Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.
Tento nový mechanismus, navržený Evropskou komisí v březnu jako součást širšího programu ReArm Europe, je součástí snahy o zajištění větší obranyschopnosti Evropy a snížení dlouhodobé vojenské závislosti na Spojených státech. Cílem je podpořit evropský obranný průmysl a umožnit zemím EU společně nakupovat zbraně za nižší cenu, než by byly schopné získat samostatně.
Podle diplomatických zdrojů serveru Politico některé země jako Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva a Slovensko zvažují, zda se připojit k programu. Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharsko a Řecko již potvrdily svůj zájem o účast. Řada těchto zemí plánuje využít půjčky nejen na zajištění zbraní pro Ukrajinu, ale i na posílení vlastní obrany.
Společným nákupem zbraní prostřednictvím tohoto programu mohou země EU získat lepší ceny a zároveň poskytnout Ukrajině potřebnou vojenskou výbavu. Francie se pravděpodobně také připojí k půjčkám, zatímco Německo, Švédsko a Nizozemsko se podle informovaných zdrojů k programu nepřipojí.
I když některé země nevyužijí půjčky, mohou stále snížit náklady na dodávky zbraní prostřednictvím společných nákupů.
Evropské země čelí rostoucímu tlaku, aby zvýšily své vlastní zásoby zbraní a poskytly více vojenské pomoci Ukrajině, zejména po signálech od prezidenta USA Donalda Trumpa, který naznačil neochotu pokračovat ve financování válečného úsilí Kyjeva.
Komise EU navrhla půjčky s 45letou lhůtou na splácení a možností předběžných plateb až do výše 15 procent. Půjčky budou financovány z dluhu na úrovni EU, který využije vysoký rating Evropské unie. Tato nabídka je výhodná pro země, pro něž by úroková sazba na trhu byla vyšší, než jakou nabízí EU.
Původně se program jevil jako neatraktivní pro bohaté severské země jako Švédsko, Dánsko a Finsko, které mají silné úvěrové ratingy a obávají se společného půjčování. Nicméně, po tlaku Evropské komise se některé z těchto zemí nyní chystají nabídku přijmout.
Vlády zemí jako Rakousko a Itálie jsou však více zdrženlivé, obávají se zvýšení dluhu a možného prodloužení jejich vystoupení z evropského režimu pro zadlužené státy.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí oznámil, že Řecko požádá o 1,2 miliardy eur v rámci tohoto programu. Země, které jsou geograficky vzdálenější od Ruska, jako Malta a Španělsko, se pravděpodobně nebudou účastnit programu.
Tento program by měl přinést Ukrajině nejen materiální pomoc, ale také podpořit její obrannou výrobu a technologickou integraci s EU, jak uvedl ukrajinský diplomat. Očekává se, že celkové požadavky na půjčky dosáhnou až 100 miliard eur. Konečné číslo bude jasné v úterý, ale Brusel naznačil, že i země, které podají žádost na poslední chvíli, nebudou odříznuty od možnosti využít tento finanční nástroj.
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Trump se směje, v Evropě padají hlavy. Následky zveřejněných Epsteinových spisů naráží na propastné rozdíly
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku
před 2 hodinami
Anderssonová nedala na padesátce nikomu šanci, Švédky ovládly i curling. U-rampu zase Číňanky
před 4 hodinami
Podvodníci mají novou metodu, upozornila ČSSZ
před 5 hodinami
Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě
před 5 hodinami
Bývalý princ Andrew využil bodyguardy při večeři u Epsteina, ukazují emaily
před 6 hodinami
Töpfer se vyjádřil k obvinění estébáků, kteří ho pronásledovali. Sám nic neinicioval
před 7 hodinami
Trump ve zdánlivém ohrožení. Agenti v Mar-a-Lagu zastřelili mladého muže
před 8 hodinami
NASA znovu odložila misi k Měsíci. Po letech se tam mají podívat i lidé
před 9 hodinami
Zelenskyj oznámil zadržení člověka podezřelého z teroristického útoku ve Lvově
před 10 hodinami
Češi zřejmě nepocítili zemětřesení na sousedním Slovensku
před 11 hodinami
Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek
před 11 hodinami
Novinky o počasí. Meteorologové rozšířili varování před povodněmi
před 12 hodinami
Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem
před 12 hodinami
Další rozměr kauzy bývalého prince Andrewa. Poslanci mohou zahájit vyšetřování
před 13 hodinami
Trump zase řeší Grónsko. Posílá loď, která se má postarat o nemocné
před 14 hodinami
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
před 15 hodinami
Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1
před 16 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Nejtepleji bude v Čechách
včera
Apple pracuje na novém modelu iPhone. Ceny už jsou předmětem spekulací
včera
Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá
V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.
Zdroj: David Holub