Politico: Vztahy Česka a Slovenska jsou na bodu mrazu. Řešením může být Babiš

Jedním ze symbolických momentů narušení vztahů bylo rozhodnutí české vlády zrušit tradiční neformální společné zasedání kabinetů obou zemí. Tento krok Praha zdůvodnila neshodami v otázce zahraniční politiky. Slovenská strana tento postoj kritizovala a označila jej za součást českého předvolebního boje.

Napětí mezi premiéry obou zemí vyvrcholilo i během summitu EU na začátku února. Petr Fiala tvrdil, že s Ficem vedl krátký rozhovor, zatímco slovenský premiér jakoukoli konverzaci popřel. "Na neformálním summitu v Bruselu jsem zdvořile podal ruku českému premiérovi P. Fialovi. A TO JE VŠE!" napsal Fico na Facebooku. Fiala naopak trval na svém a uvedl, že Ficovi vzkázal, aby přestal útočit na česká média a politickou scénu.

Slovenský premiér zároveň obvinil české politiky a média z ovlivňování vnitřních záležitostí Slovenska. Podle Fica je hlavním cílem těchto útoků poškození jeho vlády a diskreditace českého opozičního lídra Andreje Babiše, který má slovenský původ. „Mohu najít desítky zásahů českých politiků do vnitřních záležitostí Slovenska a stejně tolik útoků na předsedu slovenské vlády, které se v českých médiích šíří jako rakovina,“ prohlásil Fico.

Fiala na jeho slova reagoval pobaveně a na sociálních sítích napsal: „Obvinění Roberta Fica, že Česko zasahuje do slovenských záležitostí, je absurdní. Pokud tedy slovenský premiér nemyslí podporu, kterou mu v minulých volbách poskytl Andrej Babiš.“ Jeho poznámku doprovázela ironická smajlíková ikona, což v Bratislavě vyvolalo další vlnu nevole.

Rozchod dvou historicky spjatých zemí však není jen otázkou osobních sporů politiků. Česká republika patří mezi nejvýraznější evropské podporovatele Ukrajiny, zatímco Fico opakovaně prosazuje proruské postoje. Slovenská vláda například odmítla pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině a Fico se setkal s Vladimirem Putinem v neúspěšné snaze zajistit levný ruský plyn. Premiér také zpochybňuje závažnost války a tvrdí, že v Kyjevě žádný konflikt neprobíhá.

Podle politologa Petra Kanioka má současný vývoj hlubší kořeny. „Ficova vláda odráží dlouhodobější nálady, které na Slovensku existují. Slovenská veřejnost byla vždy více proruská a skeptičtější vůči Západu než česká,“ uvedl Kaniok. To potvrzují i data: podle průzkumu Globsec Trends 2024 přičítá vinu Rusku za válku na Ukrajině jen 41 % Slováků, zatímco v Česku tento názor sdílí 68 % lidí.

Navzdory současným neshodám se však nabízí možnost politického obratu. Klíčovým faktorem může být výsledek nadcházejících českých parlamentních voleb. Podle průzkumů má největší šanci na vítězství hnutí ANO Andreje Babiše, který dlouhodobě udržuje přátelské vztahy s Ficem. Pokud se Babiš opět stane premiérem, vztahy mezi oběma státy by mohly projít zásadní změnou.

Babiš již avizoval, že by v případě svého návratu do vlády obnovil neformální společné schůzky kabinetů. To by mohlo znamenat posun i v širším evropském kontextu. Pokud by se Česko přiblížilo k proruskému postoji Slovenska, mohla by vzniknout nová aliance mezi Bratislavou, Budapeští a případně i Vídní.

Tento vývoj by mohl mít zásadní dopady na evropskou politiku. „Visegrádská skupina nejlépe fungovala, když si premiéři osobně rozuměli. Pokud se Babiš vrátí k moci, V4 by mohla znovu ožít, přičemž by se stala platformou pro koordinaci proruských politik v regionu,“ varuje Kaniok.

Zatímco Praha a Bratislava se momentálně nacházejí v jednom z největších diplomatických sporů ve své historii, budoucí politické změny by mohly vše obrátit vzhůru nohama. Výsledky českých voleb tak budou mít významný dopad nejen na směřování Česka, ale i na další vývoj středoevropské politiky.