Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.
Tento nový mechanismus, navržený Evropskou komisí v březnu jako součást širšího programu ReArm Europe, je součástí snahy o zajištění větší obranyschopnosti Evropy a snížení dlouhodobé vojenské závislosti na Spojených státech. Cílem je podpořit evropský obranný průmysl a umožnit zemím EU společně nakupovat zbraně za nižší cenu, než by byly schopné získat samostatně.
Podle diplomatických zdrojů serveru Politico některé země jako Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva a Slovensko zvažují, zda se připojit k programu. Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharsko a Řecko již potvrdily svůj zájem o účast. Řada těchto zemí plánuje využít půjčky nejen na zajištění zbraní pro Ukrajinu, ale i na posílení vlastní obrany.
Společným nákupem zbraní prostřednictvím tohoto programu mohou země EU získat lepší ceny a zároveň poskytnout Ukrajině potřebnou vojenskou výbavu. Francie se pravděpodobně také připojí k půjčkám, zatímco Německo, Švédsko a Nizozemsko se podle informovaných zdrojů k programu nepřipojí.
I když některé země nevyužijí půjčky, mohou stále snížit náklady na dodávky zbraní prostřednictvím společných nákupů.
Evropské země čelí rostoucímu tlaku, aby zvýšily své vlastní zásoby zbraní a poskytly více vojenské pomoci Ukrajině, zejména po signálech od prezidenta USA Donalda Trumpa, který naznačil neochotu pokračovat ve financování válečného úsilí Kyjeva.
Komise EU navrhla půjčky s 45letou lhůtou na splácení a možností předběžných plateb až do výše 15 procent. Půjčky budou financovány z dluhu na úrovni EU, který využije vysoký rating Evropské unie. Tato nabídka je výhodná pro země, pro něž by úroková sazba na trhu byla vyšší, než jakou nabízí EU.
Původně se program jevil jako neatraktivní pro bohaté severské země jako Švédsko, Dánsko a Finsko, které mají silné úvěrové ratingy a obávají se společného půjčování. Nicméně, po tlaku Evropské komise se některé z těchto zemí nyní chystají nabídku přijmout.
Vlády zemí jako Rakousko a Itálie jsou však více zdrženlivé, obávají se zvýšení dluhu a možného prodloužení jejich vystoupení z evropského režimu pro zadlužené státy.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí oznámil, že Řecko požádá o 1,2 miliardy eur v rámci tohoto programu. Země, které jsou geograficky vzdálenější od Ruska, jako Malta a Španělsko, se pravděpodobně nebudou účastnit programu.
Tento program by měl přinést Ukrajině nejen materiální pomoc, ale také podpořit její obrannou výrobu a technologickou integraci s EU, jak uvedl ukrajinský diplomat. Očekává se, že celkové požadavky na půjčky dosáhnou až 100 miliard eur. Konečné číslo bude jasné v úterý, ale Brusel naznačil, že i země, které podají žádost na poslední chvíli, nebudou odříznuty od možnosti využít tento finanční nástroj.
Související
Slovensko žádá Evropskou unii, aby obnovila dialog s Ruskem
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Předvolební průzkumy v Maďarsku: Očekává se historický zlom a drtivé vítězství opozice
před 1 hodinou
Evropa se hádá kvůli Orbánovi. Kreml se pustil do EU, Německo argumentuje Vancem
před 2 hodinami
Írán prosil o příměří, zastaví obohacování uranu. Chameneí je po útocích znetvořený, prohlásil Hegseth
před 3 hodinami
Co znamená dohoda s Íránem pro USA? Trumpovi poskytla únikovou cestu
před 4 hodinami
Moment úlevy pro celý svět. Starmer vyrazil do Perského zálivu projednat další kroky příměří
před 4 hodinami
Doručoval jsem miliony dolarů. Slavný kulturista popsal, jak ruské podsvětí sponzorovalo Orbána
před 5 hodinami
Vance kope v Maďarsku do všeho a všech. Opřel se do Bruselu, zkritizoval Británii i Zelenského
před 6 hodinami
Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích
před 7 hodinami
Jak se Magyar katapultoval z pozice řadového úředníka do čela opozice?
před 7 hodinami
Desetibodový mírový plán zveřejněn: Co požaduje Írán od USA?
před 8 hodinami
V Česku začaly platit maximální ceny pohonných hmot
před 8 hodinami
Trump našel únikovou cestu z patové situace. Vsadil na chladný rozum
před 9 hodinami
Trump mluví o velkém dni pro světový mír i totálním vítězství USA
před 10 hodinami
Počasí: Tento týden noční mrazy přetrvají, v tom příštím se ale citelně oteplí
před 16 hodinami
Trump oznámil, že s Íránem uzavřel čtrnáctidenní příměří. Žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 17 hodinami
Pákistán přemlouvá Trumpa, aby prodloužil ultimátum. Možná uspěje
včera
Co se stane, až vyprší ultimátum? Ani americká armáda nedokáže zničit íránskou infrastrukturu, varují experti
včera
Vláda volební období neustojí? Stropnický si posvítil na Babiše, nešetřil ani Macinku
včera
OBRAZEM: Takhle Zemi lidstvo ještě nevidělo. Mise Artemis II přepsala dějiny kosmonautiky
včera
Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi zastupovat zemi, řekl studentům Pavel
Mezi prezidentem Petrem Pavlem a současnou vládní koalicí ANO, SPD a Přísahy (Motoristů sobě) pokračuje spor o to, kdo má Českou republiku reprezentovat na mezinárodní scéně. Jádrem konfliktu je nadcházející summit NATO, který se uskuteční 7. a 8. července v turecké Ankaře. Zatímco vláda plánuje vyslat čistě vládní delegaci, prezident Pavel trvá na tom, že mu ministr zahraničí nemůže účast zakázat.
Zdroj: Libor Novák