Putin Západu opět vyhrožuje jadernou válkou

Většina ruských občanů podporuje "speciální vojenskou operaci" ruských sil na Ukrajině, uvedl prezident Vladimir Putin při svém projevu o stavu země před poslanci obou komor parlamentu a dalšími hosty. Země Severoatlantické aliance podle něj riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. 

Putin zdůraznil, že role ruských občanů, jednota a oddanost v této "spravedlivé bitvě" jsou klíčové, zatímco vzpomněl na ty, kteří zemřeli v této "speciální vojenské operaci". Ruský prezident také vyjádřil snahu ukončit konflikt v Donbasu a Novorusku.

Upozornil na získané zkušenosti a rostoucí počet kompetentních velitelů v ruské armádě během invaze.

Putin také varoval před tragickými důsledky případného zásahu NATO na Ukrajině a reagoval na vyjádření prezidenta Macrona týkající se možné podpory Ukrajiny. Zároveň zdůraznil potenciál ruské armády a obviňoval Západ z vyvolávání rizika jaderného konfliktu.

Kritizoval kroky Spojených států a jejich spojenců, které podle něj vedly k demontáži bezpečnostního systému v Evropě, a vyzval k novému systému bezpečnosti pro Eurasii. Zároveň odmítl tvrzení o ruských útocích na Západ a zdůraznil, že Rusko posiluje své hranice kvůli hrozbě rozšíření NATO.

Putin rovněž připomněl desáté výročí anexe Krymu a potvrdil odhodlání Ruska budovat demokratické instituce a bránit svou suverenitu.

Tento projev byl Putinovým 19. vystoupením o stavu země a zahrnoval také společenská a ekonomická témata. V minulém projevu oznámil pozastavení účasti Ruska na smlouvě o jaderném odzbrojení New START, ale v roce 2022, kdy ruské jednotky vpadly na Ukrajinu, projev vynechal. 

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na nedávné zprávy, které naznačují, že některé západní země uvažují o nasazení svých vojáků na Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi již přes dva roky. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však agentuře AP sdělil, že Severoatlantická aliance nepředpokládá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu. Podle Peskova by v případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, nebyl konflikt mezi Moskvou a NATO pouze pravděpodobný, ale nevyhnutelný.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO poskytuje Ukrajině významnou podporu, což činí již od roku 2014 a zesílilo se to po plnohodnotné invazi. Nicméně vyslání bojových jednotek na Ukrajinu není součástí plánů aliance.

Slovenský premiér Robert Fico zmínil možnost uzavření bilaterálních dohod o vyslání vojáků na Ukrajinu několika zeměmi NATO a Evropské unie, ale neposkytl další podrobnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu by nemělo být vyloučeno, ale zdůraznil nedostatek shody v této otázce. Premiér Petr Fiala z České republiky uvedl, že Česko nepřipravuje nasazení svých vojáků na Ukrajině, a stejně tak se vyjádřila i Budapešť.

Stoltenberg podotkl, že NATO má právo podpořit Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu proti ruské agresi. Severoatlantická aliance poskytuje Ukrajině převážně pomoc a vybavení, nikoli však bojové jednotky. Některé členské země NATO Kyjevu poskytují zbraně a munici, jak v rámci bilaterálních dohod, tak skupinově. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevylučuje možnost nasazení pozemních jednotek své země na Ukrajině.. Uvedl to na konferenci o podpoře Ukrajiny, kterou večer v pondělí hostil v Paříži. Odmítl ale přiblížit, které státy nasazení svých vojáků zvažují.

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.

Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.

"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.

Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.

Související

Prezident Trump

Místo radosti skepse. Proč je potřeba brát nové Trumpovo ultimátum pro Rusko s rezervou?

Prezident Donald Trump v pondělí překvapil, když zkrátil svůj 50denní termín pro Rusko, aby začalo jednat o míru na Ukrajině, na „asi 10 až 12 dní od nynějška.“ „Není důvod čekat,“ řekl Trump. „Chci být velkorysý, ale prostě nevidíme žádný pokrok.“ Není však překvapením, že na základě zkušeností s Trumpovým dodržováním termínů zaznívá spíše skepse, než radost.
Prezident Trump

Putin nedostal od Trumpa na ukončení války ani dva týdny

Donald Trump dnes oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině, na „10 nebo 12 dní“, a to od dneška. Navázal tak na svá předchozí slova, kdy vyjádřil značné zklamání z Putina a oznámil, že zkracuje lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války. 

Více souvisejících

Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Palestina, pásmo Gazy

IPC: V Gaze probíhá nejhorší možný scénář hladomoru

Iniciativa Integrated Food Security Phase Classification (IPC), globální projekt vedený agenturami OSN, humanitárními organizacemi a vládami, vydala alarmující upozornění, že v Gaze v současnosti probíhá nejhorší možný scénář hladomoru.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační foto

Dva mrtví v centru Prahy. Na místě zasahuje policie

Pražská policie se od úterního rána zabývá nálezem dvou mrtvých v centru hlavního města. Těla našel náhodný kolemjdoucí, na místě pracují i kriminalisté. Předběžné závěry jsou takové, že nedošlo k cizímu zavinění. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Co vlastně EU vyjednala? Trump zvažuje, že stejná cla jako pro Evropu zavede i pro ostatní

Po oznámení předběžné obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií, která by omezila cla na 15 %, se pozornost opět zaměřuje na pokračující obchodní válku mezi USA a Čínou. Podle vysoce postavených představitelů Trumpovy administrativy by mohlo být prodloužení příměří v obchodních jednáních s Čínou velmi pravděpodobné, protože obě strany stále pokračují v jednáních.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Politico: Evropské země si půjčí miliardy od EU na vyzbrojení Ukrajiny

Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.

včera

AC Sparta Praha

Sparta nezvládla zápas v Kazachstánu. Ostrava přišla v souboji s Legií o výhru

Po Plzni se v rámci 2. předkola evropských pohárů o tomto týdnu představili i další dva čeští kluboví účastníci – Baník Ostrava (2. předkolo Evropské ligy) a pražská Sparta (2. předkolo Konferenční ligy). Ani jeden z těchto celků se ale bohužel vítězství ve svých zápasech nedočkal. Ostrava až v závěru přišla o vedení 2:1 s Legií Varšava a přestože v samém závěru padl do polské branky třetí gól, nebyl uznán kvůli ofsajdu a tak za týden do Polska zamíří s pouhou remízou 2:2 v zádech. Ještě hůře dopadla při svém úvodním vystoupení v letošní ročníku evropských pohárů Sparta, která si z kazašského Aktobe veze prohru 1:2, když domácí udeřili prakticky ze dvou akcí, které v zápase měli.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Klub i hráč potvrdili konec spolupráce. Ewerton se z Ostravy stěhuje do Egypta

Až ve čtvrtek nastoupí ostravský Baník do veledůležité odvety v rámci 2. předkola Evropské ligy ve Varšavě proti Legii, bude se už muset obejít bez služeb osmadvacetiletého dosavadního kapitána a útočníka Ewertona. Tento Brazilec potvrzuje spekulace z posledních dní a stěhuje se do Egypta, nikoli však do Al-Ahly, ale do Pyramids. K tomuto týmu se připojí Ewerton v Turecku, kde je momentálně tento káhirský klub na soustředění.

včera

Prezident Trump

Místo radosti skepse. Proč je potřeba brát nové Trumpovo ultimátum pro Rusko s rezervou?

Prezident Donald Trump v pondělí překvapil, když zkrátil svůj 50denní termín pro Rusko, aby začalo jednat o míru na Ukrajině, na „asi 10 až 12 dní od nynějška.“ „Není důvod čekat,“ řekl Trump. „Chci být velkorysý, ale prostě nevidíme žádný pokrok.“ Není však překvapením, že na základě zkušeností s Trumpovým dodržováním termínů zaznívá spíše skepse, než radost.

včera

Zdeněk Milata

Komunisté velebící agresora měli v Rusku zůstat. Za podkopávání demokracie zkrachovali na hranicích po právu

Čtveřice členů KSČM opět ukázala, že věrnost totalitě a servilita vůči ruskému imperialismu jsou pro ně primárním politickým programem. Jejich cesta do Ruska, podniknutá navzdory jasným varováním, není jen výrazem naivity či omylu. Jednoznačně se snaží oslabit Evropu a zlomit Českou republiku. Lidé jako oni se v tomto zápase bez váhání staví na stranu agresora.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael pozastavil vojenské operace v Gaze. Bude to ale stačit?

V reakci na rostoucí mezinárodní pobouření nad zhoršující se humanitární krizí v Gaze Izrael oznámil každodenní „taktickou pauzu ve vojenské činnosti“ v několika oblastech regionu. Cílem tohoto kroku je umožnit, aby více humanitární pomoci dorazilo k milionům Palestinců, kteří čelí vážným problémům s nedostatkem jídla, podvýživou a vysídlením. Vzhledem k dlouhotrvajícímu nedostatku pomoci se ale podle CNN objevují stále častější otázky, zda tento krok bude stačit k vyřešení obrovských potřeb obyvatel Gazy po měsících nedostatečné pomoci.

včera

Evropská unie

EU jen pár hodin po dohodě přiznala, že nemůže zaručit jeden ze slibů

Evropská unie přiznala, že nemá moc zajistit splnění svého slibu investovat 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, a to jen několik hodin poté, co tento závazek učinila během obchodních jednání ve Skotsku. Důvodem je, že peníze budou pocházet výhradně od soukromých evropských společností, nad kterými Brusel nemá žádnou kontrolu.

včera

Marcela Hennlichová

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

včera

Prezident Trump

Putin nedostal od Trumpa na ukončení války ani dva týdny

Donald Trump dnes oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině, na „10 nebo 12 dní“, a to od dneška. Navázal tak na svá předchozí slova, kdy vyjádřil značné zklamání z Putina a oznámil, že zkracuje lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války. 

včera

včera

Prezident Trump

Trump zkrátí Putinovi ultimátum. Rusko na ukončení války nedostane ani 50 dní

Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil značné zklamání z Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje původně padesátidenní lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války na Ukrajině. Během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku sdělil novinářům, že je „velice zklamaný“ a že padesátidenní období bude „menší“.

včera

Pentagon uspořádá Top Gun. Na školení sebevražedných útoků s drony dohlédnou Ukrajinci

Americké ministerstvo obrany se podle Defense One chystá uspořádat speciální výcvikové školení přezdívané „Top Gun“, zaměřené na útočné drony řízené z pohledu první osoby. Tyto bezpilotní letouny, které se v současnosti osvědčují v ukrajinské obraně proti ruským silám, budou předmětem intenzivního výcviku na Camp Atterbury v Indianě. Cílem této iniciativy je dosáhnout „americké dominance v oblasti dronů“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy