Papež František dnes při tradičním velikonočním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) vyjádřil znepokojení nad konflikty v Izraeli a v Palestině. Zároveň prosil Boha, aby ukázal Ukrajině cestu k míru a osvítil ruský národ. Ve zhruba desetiminutovém proslovu se František zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí, například o občanské válce v Sýrii, o zemětřesení, které v únoru zasáhlo Turecko a Sýrii či o bezpečnostní a humanitární situaci v Latinské Americe, v Asii a v Africe.
"Vyjadřuji hluboké znepokojení nad útoky, které se v posledních dnech odehrály (v Jeruzalémě) a které ohrožují atmosféru vzájemné důvěry a respektu, jež jsou nutné pro obnovu dialogu mezi Izraelci a Palestinci," řekl papež. Zdůraznil, že si přeje, aby mír zavládl v Jeruzalémě a v celé Svaté zemi. Svatá země je termín používaný pro Izrael a historickou Palestinu, tedy pro oblast s velkým náboženským významem pro tři světová monoteistická náboženství (judaismus, křesťanství a islám).
Papež se ve svém projevu věnoval i válce na Ukrajině, kam loni v únoru vyslalo svoji armádu Rusko. František prosil Boha, aby pomohl "milovanému ukrajinskému lidu v cestě k míru" a aby osvítil "velikonočním světlem ruský lid". Mezinárodní společenství pak vyzval, aby se snažilo ukončit válku na Ukrajině i konflikty v dalších zemích.
Papež se zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí - od občanské války v Sýrii a v Jemenu, přes ničivé zemětřesení v Turecku a v Sýrii až po neklidnou situaci na Haiti, v Barmě, Tunisku či Kongu.
Své poselství papež František zahájil obvyklými slovy, "drahé sestry a drazí bratři, Ježíš Kristus vstal z mrtvých". Věřící a národy vyzval, aby začali mezi sebou budovat větší důvěru. "Pospěšme si s překonáním hranic a nesvárů," řekl papež, který vyzval k pomoci uprchlíkům a běžencům.
Na Svatopetrském náměstí se dnes před polednem na 45.000 lidí zúčastnilo mše, uvedla vatikánská policie. Papežovo poselství si na náměstí a v okolních ulicích vyslechlo na 100.000 lidí, dodal vatikánský rozhlas. Náměstí mělo letos bohatou květinovou výzdobou se zhruba 15.000 tulipány dovezenými z Nizozemska.
Související
Objevil se bílý kouř. Novým papežem je Američan, jmenuje se Lev XIV.
Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 7 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 9 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák