Katar, Egypt i USA se v současnosti zapojují do jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Po masakru u humanitárního konvoje, který si vyžádal stovky zraněných a přes 115 mrtvých, poukazují na naléhavou potřebu co nejdřívějšího uzavření jednání a rozšíření humanitární pomoci proudící do Pásma Gazy.
Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že doufá v dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás do začátku ramadánu, ta však stále není zpečetěna.
Navzdory novým návrhům týkajícím se sporných otázek "Izrael nezaujal žádný konkrétní postoj k podmínkám příměří a stažení (vojsk) z Pásma Gazy," uvedl pro AFP nejmenovaný zdroj z prostředí Hamásu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dříve odmítl stažení izraelské armády jako "blouznění" a prohlásil, že jakékoli příměří způsobí pouze oddálení vojenského útoku na město Rafah ležící na jihu Pásma Gazy.
"Doufám v to, pořád na tom tvrdě pracujeme. Ještě tam však nejsme," odpověděl v pátek Biden novinářům na otázku, zda očekává dohodu před začátkem muslimského posvátného měsíce ramadán, který začne 10. března.
"Dostaneme se tam, ale ještě tam nejsme a možná se tam ani nedostaneme," dodal Biden bez dalších podrobností, když zamířil ke své helikoptéře, aby strávil víkend v prezidentském sídle Camp David v americkém státě Maryland.
Biden naléhal i ve čtvrtek na rychlé uzavření dohody o příměří. Důvodem byl incident v Pásmu Gazy, při kterém během rozdávání humanitární pomoci Palestincům přišlo o život více než 115 lidí.
Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.
Izraelská média s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že dav se bezdůvodně přibližoval k izraelským vojákům a ohrožoval je, proto spustili palbu. Několik lidí také údajně srazila nákladní vozidla.
IDF však tvrdí, že izraelští vojáci vystřelili varovné výstřely a poté mířili na nohy osob, které se k nim nebezpečně blížily. Izraelská armáda tak přiznala, že její vojáci spustili palbu do davu, a dodala, že případ vyšetřuje.
Podle očitých svědků ke střelbě došlo poté, co se stovky Palestinců vrhly na nákladní auta, která měla v enklávě distribuovat humanitární pomoc civilistům. Podle svědků se dav dostal příliš blízko k izraelským tankům, takže na něj vojáci začali střílet.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila v pátek v souvislosti s incidentem hluboké znepokojení. Připomněla, že humanitární pomoc je "záchranným lanem" pro ty, kteří ji potřebují, a přístup k ní musí být bezpečný. Doplnila, že EU žádá ochranu civilistů v souladu s mezinárodním právem.
Nezávislé vyšetřování okolností smrti velkého počtu Palestinců žádá i Francie. Ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné v rozhovoru pro zpravodajský web France Inter upozornil, že Francie nebude uplatňovat "dvojí standardy" na konflikt na Blízkém východě.
Pokud by podle Séjourného vyšetřování dospělo k závěru, že izraelská střelba byla válečným zločinem, budou se jí muset zabývat soudy.
Americký prezident Joe Biden naléhal po incidentu na rychlé uzavření dohody o příměří. Spojené státy požádaly Izrael o podání vysvětlení a zajištění bezpečného předání humanitární pomoci.
"Od brzkého rána jsme v kontaktu s izraelskou vládou a jsme obeznámeni s tím, že probíhá vyšetřování. Budeme ho pozorně sledovat a naléhat na poskytnutí odpovědí," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Turecko na incident reagovalo obviněním Izraele z "dalšího zločinu proti lidskosti." "Izrael si mezi zločiny připsal další zločin proti lidskosti," prohlásilo turecké ministerstvo zahraničních věcí. Tento incident je "dalším důkazem, že se (Izrael) pokouší vědomě a kolektivně zničit Palestince," dodává ministerstvo.
"Jsem zděšen zprávami o dalším krveprolití mezi civilisty v Gaze, kteří zoufale potřebují humanitární pomoc. Tato úmrtí jsou naprosto neakceptovatelná," uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell na sociální síti X. Zároveň dodal, že je třeba zajistit neomezený přístup pro humanitární pomoc do Gazy.
" Hluboké rozhořčení nad záběry z Gazy ... Vyjadřuji nedůraznější odsouzení této střelby a vyzývám k pravdě, spravedlnosti a respektování mezinárodního práva," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X
Incident ve čtvrtek večer odsoudili i Španělsko a Kanada. "Nepřijatelnost toho, co se stalo v Gaze s desítkami mrtvých mezi palestinskými civilisty čekajícími na jídlo podtrhuje nutnost příměří," uvedl na sociální síti X španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.
Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová incident označila za "noční můru." "Musíme zajistit zasílání humanitární pomoci do Gazy a to, že lidé jsou chráněni, když si po tu pomoc jdou," uvedla Jolyová.
Generální tajemník OSN António Guterres také odsoudil tragický případ humanitární pomoci na severu Pásma Gazy. Mluvčí OSN Dujarric prohlásil, že tyto události je "potřeba vyšetřit". "Nevíme, co se přesně stalo, ale ať už lidé zemřeli na následky izraelské střelby, zda je ušlapal dav, zda je přejel kamion, v určitém smyslu jsou to všechno násilné činy způsobené tímto konfliktem," uvedl Dujarric.
Dodal, že na místě činu "nebyla OSN přítomna", a zopakoval výzvu generálního tajemníka k "okamžitému humanitárnímu příměří a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí." "Zoufalí civilisté v Pásmu Gazy naléhavě potřebují pomoc, včetně těch na obléhaném severu, kde OSN nedokáže doručit pomoc už přes týden," vysvětloval Dujarric. Dodal, že Guterrese "děsí počet tragických obětí konfliktu."
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 6 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák