Severokorejské jednotky do Evropy nepatří. Kongresman vyzval NATO k útoku

Republikánský kongresman a šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Mike Turner vyzval k vojenské akci Severoatlantické aliance a Spojených států proti severokorejským jednotkám v případě, že by napadly ukrajinské území.

Podle Turnera mají jednotky NATO zodpovědnost za to, aby severokorejské jednotky v Evropě nebyly. „Severokorejské jednotky do Evropy nepatří. Je v zájmu NATO a Spojených států jako člena NATO, aby asijské nebo severokorejské jednotky nevpochodovaly do evropské země a nezaútočily na ni,“ uvedl.

Kongresman usiluje o tvrdou reakci na severokorejské vojáky na ukrajinském území. „Nyní, když ministr Austin konečně přiznal, že severokorejské jednotky jsou v Rusku a připravují se na vstup do konfliktu s Ukrajinou, musí vláda Bidena a Harrisové jasně říci, že vstup severokorejských jednotek do tohoto konfliktu je pro Spojené státy červenou linií,“ napsal na sociální síti X.

„Pokud severokorejské jednotky zaútočí na Ukrajinu z ruského území, mělo by být Ukrajině povoleno použít v reakci na to americké zbraně. Pokud by severokorejská vojska napadla svrchované území Ukrajiny, Spojené státy musí vážně zvážit podniknutí přímé vojenské akce proti severokorejským jednotkám,“ upozornil.

Nasazení vojáků z KLDR na Ukrajině potvrdil ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj se domnívá, že tento krok Ruska může být testem reakce Západu. Pokud bude odpověď slabá, je Rusko údajně připraveno přivolat další severokorejské jednotky.

Dalším překvapivým aspektem je podle Zelenského ticho Číny ohledně zapojení severokorejských jednotek na ruské straně. Prezident Ukrajiny ve svém příspěvku na Facebooku sdílel úryvek z rozhovoru pro jihokorejskou televizi KBS, kde zdůraznil, že zkušenosti, které Severní Korea získává na Ukrajině, mohou být použity i proti Jižní Koreji.

Tento fakt je podle Zelenského důvodem, proč by měly země společně reagovat na přítomnost vojáků KLDR na Ukrajině. Ukrajina a některé západní státy dříve uvedly, že KLDR vysílá do Ruska více než 10 000 vojáků, kteří by měli dorazit na frontu na Ukrajině. Podle jihokorejské rozvědky tyto jednotky posílí ruskou armádu a získají zkušenosti s vedením bojových operací.

Američané ale jejich nasazení přímo na Ukrajině odmítají. „Pokud se severokorejské jednotky zapojí do bojů, stanou se legitimními vojenskými cíli,“ varoval americký ministr zahraničí Antony Blinken a apeloval na Čínu a další státy, aby na KLDR vyvinuly tlak a zastavily její provokativní akce včetně vysílání vojáků na Ukrajinu.

Přítomnost severokorejských vojáků v Rusku oficiálně připustil šéf Pentagonu Lloyd Austin už před dvěma týdny, jak informoval server USA Today. „Existují důkazy, že v Rusku jsou vojáci KLDR,“ sdělil.

Turner už dříve varoval před severokorejskými vojáky na Ukrajině prezidenta Joea Bidena prostřednictvím otevřeného dopisu. „Pokud jsou tyto přesuny vojsk pravdivé, jsou znepokojivé a představují extrémní eskalaci konfliktu na Ukrajině. Vyžadují okamžitou reakci Spojených států a našich spojenců v NATO, aby se zabránilo rozšíření konfliktu,“ uvedl.

Apeloval na akci ze strany Bidenovy administrativy. „Severokorejské jednotky, ať už útočící na Ukrajinu z ruského území, nebo vstupující na ukrajinské území, musí být pro Spojené státy a NATO červenou linií. Vaše administrativa to musí dát najevo naprosto jasně a jednoznačně,“ zdůraznil.

Turner, ač republikán, je vytrvalým zastáncem americké podpory Ukrajině. „Vojáci již nyní dostávají munici na příděl a nejsou schopni se plně bránit na bojišti,“ varoval kongresman poté, co letos v lednu vedl kongresovou delegaci v Kyjevě. Napsal o tom server Politico.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Více souvisejících

válka na Ukrajině NATO Mike Turner

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy