PŮVODNÍ ZPRÁVA | Severokorejci u Kursku působí jako čerstvé maso. Problémem je to, co bude následovat, varuje norský expert

Midttun pochybuje, že by měl první kontingent severokorejských vojáků, vyslaný do Ruska, na bojišti jakýkoli zásadní vliv. „Chybí jim bojové zkušenosti. Budou čelit řadě problémů s interoperabilitou, včetně jazykových bariér, kulturních rozdílů a problémů s velením a řízením,“ vysvětlil.

To souvisí s tím, k čemu ruská armáda severokorejské vojáky vůbec využívá. „Navíc je Rusko s největší pravděpodobností nasadí stejným způsobem, jako to vytrvale dělá se vším ‚čerstvým masem‘. Pošle je do boje v první vlně bez řádného výcviku a podpory,“ připomněl Midttun.

Podle něj je problémem především to, co bude následovat. „Lze předpokládat, že první kontingent je právě tím: prvním z mnoha dalších, které přijdou. Vzhledem k tomu, že chybí silná reakce Západu na zavedení severokorejských vojáků do evropské války, mají Severní Korea a Rusko oboustranný zájem na zvýšení rozsahu a dosahu spolupráce,“ varoval expert.

„Neměli bychom podceňovat psychologický dopad, který má na Ukrajinu uvědomění si, že nepřítel dokáže to, co Ukrajina nedokáže: motivovat své spojence, aby bojovali bok po boku s jejími ozbrojenými silami. Rusko pokračuje v eskalaci války, kterou Západ zůstává odhodlán nezastavit vojenskými prostředky,“ dodal.

Midttun na druhou stranu nesdílí názor, že by Rusko potřebovalo vojáky z KLDR kvůli vlastnímu zoufalství. „Obávám se, že je to zbožné přání západních politiků a analytiků. Řeknu to jasně: Rusko má problémy s náborem živé síly, kterou potřebuje k porážce Ukrajiny. Jeho obranný průmysl se potýká s obrovskými problémy kvůli západním sankcím,“ vyjmenovával.

„Není schopen vyrábět dostatečné množství munice, aby uspokojil ruské požadavky. Není schopno nahradit bojové tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo ztracené na bojišti a pomalu spaluje své zásoby těžkých zbraní ze sovětského období,“ pokračoval.

Využívání vojáků ze Severní Koreje se však nijak neliší od používání íránských bezpilotních letounů, munice a balistických raket ze Severní Koreje či závislosti na technologické podpoře z Číny. „To vše je řešením problému, které pomáhá Rusku udržet jeho válečné úsilí,“ zdůraznil Midttun.

„Pomalá a postupná reakce mezinárodního společenství poskytla Rusku veškerý čas, který potřebuje k tomu, aby se přizpůsobilo neustále se měnícímu strategickému prostředí,“ přiblížil norský bezpečnostní expert.

Ten také varoval, že Rusko má v současnosti iniciativu na celém bojišti a postupně nutí Ukrajinu k ústupu v různých jeho částech. „Rusko je v jistém smyslu ‚rozjetý vlak, který pomalu odhrnuje to, co mu brání v postupu‘. To znamená, že z výše uvedených důvodů s největší pravděpodobností pomalu ztrácí hybnost. Denně ztrácí více vojáků, než nabírá,“ uvedl.

„Ukrajinská strategie aktivní obrany zabíjí 5-6 ruských vojáků na jednu ukrajinskou oběť. V některých sektorech je tento poměr ještě vyšší (1:15). Rusko ztrácí více těžkých zbraní, než kolik jich může nahradit. Ukrajina ničí své sklady pohonných hmot a zásoby munice,“ upřesnil.

Kromě toho Ukrajinci nutí ruské letectvo operovat z leteckých základen umístěných ve velké vzdálenosti. „Stejně důležité je mít na zřeteli válku, která se vede ve vzduchu, na moři, ve vesmíru, v kyberprostoru a v kognitivním prostoru, a uvědomit si, že Ukrajina není sama, kterou podporuje více než 50 demokratických zemí, věřím, že se ruský postup brzy zastaví. Ukrajina již získala iniciativu ve většině ostatních oblastí,“ uzavřel Midttun.