Republikáni ovládli Bílý dům i Kongres. Změní USA k obrazu svému? Ani zdaleka

Jednostranná kontrola byla kdysi běžná, ale v posledních desetiletích se stává vzácnější a trvá kratší dobu. Často strana u moci ztrácí křesla při kongresových volbách uprostřed funkčního období, které se konají o dva roky později.

Jak Trump, tak Joe Biden měli na začátku svého působení v Bílém domě dvouletou trifektu, ale i oni zjistili, že tato kontrola není zárukou prosazení jejich vůle, uvedl server BBC.

V prvních dvou letech Trump prosadil svůj podpisový daňový zákon - snížení korporátní daně z 35 % na 21 % a úlevy na některých osobních daních. Avšak s některými členy své vlastní strany, kteří se zdráhali akceptovat jeho překvapivý vzestup na vrchol v roce 2016, čelil obtížím s dalšími sliby.

Jeho plán zrušit zákon o dostupné péči, známý jako Obamacare, selhal, když senátor z jeho vlastní strany John McCain odmítl hlasovat pro. Nepodařilo se mu také prosadit slíbený infrastrukturní zákon.

Biden během svých prvních dvou let s kontrolou Demokratů ve Sněmovně a Senátu úspěšně prosadil plán Americké záchrany, Investiční a pracovně-stavební zákon a zákon Chips and Science. Ale i on musel významně snížit své plány výdajů a investic, známé jako balíček Build Back Better, kvůli odporu jednoho z jeho vlastních senátorů.

Velkou překážkou pro úplnou kontrolu kterékoli strany je fakt, že návrhy zákonů v Senátu vyžadují třípětinovou většinu, tedy 60 hlasů, aby se obešel tzv. filibuster, což umožňuje senátorům otevřeně a neomezeně debatovat a tím oddalovat hlasování.

To znamená, že když strana drží v Senátu jen jednoduchou většinu, musí se domluvit s opozičními senátory, aby se zákon schválil. Ani se slušnou většinou v Senátu Trump nebude mít magických 60 hlasů, které by mu umožnily překonat opoziční snahy o oddálení legislativy.

Ve středu republikáni v Senátu zvolili Johna Thuna jako svého většinového lídra, místo favorita z Trumpova tábora Ricka Scotta z Floridy, což naznačuje, že někteří zákonodárci se mohou znovu pokoušet prosadit svou nezávislost. I přesto může dobře řízená trifekta otevřít cestu k velkým legislativním iniciativám.

Trumpova mocná výhoda by mohla být klíčová při prosazování jeho velkých slibů, jako je masivní deportace migrantů, rozsáhlá cla na zahraniční dovoz a zrušení některých environmentálních ochran.

Použití zákonodárství k dosažení těchto cílů by tyto plány učinilo obtížněji napadnutelnými u soudů – což byl častý problém Trumpa v prvním funkčním období, kdy se často spoléhal na výkonné příkazy, které byly pravidelně a často úspěšně zpochybňovány.

Jeho hlavní úspěch v prvním období spočíval ve jmenování tří konzervativních soudců do Nejvyššího soudu – čímž zajistil dvoutřetinovou většinu na možná celé desetiletí dopředu. Jmenoval také více než čtyři desítky soudců do federálních odvolacích soudů, čímž několik okruhů získalo konzervativnější směr.

Trump bude ale nyní schopen snadněji prosadit své kandidáty na posty ve své administrativě, což pro něj bylo v roce 2017 obtížné, protože v republikánské straně proti něm existoval značný odpor. Vše tak nasvědčuje tomu, že nás čekají dva rušné a možná turbulentní roky.