Svět po masakru v Pásmu Gazy doufá v příměří s Izraelem

Katar, Egypt i USA se v současnosti zapojují do jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Po masakru u humanitárního konvoje, který si vyžádal stovky zraněných a přes 115 mrtvých, poukazují na naléhavou potřebu co nejdřívějšího uzavření jednání a rozšíření humanitární pomoci proudící do Pásma Gazy.

Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že doufá v dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás do začátku ramadánu, ta však stále není zpečetěna.

Navzdory novým návrhům týkajícím se sporných otázek "Izrael nezaujal žádný konkrétní postoj k podmínkám příměří a stažení (vojsk) z Pásma Gazy," uvedl pro AFP nejmenovaný zdroj z prostředí Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dříve odmítl stažení izraelské armády jako "blouznění" a prohlásil, že jakékoli příměří způsobí pouze oddálení vojenského útoku na město Rafah ležící na jihu Pásma Gazy. 

"Doufám v to, pořád na tom tvrdě pracujeme. Ještě tam však nejsme," odpověděl v pátek Biden novinářům na otázku, zda očekává dohodu před začátkem muslimského posvátného měsíce ramadán, který začne 10. března.

"Dostaneme se tam, ale ještě tam nejsme a možná se tam ani nedostaneme," dodal Biden bez dalších podrobností, když zamířil ke své helikoptéře, aby strávil víkend v prezidentském sídle Camp David v americkém státě Maryland.

Biden naléhal i ve čtvrtek na rychlé uzavření dohody o příměří. Důvodem byl incident v Pásmu Gazy, při kterém během rozdávání humanitární pomoci Palestincům přišlo o život více než 115 lidí. 

Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

Izraelská média s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že dav se bezdůvodně přibližoval k izraelským vojákům a ohrožoval je, proto spustili palbu. Několik lidí také údajně srazila nákladní vozidla. 

IDF však tvrdí, že izraelští vojáci vystřelili varovné výstřely a poté mířili na nohy osob, které se k nim nebezpečně blížily. Izraelská armáda tak přiznala, že její vojáci spustili palbu do davu, a dodala, že případ vyšetřuje.

Podle očitých svědků ke střelbě došlo poté, co se stovky Palestinců vrhly na nákladní auta, která měla v enklávě distribuovat humanitární pomoc civilistům. Podle svědků se dav dostal příliš blízko k izraelským tankům, takže na něj vojáci začali střílet.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila v pátek v souvislosti s incidentem hluboké znepokojení. Připomněla, že humanitární pomoc je "záchranným lanem" pro ty, kteří ji potřebují, a přístup k ní musí být bezpečný. Doplnila, že EU žádá ochranu civilistů v souladu s mezinárodním právem.

Nezávislé vyšetřování okolností smrti velkého počtu Palestinců žádá i Francie. Ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné v rozhovoru pro zpravodajský web France Inter upozornil, že Francie nebude uplatňovat "dvojí standardy" na konflikt na Blízkém východě.

Pokud by podle Séjourného vyšetřování dospělo k závěru, že izraelská střelba byla válečným zločinem, budou se jí muset zabývat soudy.

Americký prezident Joe Biden naléhal po incidentu na rychlé uzavření dohody o příměří. Spojené státy požádaly Izrael o podání vysvětlení a zajištění bezpečného předání humanitární pomoci.

"Od brzkého rána jsme v kontaktu s izraelskou vládou a jsme obeznámeni s tím, že probíhá vyšetřování. Budeme ho pozorně sledovat a naléhat na poskytnutí odpovědí," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Turecko na incident reagovalo obviněním Izraele z "dalšího zločinu proti lidskosti." "Izrael si mezi zločiny připsal další zločin proti lidskosti," prohlásilo turecké ministerstvo zahraničních věcí. Tento incident je "dalším důkazem, že se (Izrael) pokouší vědomě a kolektivně zničit Palestince," dodává ministerstvo.

"Jsem zděšen zprávami o dalším krveprolití mezi civilisty v Gaze, kteří zoufale potřebují humanitární pomoc. Tato úmrtí jsou naprosto neakceptovatelná," uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell na sociální síti X. Zároveň dodal, že je třeba zajistit neomezený přístup pro humanitární pomoc do Gazy.

" Hluboké rozhořčení nad záběry z Gazy ... Vyjadřuji nedůraznější odsouzení této střelby a vyzývám k pravdě, spravedlnosti a respektování mezinárodního práva," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X

Incident ve čtvrtek večer odsoudili i Španělsko a Kanada. "Nepřijatelnost toho, co se stalo v Gaze s desítkami mrtvých mezi palestinskými civilisty čekajícími na jídlo podtrhuje nutnost příměří," uvedl na sociální síti X španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová incident označila za "noční můru." "Musíme zajistit zasílání humanitární pomoci do Gazy a to, že lidé jsou chráněni, když si po tu pomoc jdou," uvedla Jolyová.

Generální tajemník OSN António Guterres také odsoudil tragický případ humanitární pomoci na severu Pásma Gazy. Mluvčí OSN Dujarric prohlásil, že tyto události je "potřeba vyšetřit". "Nevíme, co se přesně stalo, ale ať už lidé zemřeli na následky izraelské střelby, zda je ušlapal dav, zda je přejel kamion, v určitém smyslu jsou to všechno násilné činy způsobené tímto konfliktem," uvedl Dujarric.

Dodal, že na místě činu "nebyla OSN přítomna", a zopakoval výzvu generálního tajemníka k "okamžitému humanitárnímu příměří a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí." "Zoufalí civilisté v Pásmu Gazy naléhavě potřebují pomoc, včetně těch na obléhaném severu, kde OSN nedokáže doručit pomoc už přes týden," vysvětloval Dujarric. Dodal, že Guterrese "děsí počet tragických obětí konfliktu." 

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy Joe Biden

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

před 8 hodinami

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

před 8 hodinami

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

před 9 hodinami

Glen Hansard

Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly

Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce. 

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Sloni, ilustrační fotografie

V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou

Strážci přírody v Keni i tamní odborníci vyšetřují záhadná úmrtí patnácti slonů, k nimž došlo během uplynulého měsíce v národním parku Amboseli a jeho bezprostředním okolí. Státní organizace Kenya Wildlife Service potvrdila, že u deseti zvířat byly před jejich skonem zaznamenány příznaky částečného ochrnutí, přičemž úhyn nastal velmi rychle, zpravidla do dvou dnů od prvních projevů.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

před 12 hodinami

Indie, ilustrační foto

Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů

Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.

před 13 hodinami

Donald Trump

Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá

Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.

před 13 hodinami

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy