Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.
Tento nový mechanismus, navržený Evropskou komisí v březnu jako součást širšího programu ReArm Europe, je součástí snahy o zajištění větší obranyschopnosti Evropy a snížení dlouhodobé vojenské závislosti na Spojených státech. Cílem je podpořit evropský obranný průmysl a umožnit zemím EU společně nakupovat zbraně za nižší cenu, než by byly schopné získat samostatně.
Podle diplomatických zdrojů serveru Politico některé země jako Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva a Slovensko zvažují, zda se připojit k programu. Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharsko a Řecko již potvrdily svůj zájem o účast. Řada těchto zemí plánuje využít půjčky nejen na zajištění zbraní pro Ukrajinu, ale i na posílení vlastní obrany.
Společným nákupem zbraní prostřednictvím tohoto programu mohou země EU získat lepší ceny a zároveň poskytnout Ukrajině potřebnou vojenskou výbavu. Francie se pravděpodobně také připojí k půjčkám, zatímco Německo, Švédsko a Nizozemsko se podle informovaných zdrojů k programu nepřipojí.
I když některé země nevyužijí půjčky, mohou stále snížit náklady na dodávky zbraní prostřednictvím společných nákupů.
Evropské země čelí rostoucímu tlaku, aby zvýšily své vlastní zásoby zbraní a poskytly více vojenské pomoci Ukrajině, zejména po signálech od prezidenta USA Donalda Trumpa, který naznačil neochotu pokračovat ve financování válečného úsilí Kyjeva.
Komise EU navrhla půjčky s 45letou lhůtou na splácení a možností předběžných plateb až do výše 15 procent. Půjčky budou financovány z dluhu na úrovni EU, který využije vysoký rating Evropské unie. Tato nabídka je výhodná pro země, pro něž by úroková sazba na trhu byla vyšší, než jakou nabízí EU.
Původně se program jevil jako neatraktivní pro bohaté severské země jako Švédsko, Dánsko a Finsko, které mají silné úvěrové ratingy a obávají se společného půjčování. Nicméně, po tlaku Evropské komise se některé z těchto zemí nyní chystají nabídku přijmout.
Vlády zemí jako Rakousko a Itálie jsou však více zdrženlivé, obávají se zvýšení dluhu a možného prodloužení jejich vystoupení z evropského režimu pro zadlužené státy.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí oznámil, že Řecko požádá o 1,2 miliardy eur v rámci tohoto programu. Země, které jsou geograficky vzdálenější od Ruska, jako Malta a Španělsko, se pravděpodobně nebudou účastnit programu.
Tento program by měl přinést Ukrajině nejen materiální pomoc, ale také podpořit její obrannou výrobu a technologickou integraci s EU, jak uvedl ukrajinský diplomat. Očekává se, že celkové požadavky na půjčky dosáhnou až 100 miliard eur. Konečné číslo bude jasné v úterý, ale Brusel naznačil, že i země, které podají žádost na poslední chvíli, nebudou odříznuty od možnosti využít tento finanční nástroj.
Související
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
Aktuálně se děje
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
včera
Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31
včera
Počasí bude o víkendu chladné, objeví se ranní mrazíky
11. listopadu 2026 21:06
Okamura vysvětlil, proč ministerstvo pod vedením SPD nepustilo vojáky na evropské cvičení
11. listopadu 2026 19:45
Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají
11. listopadu 2026 18:26
Rázná slova lídrů na COP31: Nastal čas se probudit, jinak svět v dosavadní podobě skončí
11. listopadu 2026 17:08
Čeští vojáci se nezúčastnili společného cvičení evropských armád v Polsku. Podle Pavla je to nešťastné
11. listopadu 2026 15:55
Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců
11. listopadu 2026 14:38
Sněmovna reprezentantů těsnou většinou zablokovala snahu o impeachment Hegsetha
11. listopadu 2026 13:20
Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic
11. listopadu 2026 12:03
Piráti v Praze míří do opozice. Primátorem bude Petr Hlaváček
Po pěti týdnech náročných vyjednávání je na pražské politické scéně definitivně jasno a po osmi letech vládnutí odcházejí dosavadní pirátští zástupci do opozice. Vítězné hnutí STAN se dohodlo na vytvoření nové koalice se SPOLU pro Prahu a uskupením Praha sobě, přičemž budoucím primátorem metropole se má stát dosavadní náměstek Petr Hlaváček.
Zdroj: Libor Novák