Schrödingerův šéf parlamentu jako dědictví Petra Pellegriniho. Slovensku hrozí ještě větší odklon od Západu

Od zvolení Petera Pellegriniho slovenským prezidentem uběhlo už víc něž 5 měsíců a vláda se doposud nevypořádala s otázkou, kdo převezme post předsedy parlamentu. Po odchodu nejdůvěryhodnějšího slovenského politika z parlamentu se vláda musela popasovat nejen s odchodem předsedy–zakladatele koaličního Hlasu, ale i s odchodem druhého nejvyššího ústavního činitele. Veškeré kompetence předsedy NR SR tak nadále zůstávají v rukou místopředsedy parlamentu Petera Žigy z Hlasu, kterého pověřil Pellegrini těsně před odchodem do prezidentského paláce.

Krátce po výhře Pellegriniho ve druhém kole prezidentských voleb v dubnu letošního roku, kdy zvítězil nad jeho protikandidátem Ivanem Korčokem, avizoval na tiskové konferenci SNS její předseda Andrej Danko, že chce mluvit o dalším fungováním koalice. „Zásadně se mění politická mapa“, zmínil Danko v reakci na Pellegriniho zvolení za prezidenta. Následně připomněl, že SNS podpořila Pellegriniho ve druhém kole prezidentských voleb. 

Situace po odchodu Pellegriniho umožnila SNS vyvinout tlak, který byl poznačený ztrátou populárního předsedy a krizí ve vedení strany. Jak informoval minulý týden na své tiskové konference vicepremiér Tomáš Taraba (nominant SNS), Hlas nabídl Andreji Dankovi křeslo předsedy NR SR výměnou za vládní křeslo, což odmítl. „Můžou si nechat zdát o výměně na životním prostředí a i na kultuře“, uzavřel Taraba. Pokud by SNS přijala nabídku Hlasu, vznikla by paradoxní situace, kdy by Smer jako premiérská strana neměl největší zastoupení ve vládě. 

Premiér Robert Fico ve svém vystoupení v pořadu Sobotní dialogy promluvil o současné situaci a nastínil svou vizi. „Peter Pellegrini byl prezidentským kandidátem vládní koalice. Bez podpory všech koaličních stran by nebyl zvolený za prezidenta“, řekl Fico a otevřeně podpořil argumentaci předsedy SNS Andreja Danka. Zároveň zdůraznil, že nebude nic namítat proti vzájemné dohodě mezi oběma stranami. „Pokud se dohodne SNS s Hlasem na nějakých podmínkách, že to bude někdo jiný než Andrej Danko, budu takovou dohodu respektovat.“ 

Fico dále poznamenal, že nedojde k hlasování o novém předsedovi NR SR, pokud dohoda nebude „stvrzena krví“. „Vypadá to tak, že buď bude předsedou NR SR Andrej Danko, nebo Peter Žiga zůstane až do konce tohoto volebního období pověřeným předsedou NR SR“ zkonstatoval premiér na závěr. 

Andrej Danko zastával post šéfa parlamentu již v období první Pellegriniho vlády, kdy během svého mandátu několikrát zavítal i do Moskvy. Kontroverze vzbudila jeho přítomnost na vojenské přehlídce v Moskvě při příležitosti 74. výročí ukončení druhé světové války, zúčastnil se jí jako jediný předseda parlamentu členské země EÚ na pozvání předsedy ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina, který se v roce 2014 dostal na sankční seznam EÚ.

„Andrej Danko předsedou parlamentu nebude a ani ním nemůže být“, prohlásil místopředseda Hlasu a současný ministr pro investice, regionální rozvoj a informatizaci Richard Raši na své včerejší tiskové konferenci s odvoláním na usnesení předsednictva a sňemu strany. Dále Raši vzkázal, že post předsedy NR SR patří straně Hlas a ta s ním nehodlá obchodovat. Na závěr Raši pobídl své koaliční partnery, aby respektovali závazky vyplývající z koaliční smlouvy. Koaliční smlouva stanovuje sedm vládních křesel pro Smer i Hlas, zatímco SNS připadají jenom tři.

Druhý nejvyšší ústavní činitel má hned několik významných pravomocí. Mezi ně patří svolávaní a řízení schůzí parlamentu, podepisování zákonů, příjímání slibu nově zvolených poslanců, vyhlašovaní voleb a další jiné úkoly, jsou-li ustanoveny zákonem. V případě, že prezident není zvolen, nebo nemůže vykonávat svou funkci ze zdravotních důvodů, kompetence částečně spadají i do působnosti předsedy parlamentu. Jako představitel jediného zákonodárného sboru země je i reprezentantem jejího zahraničně-politického kurzu. 

Parlamentní opozice dlouhodobě kritizuje vládu za to, že nedokáže obsadit křeslo šéfa parlamentu a rozhodla se pro vlastní řešení. Na včerejší tiskové konferenci KDH oznámil jeho předseda Milan Majerský, že se bude jednat o Františka Mikloška. Mikloško před rokem 1989 působil v disentu jako člen tajné církve a později jako předseda Slovenské národní rady po pádu komunistického režimu v Československu. „Vydáváme do celého světa signál, že neumíme vládnout“, řekl Mikloško. Celá opozice se vyjádřila, že nominaci Mikloška podpoří, což činí až 71 poslanců. Naskytla se tedy bizarní situace, kdy panuje větší shoda na opozičním kandidátovi, než na koaličním. 

Odchod Petera Pellegriniho ze stranické politiky výrazně ovlivnil rozložení sil v rámci koalice. Zatímco SNS a Smer poukazují na „dluh“, který po sobě zanechal Pellegrini „nezaplacený“, Hlas se snaží argumentovat dohodou z minulého října. Hlas viditelně tahá za kratší konec a boj o post šéfa parlamentu se stává pro stranu hrou s nulovým součtem. Slovenská ústava nevylučuje možnost, že by veškerými kompetencemi i do konce volebního období disponoval místopředseda z Hlasu, čímž by se prodloužila éra Schrödingerova předsedy. 

Na druhou stranu, Dankova repríza v roli předsedy parlamentu může způsobit další odchýlení ze západního orbitu. Podstoupení postu SNS by vzhledem k jejímu neúspěchu v nedávných volbách do evropského parlamentu znamenalo pro Hlas zhoršení pozice a oslabení politického vlivu na národní úrovni. Odchod Pellegriniho zanechal hluboké trhliny ve vládní koalici a oslabil stabilitu bloku vládních stran.