Svět po masakru v Pásmu Gazy doufá v příměří s Izraelem

Katar, Egypt i USA se v současnosti zapojují do jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Po masakru u humanitárního konvoje, který si vyžádal stovky zraněných a přes 115 mrtvých, poukazují na naléhavou potřebu co nejdřívějšího uzavření jednání a rozšíření humanitární pomoci proudící do Pásma Gazy.

Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že doufá v dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás do začátku ramadánu, ta však stále není zpečetěna.

Navzdory novým návrhům týkajícím se sporných otázek "Izrael nezaujal žádný konkrétní postoj k podmínkám příměří a stažení (vojsk) z Pásma Gazy," uvedl pro AFP nejmenovaný zdroj z prostředí Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dříve odmítl stažení izraelské armády jako "blouznění" a prohlásil, že jakékoli příměří způsobí pouze oddálení vojenského útoku na město Rafah ležící na jihu Pásma Gazy. 

"Doufám v to, pořád na tom tvrdě pracujeme. Ještě tam však nejsme," odpověděl v pátek Biden novinářům na otázku, zda očekává dohodu před začátkem muslimského posvátného měsíce ramadán, který začne 10. března.

"Dostaneme se tam, ale ještě tam nejsme a možná se tam ani nedostaneme," dodal Biden bez dalších podrobností, když zamířil ke své helikoptéře, aby strávil víkend v prezidentském sídle Camp David v americkém státě Maryland.

Biden naléhal i ve čtvrtek na rychlé uzavření dohody o příměří. Důvodem byl incident v Pásmu Gazy, při kterém během rozdávání humanitární pomoci Palestincům přišlo o život více než 115 lidí. 

Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

Izraelská média s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že dav se bezdůvodně přibližoval k izraelským vojákům a ohrožoval je, proto spustili palbu. Několik lidí také údajně srazila nákladní vozidla. 

IDF však tvrdí, že izraelští vojáci vystřelili varovné výstřely a poté mířili na nohy osob, které se k nim nebezpečně blížily. Izraelská armáda tak přiznala, že její vojáci spustili palbu do davu, a dodala, že případ vyšetřuje.

Podle očitých svědků ke střelbě došlo poté, co se stovky Palestinců vrhly na nákladní auta, která měla v enklávě distribuovat humanitární pomoc civilistům. Podle svědků se dav dostal příliš blízko k izraelským tankům, takže na něj vojáci začali střílet.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila v pátek v souvislosti s incidentem hluboké znepokojení. Připomněla, že humanitární pomoc je "záchranným lanem" pro ty, kteří ji potřebují, a přístup k ní musí být bezpečný. Doplnila, že EU žádá ochranu civilistů v souladu s mezinárodním právem.

Nezávislé vyšetřování okolností smrti velkého počtu Palestinců žádá i Francie. Ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné v rozhovoru pro zpravodajský web France Inter upozornil, že Francie nebude uplatňovat "dvojí standardy" na konflikt na Blízkém východě.

Pokud by podle Séjourného vyšetřování dospělo k závěru, že izraelská střelba byla válečným zločinem, budou se jí muset zabývat soudy.

Americký prezident Joe Biden naléhal po incidentu na rychlé uzavření dohody o příměří. Spojené státy požádaly Izrael o podání vysvětlení a zajištění bezpečného předání humanitární pomoci.

"Od brzkého rána jsme v kontaktu s izraelskou vládou a jsme obeznámeni s tím, že probíhá vyšetřování. Budeme ho pozorně sledovat a naléhat na poskytnutí odpovědí," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Turecko na incident reagovalo obviněním Izraele z "dalšího zločinu proti lidskosti." "Izrael si mezi zločiny připsal další zločin proti lidskosti," prohlásilo turecké ministerstvo zahraničních věcí. Tento incident je "dalším důkazem, že se (Izrael) pokouší vědomě a kolektivně zničit Palestince," dodává ministerstvo.

"Jsem zděšen zprávami o dalším krveprolití mezi civilisty v Gaze, kteří zoufale potřebují humanitární pomoc. Tato úmrtí jsou naprosto neakceptovatelná," uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell na sociální síti X. Zároveň dodal, že je třeba zajistit neomezený přístup pro humanitární pomoc do Gazy.

" Hluboké rozhořčení nad záběry z Gazy ... Vyjadřuji nedůraznější odsouzení této střelby a vyzývám k pravdě, spravedlnosti a respektování mezinárodního práva," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X

Incident ve čtvrtek večer odsoudili i Španělsko a Kanada. "Nepřijatelnost toho, co se stalo v Gaze s desítkami mrtvých mezi palestinskými civilisty čekajícími na jídlo podtrhuje nutnost příměří," uvedl na sociální síti X španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová incident označila za "noční můru." "Musíme zajistit zasílání humanitární pomoci do Gazy a to, že lidé jsou chráněni, když si po tu pomoc jdou," uvedla Jolyová.

