Projekt 2025 bude pro USA katastrofa, varuje Biden Trumpa

Prezident Joe Biden v rámci svého projevu v institutu Brookings upozornil na hrozby plynoucí z implementace tzv. Projektu 2025, který připravují konzervativní skupiny jako plán na radikální přestavbu americké vlády. Biden doufá, že příští prezident tento plán nepodpoří.

„Modlím se, aby nově zvolený prezident Projekt 2025 zahodil,“ uvedl Biden. „Podle mě by to byla ekonomická katastrofa pro naši zemi i region,“ dodal podle The Guardian.

Donald Trump veřejně prohlásil, že Projekt 2025 nepodporuje, avšak po své znovuzvolení do funkce jmenoval několik konzervativců, kteří se na jeho tvorbě podíleli, do svého připravovaného kabinetu. To vyvolává obavy, že tento plán bude realizován, a s ním i kontroverzní opatření, jako jsou vysoká cla a další daňové škrty.

Biden ve svém projevu varoval, že návrat k „trickle-down“ ekonomice a plošným clům by oslabil ekonomiku a poškodil základní programy, jako jsou zdravotní péče, vzdělávání nebo dávky pro veterány.

„Tento přístup považuji za obrovskou chybu,“ zdůraznil Biden. „Kdo myslí, že za tato cla zaplatí cizí země? Náklady ponese americký spotřebitel.“

Biden se postavil proti Trumpově možné politice izolacionismu. Zdůraznil, že Spojené státy musí zůstat lídrem na světové scéně, protože jejich absence by vytvořila vakuum, které by mohly zaplnit jiné mocnosti.

„Když nebudeme vést svět my, kdo to udělá? Kdo sjednotí Evropu? Kdo pomůže Blízkému východu? Co uděláme v Indickém oceánu? A v Africe?“ apeloval Biden ve svém projevu.

Biden také bránil investice své administrativy, které podle něj přinesly dlouhodobé ekonomické a politické výhody, a varoval, že jejich zvrácení by bylo jak politicky nákladné, tak ekonomicky škodlivé.

Jak se přibližuje nástup Trumpovy administrativy, otázky kolem Projektu 2025 a dalších politických změn zůstávají otevřené. Demokraté se snaží upozornit na důsledky Trumpových plánů, včetně masových deportací nebo transformačních změn v daňové politice. Bidenova varování a apely však zdůrazňují obavy nejen o ekonomiku, ale i o mezinárodní postavení Spojených států.

Projekt 2025 je konzervativní plán, jehož cílem je rozsáhlá přestavba fungování federální vlády Spojených států, pokud se republikáni dostanou zpět k moci po prezidentských volbách v roce 2024. Tento plán vytvořila organizace Heritage Foundation ve spolupráci s více než 50 dalšími pravicovými skupinami. Dokument o více než 1 000 stranách obsahuje návrhy politik a doporučení pro nový kabinet prezidenta, včetně konkrétních kroků, jak restrukturalizovat federální byrokracii a omezit její vliv.

Plán navrhuje rozsáhlé škrty v počtu zaměstnanců a omezení pravomocí federálních agentur, jako jsou EPA (Agentura pro ochranu životního prostředí) nebo Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb.

Projekt také prosazuje, aby prezident získal větší kontrolu nad rozhodováním federálních úřadů, například prostřednictvím snadnějšího odvolávání státních úředníků, což je krok známý jako „Schedule F“. Tento návrh by umožnil prezidentovi vyměnit tisíce kariérních zaměstnanců za loajální politické jmenovce.

Důraz je kladen na minimalizaci vládních regulací v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, zdravotní péče a pracovní práva. To zahrnuje například podporu fosilních paliv a oslabení klimatických iniciativ.

Projekt zahrnuje návrhy na masové deportace nelegálních přistěhovalců, posílení hraniční bezpečnosti a přísnější kontrolu legální imigrace. Plán také zdůrazňuje podporu tradičních hodnot a zahrnuje opatření proti progresivním iniciativám, jako jsou inkluzivní programy ve školství nebo ochrana LGBTQ+ práv.

Demokraté a kritici projektu varují, že jeho implementace by mohla narušit stabilitu vlády a oslabit její schopnost efektivně reagovat na potřeby občanů. Někteří upozorňují, že by to mohlo vést k politizaci federálních institucí a zvýšit polarizaci společnosti.

Biden projekt označil za „ekonomickou katastrofu“ a varoval, že by jeho realizace oslabila klíčové programy, jako jsou zdravotní péče, vzdělávání a ochrana životního prostředí.
Obavy vyvolává také zavedení „Schedule F“, které by mohlo proměnit státní aparát na nástroj sloužící politickým zájmům aktuálního prezidenta.

Projekt 2025 navazuje na předchozí snahy republikánů o zmenšení vlivu federální vlády, což je tradiční součást jejich politické filozofie. Inspirací byl mimo jiné Donald Trump, který se během svého prvního funkčního období snažil o podobné reformy, ale nedokázal je plně realizovat.

Pokud by byl tento plán přijat, mohl by výrazně změnit fungování americké vlády a ovlivnit životy milionů lidí v USA i mimo ně.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Joe Biden Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy