Putin je odtržený od reality. Válku na Ukrajině rozpoutal Západ, Rusko ji řeší mírovými prostředky, tvrdí

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém tradičním projevu k ruskému federálnímu shromáždění obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně už před válkou. Rusko se naopak snažilo situaci na Ukrajině vyřešit mírovými prostředky a válku zastavit, prohlásil Putin. Projev pronáší krátce před prvním výročím nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu.

Putin ruskou agresi na Ukrajině označil termínem "válka", přestože obvykle o ní hovoří jako o speciální vojenské operaci. Rusko napadlo Ukrajinu loni 24. února. Válka si od té doby vyžádala životy tisíců ukrajinských civilistů, miliony dalších lidí vyhnala z domovů a zpustošila ukrajinská města.

"To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo," prohlásil Putin v projevu, v němž se podle dřívějších očekávání pokusil obhájit ruský vpád na Ukrajinu. Stejně jako i v dřívějších projevech zopakoval, že jednou z motivací Moskvy bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu, kteří podle něj čelili od roku 2014 útlaku. V tomto roce zde proruští separatisté vyhlásili dva státní útvary, které Rusko loni krátce před vpádem na Ukrajinu uznalo.

Putin dnes také zdůraznil, že Západ, který se podle něj Rusko snaží zničit, nemůže uspět. "Musí pochopit, že porazit Rusko na bojišti nelze," uvedl Putin. Ruský prezident tak podobně jako v minulosti poukázal na sílu ruské armády, která se ale podle hodnocení západních armádních analytiků na Ukrajině potýká se zásadními problémy a čelí obrovským ztrátám.

Rusku se zatím daří odolávat i ekonomickým sankcím uvaleným Západem, tvrdil také Putin. "Vstoupili jsme do nového cyklu hospodářského růstu," prohlásil. Ruský akciový trh na jeho slova o dobré kondici ruského hospodářství reagoval růstem, podotkla agentura TASS.

Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném globálním hospodářském výhledu odhadl, že ruská ekonomika vloni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. V letošním roce fond očekává nárůst ruské ekonomiky ekonomiky o 0,3 procenta, zatímco v říjnu předpovídal pokles o 2,3 procenta.

Putin mimo to slíbil rozvoj ruské veřejné infrastruktury včetně silnic a přístavů na Sibiři a ruském Dálném východě a zavedení plynu do škol a nemocnic. Šéf Kremlu také hovořil o potřebě sociální podpory válečných veteránů a rodin padlých.

Ruská státní média, která vysílají Putinův projev, se potýkala s výpadky. Ruská agentura RIA Novosti uvedla, že je zapříčinily kybernetické útoky typu DDoS. Nejdůležitější Putinovy výroky se měly v reálném čase objevovat na digitálních obrazovkách umístěných na hlavních ulicích ruských měst s více než milionem obyvatel, uvedla ještě před začátkem projevu agentura TASS.

Ulice v centru Moskvy poblíž historického obchodního centra Gostinnyj dvor, které si Putin zvolil za místo projevu, jsou od rána zavřené. Hosté v sálu, mezi nimiž jsou i účastníci bojů na Ukrajině, se museli před dnešním projevem izolovat a podrobit se testu na koronavirus. U vchodu do budovy se jim také měřila teplota, popsal zpravodajský portál Meduza.

Podle ruských zákonů musí prezident země přednést poselství federálnímu shromáždění každoročně. Naposled ale Putin vystoupil s tímto projevem v dubnu v roce 2021. V loňském roce byl projev odložen.

Na Putinově projevu se neukázalo několik činitelů, včetně Gerasimova a Prigožina

Uživatelé sociálních sítí v Rusku poukázali na to, že mezi posluchači dnešního vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina před členy parlamentu a dalšími členy vládnoucí elity chybělo hned několik významných představitelů ruských mocenských kruhů. Píše o tom na svém webu ruská redakce BBC.

Pozorovatelé zejména upozornili, že v sále zřejmě chyběli moskevský starosta Sergej Sobjanin, vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov,velitel sjednoceného uskupení vojsk válčících na Ukrajině Valerij Gerasimov, jeho zástupce Sergej Surovikin a zakladatel Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) žoldnéřské skupiny, oligarcha Jevgenij Prigožin.

Informační kanál Možem objasniť působící v aplikaci Telegram zjistil, že Kadyrovovo letadlo odletělo do Abú Zábí. Už dříve zazněly nepotvrzené informace, že Kadyrov, jehož vystupování v mediálním prostoru se v posledních měsících prudce omezilo, tráví hodně času ve Spojených arabských emirátech, podotkla BBC.

Sobjanin, Kadyrov, Gerasimov, Surovikin a Prigožin se nedostali do záběrů během přímého přenosu Putinova poselství. Zpravodaj televize RTVI, který se akce zúčastnil, také potvrdil, že Kadyrova a Sobjanina v sále neviděl.

Server Verstka s odvoláním na svůj zdroj na radnici píše, že Sobjanin nemohl přijít, protože onemocněl.

Prigožin opakovaně veřejně kritizoval ruské vojenské velení, v čemž mu přizvukoval Kadyrov. Oligarcha kritizoval ministerstvo obrany za nedostatek munice a zbraní, za taktické omyly na bojišti a za to, že si ministerstvo přivlastňuje úspěchy jeho žoldnéřů.

Prigožin dnes tyto třenice ještě vyostřil, když obvinil náčelníka generálního štábu a ministra obrany, že se snaží zničit Wagnerovu skupinu a že žoldnéře připravují o dodávky munice, což podle něj znamená "zradu".

"Náčelník generálního štábu a ministr obrany vydávají rozkazy a žádají za každou cenu nejen nedávat munici Wagnerově skupině, ale také jí nepomáhat s leteckou dopravou," tvrdil Prigožin v hlasové nahrávce zveřejněné jeho tiskovou službou. "Existuje frontální opozice, která není ničím menším než pokusem zničit Wagnerovu skupiny. Dá se to přirovnat ke zradě vlasti, když Wagnerova skupina bojuje o Bachmut a každý den ztrácí stovky mužů," dodal.

Agentura AFP podotkla, že náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a ministr obrany Sergej Šojgu patří k hlavním oporám Putinova režimu. Útok na ně představuje jasnou eskalaci konfliktu.

Ani armáda, ani ministerstvo na toto prohlášení zatím nereagovaly.

Související

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?

Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela. 
Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno včera

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

včera

včera

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

včera

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

včera

Izrael, ilustrační foto

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

včera

Donald Trump

USA opouští UNESCO, oznámil Trump

Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy opět opustí Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je podle Bílého domu „protikulturní směřování“, podpora palestinských a čínských zájmů a agendy, které jsou údajně v rozporu s americkými hodnotami.

včera

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.

včera

Nemocnice Motol, ilustrační foto

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem

Fakultní nemocnice v Motole hospitalizovala pacienta s potvrzenou nákazou meningokokem skupiny B. Podle hygieniků případ nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví, provedli trasování a třem kontaktům nasadili preventivní léčbu. Na místě, kde infikovaný mexický student pobýval, zasahovali záchranáři a byl aktivován traumaplán. Pacient je v péči odborníků z Kliniky intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi

Francouzská vláda vyzývá Evropskou komisi, aby v probíhajících obchodních jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaujala nekompromisnější postoj. S blížícím se termínem stanoveným Washingtonem na 1. srpna, do kdy má být dosaženo nové dohody o clech, vzkazuje Paříž do Bruselu: „přestaňte být vůči Trumpovi měkcí, je čas ukázat sílu.“

včera

včera

Záchranná služba, ilustrační foto

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí

Noční zásah složek integrovaného záchranného systému v Roztokách u Prahy vyvolalo podezření na meningokokovou infekci typu B u zahraničních studentů. Preventivně bylo vyšetřeno 97 osob, všem byla podána antibiotika. Nákaza se u nikoho nepotvrdila a nikdo nemusel být hospitalizován. Podle hygieniků šlo o opatření s cílem předejít možnému šíření nemoci, která může mít závažný průběh.

včera

Nejtragičtější letecké neštěstí v historii Bangladéše: Letadlo se zřítilo na školu, desítky mrtvých

Tragédie otřásla v pondělí bangladéšským hlavním městem, když se vojenský stíhací letoun zřítil přímo na školní areál v severní části Dháky. Podle oficiálních údajů přišlo o život nejméně 27 lidí, z toho 25 dětí. Dalších 171 osob utrpělo zranění, většinou školáci, kteří byli převezeni do několika nemocnic v metropoli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy