Svět po masakru v Pásmu Gazy doufá v příměří s Izraelem

Katar, Egypt i USA se v současnosti zapojují do jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Po masakru u humanitárního konvoje, který si vyžádal stovky zraněných a přes 115 mrtvých, poukazují na naléhavou potřebu co nejdřívějšího uzavření jednání a rozšíření humanitární pomoci proudící do Pásma Gazy.

Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že doufá v dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás do začátku ramadánu, ta však stále není zpečetěna.

Navzdory novým návrhům týkajícím se sporných otázek "Izrael nezaujal žádný konkrétní postoj k podmínkám příměří a stažení (vojsk) z Pásma Gazy," uvedl pro AFP nejmenovaný zdroj z prostředí Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dříve odmítl stažení izraelské armády jako "blouznění" a prohlásil, že jakékoli příměří způsobí pouze oddálení vojenského útoku na město Rafah ležící na jihu Pásma Gazy. 

"Doufám v to, pořád na tom tvrdě pracujeme. Ještě tam však nejsme," odpověděl v pátek Biden novinářům na otázku, zda očekává dohodu před začátkem muslimského posvátného měsíce ramadán, který začne 10. března.

"Dostaneme se tam, ale ještě tam nejsme a možná se tam ani nedostaneme," dodal Biden bez dalších podrobností, když zamířil ke své helikoptéře, aby strávil víkend v prezidentském sídle Camp David v americkém státě Maryland.

Biden naléhal i ve čtvrtek na rychlé uzavření dohody o příměří. Důvodem byl incident v Pásmu Gazy, při kterém během rozdávání humanitární pomoci Palestincům přišlo o život více než 115 lidí. 

Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

Izraelská média s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že dav se bezdůvodně přibližoval k izraelským vojákům a ohrožoval je, proto spustili palbu. Několik lidí také údajně srazila nákladní vozidla. 

IDF však tvrdí, že izraelští vojáci vystřelili varovné výstřely a poté mířili na nohy osob, které se k nim nebezpečně blížily. Izraelská armáda tak přiznala, že její vojáci spustili palbu do davu, a dodala, že případ vyšetřuje.

Podle očitých svědků ke střelbě došlo poté, co se stovky Palestinců vrhly na nákladní auta, která měla v enklávě distribuovat humanitární pomoc civilistům. Podle svědků se dav dostal příliš blízko k izraelským tankům, takže na něj vojáci začali střílet.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila v pátek v souvislosti s incidentem hluboké znepokojení. Připomněla, že humanitární pomoc je "záchranným lanem" pro ty, kteří ji potřebují, a přístup k ní musí být bezpečný. Doplnila, že EU žádá ochranu civilistů v souladu s mezinárodním právem.

Nezávislé vyšetřování okolností smrti velkého počtu Palestinců žádá i Francie. Ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné v rozhovoru pro zpravodajský web France Inter upozornil, že Francie nebude uplatňovat "dvojí standardy" na konflikt na Blízkém východě.

Pokud by podle Séjourného vyšetřování dospělo k závěru, že izraelská střelba byla válečným zločinem, budou se jí muset zabývat soudy.

Americký prezident Joe Biden naléhal po incidentu na rychlé uzavření dohody o příměří. Spojené státy požádaly Izrael o podání vysvětlení a zajištění bezpečného předání humanitární pomoci.

"Od brzkého rána jsme v kontaktu s izraelskou vládou a jsme obeznámeni s tím, že probíhá vyšetřování. Budeme ho pozorně sledovat a naléhat na poskytnutí odpovědí," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Turecko na incident reagovalo obviněním Izraele z "dalšího zločinu proti lidskosti." "Izrael si mezi zločiny připsal další zločin proti lidskosti," prohlásilo turecké ministerstvo zahraničních věcí. Tento incident je "dalším důkazem, že se (Izrael) pokouší vědomě a kolektivně zničit Palestince," dodává ministerstvo.

"Jsem zděšen zprávami o dalším krveprolití mezi civilisty v Gaze, kteří zoufale potřebují humanitární pomoc. Tato úmrtí jsou naprosto neakceptovatelná," uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell na sociální síti X. Zároveň dodal, že je třeba zajistit neomezený přístup pro humanitární pomoc do Gazy.

" Hluboké rozhořčení nad záběry z Gazy ... Vyjadřuji nedůraznější odsouzení této střelby a vyzývám k pravdě, spravedlnosti a respektování mezinárodního práva," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X

Incident ve čtvrtek večer odsoudili i Španělsko a Kanada. "Nepřijatelnost toho, co se stalo v Gaze s desítkami mrtvých mezi palestinskými civilisty čekajícími na jídlo podtrhuje nutnost příměří," uvedl na sociální síti X španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová incident označila za "noční můru." "Musíme zajistit zasílání humanitární pomoci do Gazy a to, že lidé jsou chráněni, když si po tu pomoc jdou," uvedla Jolyová.

Generální tajemník OSN António Guterres také odsoudil tragický případ humanitární pomoci na severu Pásma Gazy. Mluvčí OSN Dujarric prohlásil, že tyto události je "potřeba vyšetřit". "Nevíme, co se přesně stalo, ale ať už lidé zemřeli na následky izraelské střelby, zda je ušlapal dav, zda je přejel kamion, v určitém smyslu jsou to všechno násilné činy způsobené tímto konfliktem," uvedl Dujarric.

Dodal, že na místě činu "nebyla OSN přítomna", a zopakoval výzvu generálního tajemníka k "okamžitému humanitárnímu příměří a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí." "Zoufalí civilisté v Pásmu Gazy naléhavě potřebují pomoc, včetně těch na obléhaném severu, kde OSN nedokáže doručit pomoc už přes týden," vysvětloval Dujarric. Dodal, že Guterrese "děsí počet tragických obětí konfliktu." 

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy Joe Biden

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy