchu v hlasování o důvěře se Scholz vydal do prezidentského paláce Bellevue, kde doporučil prezidentu Steinmeierovi rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Prezident zahájil konzultace se stranickými lídry, aby ověřil, zda existuje možnost vytvoření nové většiny v současném Bundestagu. Dne 20. prosince 2024 oznámil, že taková možnost neexistuje.

Prezident Steinmeier oficiálně rozpustil Bundestag 27. prosince 2024 a současně stanovil datum voleb na 23. února 2025. Tento krok otevřel cestu k nové kapitole v německé politice, která se bude odvíjet podle výsledků hlasování.

Německý volební systém kombinuje prvky poměrného a většinového zastoupení. Každý volič má dva hlasy: prvním hlasuje pro kandidáta ve svém volebním obvodu, druhým pro stranickou kandidátku na federální úrovni. K získání zastoupení v Bundestagu musí strana buď překročit pětiprocentní práh celostátního hlasování, nebo vyhrát alespoň tři volební obvody v přímém hlasování.

Všechny mandáty jsou rozdělovány na základě poměrného zastoupení s použitím metody Sainte-Laguë. Počet přímých mandátů získaných v jednotlivých státech je poté odečten od celkového přiděleného počtu mandátů dané straně.

Největší favorit, konzervativní aliance CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem, má podle průzkumů jasný náskok, uvedl server Politico. Nicméně očekává se, že krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhne svého historicky nejlepšího výsledku, což vyvolává intenzivní debatu o poválečné identitě Německa.

Volební kampaň se do značné míry soustředila na otázku migrace. Po lednovém útoku v bavorském Aschaffenburgu, který údajně spáchal afghánský migrant, Merz oznámil plán na výrazné zpřísnění migračních pravidel.

Jeho konzervativci poprvé od konce druhé světové války spolupracovali s AfD při prosazení migračních omezení v Bundestagu. Tento krok otřásl politickou scénou, protože narušil takzvanou „Brandmauer“ – dosud striktně dodržovanou bariéru mezi tradičními stranami a krajní pravicí.

Merz se tímto krokem snažil oslabit AfD a získat zpět voliče, kteří k této straně přešli. Avšak podle nejnovějších průzkumů CDU/CSU ztratila téměř tři procentní body, zatímco AfD naopak stejný podíl získala. To naznačuje, že tato strategie nemusí přinést očekávaný efekt.

Podle aktuálního agregovaného průzkumu zveřejněného 4. února je CDU/CSU na prvním místě s 30 % hlasů. AfD je na druhém místě s rekordní podporou 22 %. Sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze se propadli na 17 %, zatímco Zelení dosahují 13 %. Liberální FDP, postkomunistická Levice i nová populistická strana Sahry Wagenknechtové (BSW) balancují na pětiprocentní hranici potřebné pro vstup do Bundestagu.

Pokud menší strany nepřekročí tuto hranici, CDU/CSU by teoreticky mohla dosáhnout parlamentní většiny se ziskem kolem 40 % hlasů. Naopak, pokud se FDP, Levice a BSW do parlamentu dostanou, většina by vyžadovala minimálně 46 % hlasů, čímž by se zvýšila pravděpodobnost třístranné koalice.

Merz a jeho strana preferují dvoučlennou koalici, která by zajistila větší stabilitu, a proto zvažují spolupráci buď se Zelenými, nebo s SPD. Pokud by ale menší strany překročily pětiprocentní hranici, může být nutné vytvořit třístrannou vládu, což by mohlo vést k napětí a neshodám uvnitř kabinetu.

Merz však již vyloučil jakoukoli spolupráci s AfD, přestože právě podpora této strany pomohla jeho návrhům na zpřísnění migrační politiky projít v Bundestagu.

Výsledek německých voleb bude mít dopad nejen na vnitřní politiku země, ale i na celou Evropu. Silná podpora AfD by mohla povzbudit krajně pravicové síly napříč kontinentem, zejména ve Francii, Itálii a Nizozemsku.

Merz se také zavázal, že v případě vítězství podnikne kroky k posílení evropské jednoty, zejména ve vztahu k administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plánuje navštívit Paříž a Varšavu, aby posílil vztahy v rámci tzv. weimarského trojúhelníku.

Otázkou zůstává také německý přístup k válce na Ukrajině. Zatímco kancléř Scholz se prezentoval jako opatrný podporovatel Kyjeva a odmítal například poskytnout Ukrajině střely Taurus, Merzův tábor dlouhodobě prosazuje tvrdší postoj a větší vojenskou pomoc.

První odhady výsledků budou zveřejněny 23. února v 18:00. Přesnější výsledky budou k dispozici během večera, zatímco konečné rozdělení mandátů bude známo pravděpodobně až v ranních hodinách následujícího dne. 

Související

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

Více souvisejících

Německo Volby v Německu Olaf Scholz

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy