Jak se církev staví k ženám? Vatikán hasí další skandál

Na nedávném setkání Biskupského synodu v Římě, kterého se zúčastnilo více než 100 členů, vzbudila diskuse o roli žen v katolické církvi silné emoce a rozhořčení. 

Účastníci synodu, kteří se shromáždili, aby byli informováni o stavu diskusí v pracovní skupině, byli zklamáni, když dva vatikánští představitelé odmítli poskytnout informace o členství ve skupině, údajně na pokyn papeže Františka. Tato situace vedla k projevům nespokojenosti mezi účastníky.

Otevřený spor o roli žen v církvi dominoval poslednímu týdnu synody, a to především v souvislosti s tím, že Vatikán vyslal na zasedání pouze dva nižší zástupce, kteří se touto problematikou zabývají. Účast žen, včetně možnosti jejich vysvěcení za kněžky, je v katolické církvi tématem, které je již léta sporné. Tato otázka byla před začátkem synody svěřena pracovní skupině na pokyn papeže Františka.

Dikasterie pro nauku víry, vedená argentinským kardinálem Victorem Fernandezem, který je blízkým důvěrníkem papeže, oznámila, že se příští týden zúčastní synodu. Otevření církve vůči ženám, včetně jejich možného vysvěcení, se stává stále aktuálnějším tématem, zvlášť s ohledem na přibližně 1,4 miliardy věřících v katolické církvi.

František se v rámci této synody vyhnul některým kontroverzním otázkám, jako je celibát a požehnání homosexuálních párů, a místo toho se zaměřil na otázky, které se týkají budoucnosti církve. Na synodě se účastní více než 360 biskupů, kněží, řeholníků a laiků z celého světa, včetně více než 50 žen s volebním právem.

Závěrem synody, která skončí příští sobotu, by měl být přijat závěrečný dokument, avšak konečné slovo v rozhodování o přijatých otázkách má pouze papež.

Tento synod tak představuje důležitý krok v diskusi o roli žen v katolické církvi, přičemž zůstává otázkou, jaké změny by mohly v budoucnosti nastat a zda se církev otevře větší účasti žen na všech úrovních.

Související

Petr Fiala

Fiala podepsal dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem

Český premiér Petr Fiala a kardinál Pietro Parolin, státní sekretář Svatého stolce, podepsali ve čtvrtek na úřadě vlády dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem. Česko tím završilo více než 20 let trvající vyjednávání a stalo se jednou z posledních evropských zemí, která takovou smlouvu se Svatým stolcem dosud neměla.

Více souvisejících

Vatikán Papež František

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny

Život v Gaze, poznamenaný dlouholetým konfliktem, přináší osudy, které lámou srdce i ty nejzkušenější. Pro některé děti je cesta za lékařskou péčí jedinou šancí na přežití, avšak jen málo z nich tuto možnost dostane. Příběhy malých pacientů, kteří unikli válečným hrůzám a byli převezeni k léčbě do Spojených států, ukazují nejen lidskou tragédii, ale také odvahu a obrovskou solidaritu. Zmapoval je server SkyNews.

včera

včera

Vladimír Putin a Robert Fico

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

včera

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

včera

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

Zdroj: Patrik Bohačiak

Další zprávy