Generální tajemník OSN António Guterres také odsoudil tragický případ humanitární pomoci na severu Pásma Gazy. Mluvčí OSN Dujarric prohlásil, že tyto události je "potřeba vyšetřit". "Nevíme, co se přesně stalo, ale ať už lidé zemřeli na následky izraelské střelby, zda je ušlapal dav, zda je přejel kamion, v určitém smyslu jsou to všechno násilné činy způsobené tímto konfliktem," uvedl Dujarric.

Dodal, že na místě činu "nebyla OSN přítomna", a zopakoval výzvu generálního tajemníka k "okamžitému humanitárnímu příměří a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí." "Zoufalí civilisté v Pásmu Gazy naléhavě potřebují pomoc, včetně těch na obléhaném severu, kde OSN nedokáže doručit pomoc už přes týden," vysvětloval Dujarric. Dodal, že Guterrese "děsí počet tragických obětí konfliktu." 

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy Joe Biden

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Play-Off Sparta vs. Třinec

Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?

Možná bude tento článek vyznívat, že už stárnu (což je samozřejmě pravda) a čím dál víc tak vzpomínám na dřívější (dle mého soudu v mnohém normálnější) svět, ale to, co se poslední dobou děje na extraligových stadionech, mně radost nedělá a pokud proti tomu něco jako společnost neuděláme, bojím se, kam se naše společnost bude řítit. Řeč je o několika nevídaných excesech ze strany hokejových fanoušků. Tedy pardon, „fanoušků“.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Policie Nizozemí

Útok nožem v centru Amsterdamu. Policie hlásí několik zraněných

V centru Amsterdamu došlo ve čtvrtek odpoledne k útoku nožem, který si vyžádal několik zraněných osob. Podezřelá osoba, která útočila nožem, byla zadržena policií. Aktuálně probíhá vyšetřování incidentu. Zatím není známo, že by se jednalo o teroristický útok.

před 7 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Evropa hodila vidle do plánů Putina. Sankce proti Rusku nezruší

Evropští lídři na čtvrtečním summitu v Paříži důrazně prohlásili, že nyní není vhodný čas na zrušení sankcí vůči Rusku. Reagovali tak na požadavek Moskvy, která uvedla, že by přistoupila na dohodu o ukončení bojů v oblasti Černého moře zprostředkovanou Spojenými státy pouze v případě, že by některé sankce byly zmírněny, uvedl server CNN.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Putin brzy zemře a všechno skončí, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Spojené státy, aby neumožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z politické a ekonomické izolace. Jeho prohlášení zaznělo 26. března, den poté, co Ukrajina a Rusko dosáhly dohody o částečném příměří týkajícím se útoků na energetickou infrastrukturu a černomořské oblasti, kterou zprostředkovaly Spojené státy. V rámci této dohody se USA zavázaly rozšířit ruský přístup ke globálním trhům.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

NÁVOD: Jak si připravit nouzové zavazadlo pro případ krize?

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Evropská unie vyzývá členské státy, aby připravily pro své občany nouzové balíčky na přežití po dobu 72 hodin v rámci nové strategie připravenosti, kterou ve středu představila Evropská komise. Tento plán, známý jako Preparedness Union Strategy, se zaměřuje na zvýšení zásob základních potřeb, zlepšení spolupráce mezi civilními a vojenskými složkami a posílení odolnosti vůči budoucím krizím.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Ursula von der Leyenová

Nastal čas na evropskou odvetu. Cla na automobily nenecháme jen tak, vzkazuje von der Leyenová

Zavedení nových cel na dovoz automobilů do Spojených států ze strany prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo ostrou reakci Evropské unie. Americká administrativa oznámila, že od 3. dubna zavede 25procentní clo na dovoz osobních automobilů z Evropy, což představuje dosud nejvýraznější eskalaci obchodní války mezi USA a Evropskou unií. Tento krok bude mít dalekosáhlé dopady na evropský automobilový průmysl a může vyvolat odvetná opatření ze strany Bruselu. 

před 14 hodinami

Kontroverzní kampaň hnutí ANO

Ubohost politických stran dosahuje nové úrovně. Už se ani nedozvíme, kdo je nejhorší premiér

​Nedávné kampaně hnutí ANO a koalice SPOLU odhalují znepokojivý trend v české politické kultuře, kde se místo věcné debaty uchylují hlavní politické síly k osobním útokům a zjednodušeným sdělením.​ V době, kdy by politické strany měly občanům přinášet vize, naději a konkrétní řešení pro budoucnost, se v české politice stále více setkáváme s ubohým titulováním a levnými útoky. Kampaňové strategie, které jsme viděli v poslední době, nejsou nic jiného než pokusem odvést pozornost od skutečných problémů – místo aby se politiky snažily navrhnout konkrétní reformy a předložit konstruktivní alternativy, upřednostňují osobní osočování a provokativní slogany.

před 14 hodinami

Odolají USA ruskému tlaku? Zelenskyj si není jistý, neví ani o vztahu Trumpa s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že Spojené státy budou mít "pevný postoj" vůči ruským požadavkům na zrušení sankcí jako podmínku pro příměří v Černém moři. Moskva oznámila, že námořní příměří, které bylo vyhlášeno v úterý s cílem umožnit bezpečný průjezd komerčních lodí, vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Západ zruší omezení na ruský obchod s potravinami a hnojivy. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy