Putin Západu opět vyhrožuje jadernou válkou

Většina ruských občanů podporuje "speciální vojenskou operaci" ruských sil na Ukrajině, uvedl prezident Vladimir Putin při svém projevu o stavu země před poslanci obou komor parlamentu a dalšími hosty. Země Severoatlantické aliance podle něj riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. 

Putin zdůraznil, že role ruských občanů, jednota a oddanost v této "spravedlivé bitvě" jsou klíčové, zatímco vzpomněl na ty, kteří zemřeli v této "speciální vojenské operaci". Ruský prezident také vyjádřil snahu ukončit konflikt v Donbasu a Novorusku.

Upozornil na získané zkušenosti a rostoucí počet kompetentních velitelů v ruské armádě během invaze.

Putin také varoval před tragickými důsledky případného zásahu NATO na Ukrajině a reagoval na vyjádření prezidenta Macrona týkající se možné podpory Ukrajiny. Zároveň zdůraznil potenciál ruské armády a obviňoval Západ z vyvolávání rizika jaderného konfliktu.

Kritizoval kroky Spojených států a jejich spojenců, které podle něj vedly k demontáži bezpečnostního systému v Evropě, a vyzval k novému systému bezpečnosti pro Eurasii. Zároveň odmítl tvrzení o ruských útocích na Západ a zdůraznil, že Rusko posiluje své hranice kvůli hrozbě rozšíření NATO.

Putin rovněž připomněl desáté výročí anexe Krymu a potvrdil odhodlání Ruska budovat demokratické instituce a bránit svou suverenitu.

Tento projev byl Putinovým 19. vystoupením o stavu země a zahrnoval také společenská a ekonomická témata. V minulém projevu oznámil pozastavení účasti Ruska na smlouvě o jaderném odzbrojení New START, ale v roce 2022, kdy ruské jednotky vpadly na Ukrajinu, projev vynechal. 

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na nedávné zprávy, které naznačují, že některé západní země uvažují o nasazení svých vojáků na Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi již přes dva roky. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však agentuře AP sdělil, že Severoatlantická aliance nepředpokládá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu. Podle Peskova by v případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, nebyl konflikt mezi Moskvou a NATO pouze pravděpodobný, ale nevyhnutelný.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO poskytuje Ukrajině významnou podporu, což činí již od roku 2014 a zesílilo se to po plnohodnotné invazi. Nicméně vyslání bojových jednotek na Ukrajinu není součástí plánů aliance.

Slovenský premiér Robert Fico zmínil možnost uzavření bilaterálních dohod o vyslání vojáků na Ukrajinu několika zeměmi NATO a Evropské unie, ale neposkytl další podrobnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu by nemělo být vyloučeno, ale zdůraznil nedostatek shody v této otázce. Premiér Petr Fiala z České republiky uvedl, že Česko nepřipravuje nasazení svých vojáků na Ukrajině, a stejně tak se vyjádřila i Budapešť.

Stoltenberg podotkl, že NATO má právo podpořit Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu proti ruské agresi. Severoatlantická aliance poskytuje Ukrajině převážně pomoc a vybavení, nikoli však bojové jednotky. Některé členské země NATO Kyjevu poskytují zbraně a munici, jak v rámci bilaterálních dohod, tak skupinově. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevylučuje možnost nasazení pozemních jednotek své země na Ukrajině.. Uvedl to na konferenci o podpoře Ukrajiny, kterou večer v pondělí hostil v Paříži. Odmítl ale přiblížit, které státy nasazení svých vojáků zvažují.

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.

Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.

"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.

Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 
Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze

Policie si v týdnu převzala další osobu, která je podezřelá v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Jde o člověka, jehož dříve zadrželi policisté na sousedním Slovensku. Bližší podrobnosti nejsou známé. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy