Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.
Tento nový mechanismus, navržený Evropskou komisí v březnu jako součást širšího programu ReArm Europe, je součástí snahy o zajištění větší obranyschopnosti Evropy a snížení dlouhodobé vojenské závislosti na Spojených státech. Cílem je podpořit evropský obranný průmysl a umožnit zemím EU společně nakupovat zbraně za nižší cenu, než by byly schopné získat samostatně.
Podle diplomatických zdrojů serveru Politico některé země jako Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva a Slovensko zvažují, zda se připojit k programu. Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharsko a Řecko již potvrdily svůj zájem o účast. Řada těchto zemí plánuje využít půjčky nejen na zajištění zbraní pro Ukrajinu, ale i na posílení vlastní obrany.
Společným nákupem zbraní prostřednictvím tohoto programu mohou země EU získat lepší ceny a zároveň poskytnout Ukrajině potřebnou vojenskou výbavu. Francie se pravděpodobně také připojí k půjčkám, zatímco Německo, Švédsko a Nizozemsko se podle informovaných zdrojů k programu nepřipojí.
I když některé země nevyužijí půjčky, mohou stále snížit náklady na dodávky zbraní prostřednictvím společných nákupů.
Evropské země čelí rostoucímu tlaku, aby zvýšily své vlastní zásoby zbraní a poskytly více vojenské pomoci Ukrajině, zejména po signálech od prezidenta USA Donalda Trumpa, který naznačil neochotu pokračovat ve financování válečného úsilí Kyjeva.
Komise EU navrhla půjčky s 45letou lhůtou na splácení a možností předběžných plateb až do výše 15 procent. Půjčky budou financovány z dluhu na úrovni EU, který využije vysoký rating Evropské unie. Tato nabídka je výhodná pro země, pro něž by úroková sazba na trhu byla vyšší, než jakou nabízí EU.
Původně se program jevil jako neatraktivní pro bohaté severské země jako Švédsko, Dánsko a Finsko, které mají silné úvěrové ratingy a obávají se společného půjčování. Nicméně, po tlaku Evropské komise se některé z těchto zemí nyní chystají nabídku přijmout.
Vlády zemí jako Rakousko a Itálie jsou však více zdrženlivé, obávají se zvýšení dluhu a možného prodloužení jejich vystoupení z evropského režimu pro zadlužené státy.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí oznámil, že Řecko požádá o 1,2 miliardy eur v rámci tohoto programu. Země, které jsou geograficky vzdálenější od Ruska, jako Malta a Španělsko, se pravděpodobně nebudou účastnit programu.
Tento program by měl přinést Ukrajině nejen materiální pomoc, ale také podpořit její obrannou výrobu a technologickou integraci s EU, jak uvedl ukrajinský diplomat. Očekává se, že celkové požadavky na půjčky dosáhnou až 100 miliard eur. Konečné číslo bude jasné v úterý, ale Brusel naznačil, že i země, které podají žádost na poslední chvíli, nebudou odříznuty od možnosti využít tento finanční nástroj.
Související
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 2 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 2 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 3 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 4 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 5 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 5 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 6 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 6 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 8 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
Šestnáct stadionů, tři země, jeden šampionát. Fotbalové MS bude od 11. června do 19. července největší fotbalovou show, jakou svět kdy viděl. A arény, ve kterých se odehraje, tomu plně odpovídají. Koho zajímá nejen místo konání nadcházejícího šampionátu, ale chce mít přehled také o kurzech, najde vše na jednom místě u Fortuny.
Zdroj: Komerční článek