Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji

V případě, že Kyjev získá od Spojených států taktické balistické střely ATACMS s delším doletem, Rusko bude nuceno provést hlubší vojenské akce proti ukrajinským silám a rozšířit tzv. nárazníkovou zónu.

Rusko bude muset zatlačit ukrajinské síly dále a rozšířit to, co považuje za „nárazníkovou zónu“, pokud Kyjev převezme dodávku vyspělých systémů řízených raket delšího doletu ATACMS od Spojených států, uvedl Peskov. Uvedla agentura Reuters.

Kreml tak slovy mluvčího ve středu reagoval na již jisté oznámení USA o schválené pomoci Ukrajině, a to, že brzy obdrží právě americké systémy ATACMS s delším doletem. 

Bílý dům loni v říjnu informoval, že poskytl Kyjevu rakety ATACMS, které jsou schopny zasáhnout cíle ve vzdálenosti 165 kilometrů. Nový balíček vojenské pomoci, který již schválil Kongres USA, by měl zahrnovat i verzi střely ATACMS s doletem 300 kilometrů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí řekl, že Kyjev dostane od Washingtonu rakety ATACMS delšího doletu a poděkoval Spojeným státům za pomoc.

Tím se zvyšují vyhlídky Ukrajiny na použití těchto raket k úderu na cíle hlouběji uvnitř území kontrolovaného ruskými silami, zejména na Krymu anektovaném Ruskem.

ATACMS (Armádní taktické raketové systémy) jsou namontovány na nákladních automobilech a mohou letět rychlostí 3 Machy, což je podstatně rychleji než britské a francouzské řízené střely, které se v současnosti nacházejí v ukrajinské zbrojovce.

Kreml nedávno prohlásil, že aby ochránil ruské území před ukrajinskými útoky, musí existovat "nárazníkové pásmo" v oblastech, které Rusko anektovalo od Ukrajiny. Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí, dříve naznačil, že dodávky západních zbraní s delším doletem do Kyjeva by mohly vyvolat reakci ze strany Ruska, která by posunula ukrajinské síly dále od ruských hranic. Americká pomoc pro Ukrajinu, která může zahrnovat taktické balistické střely ATACMS, by mohla vyvolat novou fázi napětí ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Peskov balistické strely ATACMS

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko z vládního webu vymazalo změnu hranic v Baltském moři

Návrh ruského ministerstva obrany na revizi námořních hranic Ruska na východě Baltského moře byl ve středu odstraněn z vládního portálu, kde byl zveřejněn. Tento návrh vyvolal zmatek a obavy mezi členskými zeměmi NATO, jako jsou Finsko, Švédsko, Litva a Estonsko, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

Volby ve Velké Británii

Britské parlamentní volby mohou být už za pár týdnů, tvrdí média

Britové si budou volit nové složení parlamentu už v červenci, píší dnes tamní média. Uvedl to například deník Guardian. Podle informací televize ITV se má hlasovat 4. července. Očekávalo se přitom, že volby proběhnou nejdříve na podzim. Premiér Rishi Sunak ve středu řekl, že volby budou v druhé polovině roku.  

včera

včera

včera

včera

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Švýcaři výhrou nad Finy rozhodli o čtvrtfinálovém soupeři pro Česko. Jsou jím USA

V úterý se odehrály poslední zápasy v rámci skupin na letošním hokejovém světovém šampionátu v Praze a Ostravě. Ty tak rozhodly o tom, s kým se kdo utká ve čtvrtfinále, což zajímalo především českou reprezentaci. Ta se nakonec utká ve čtvrtek od 20:20 v Praze s neoblíbenými Američany, přičemž o tom rozhodl úterní večerní duel Švýcarska s Finskem, kde země helvétského kříže vyhrála 3:1 zásluhou Kevina Fialy, jenž nejen dvakrát skóroval, ale i jednou asistoval.

včera

Palestina

Spor o Palestinu: Německo vznik státu podporuje, USA jsou opatrnější

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že palestinský stát by měl vzniknout po přímých jednáních mezi stranami, a nikoli jednostranným uznáním, uvedl ve středu Bílý dům. Reagoval tak na oznámení Irska, Španělska a Norska, že tento měsíc uznají státnost Palestiny, píše agentura Reuters.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

včera

včera

Palestina

Francie: Palestina není stát. Nesplnila podmínky pro uznání

Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny, uvedl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné po oznámení několika evropských zemí, že tak učiní v naději na přinesení míru na Blízký východ. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  

včera

Robert Fico

Ficův stav je stále vážný. Převoz do Bratislavy je vyloučený

Stav slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) je stabilizovaný, ale zůstává vážný, odpovídající rozsahu a vážnosti zranění, které utrpěl. Po jednání Rady bezpečnosti SR to novinářům řekl místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

včera

včera

včera

Zemřel Vojtěch Adam, uznávaný vědec podlehl těžké nemoci

Ve věku pouhých 42 let zemřel emeritní prorektor Mendelovy univerzity v Brně a významný vědec Vojtěch Adam, který v úterý podlehl krátké těžké nemoci. O Adamově úmrtí informovala právě univerzita na webových stránkách. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy