Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.
Tento nový mechanismus, navržený Evropskou komisí v březnu jako součást širšího programu ReArm Europe, je součástí snahy o zajištění větší obranyschopnosti Evropy a snížení dlouhodobé vojenské závislosti na Spojených státech. Cílem je podpořit evropský obranný průmysl a umožnit zemím EU společně nakupovat zbraně za nižší cenu, než by byly schopné získat samostatně.
Podle diplomatických zdrojů serveru Politico některé země jako Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva a Slovensko zvažují, zda se připojit k programu. Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharsko a Řecko již potvrdily svůj zájem o účast. Řada těchto zemí plánuje využít půjčky nejen na zajištění zbraní pro Ukrajinu, ale i na posílení vlastní obrany.
Společným nákupem zbraní prostřednictvím tohoto programu mohou země EU získat lepší ceny a zároveň poskytnout Ukrajině potřebnou vojenskou výbavu. Francie se pravděpodobně také připojí k půjčkám, zatímco Německo, Švédsko a Nizozemsko se podle informovaných zdrojů k programu nepřipojí.
I když některé země nevyužijí půjčky, mohou stále snížit náklady na dodávky zbraní prostřednictvím společných nákupů.
Evropské země čelí rostoucímu tlaku, aby zvýšily své vlastní zásoby zbraní a poskytly více vojenské pomoci Ukrajině, zejména po signálech od prezidenta USA Donalda Trumpa, který naznačil neochotu pokračovat ve financování válečného úsilí Kyjeva.
Komise EU navrhla půjčky s 45letou lhůtou na splácení a možností předběžných plateb až do výše 15 procent. Půjčky budou financovány z dluhu na úrovni EU, který využije vysoký rating Evropské unie. Tato nabídka je výhodná pro země, pro něž by úroková sazba na trhu byla vyšší, než jakou nabízí EU.
Původně se program jevil jako neatraktivní pro bohaté severské země jako Švédsko, Dánsko a Finsko, které mají silné úvěrové ratingy a obávají se společného půjčování. Nicméně, po tlaku Evropské komise se některé z těchto zemí nyní chystají nabídku přijmout.
Vlády zemí jako Rakousko a Itálie jsou však více zdrženlivé, obávají se zvýšení dluhu a možného prodloužení jejich vystoupení z evropského režimu pro zadlužené státy.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí oznámil, že Řecko požádá o 1,2 miliardy eur v rámci tohoto programu. Země, které jsou geograficky vzdálenější od Ruska, jako Malta a Španělsko, se pravděpodobně nebudou účastnit programu.
Tento program by měl přinést Ukrajině nejen materiální pomoc, ale také podpořit její obrannou výrobu a technologickou integraci s EU, jak uvedl ukrajinský diplomat. Očekává se, že celkové požadavky na půjčky dosáhnou až 100 miliard eur. Konečné číslo bude jasné v úterý, ale Brusel naznačil, že i země, které podají žádost na poslední chvíli, nebudou odříznuty od možnosti využít tento finanční nástroj.
Související
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub