Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina.
 

Tato střela umožní Ukrajině útočit hlouběji na ruském území a mířit na potenciální cíle v Moskvě nebo dokonce v samotném Kremlu. Podle vedoucího ukrajinské delegace v NATO Yehora Cherneva je balistický systém Hrim-2 Sapsan téměř připraven k nasazení a očekává se, že brzy přinese konkrétní výsledky viditelné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko.

Hrim-2 je jednostupňová balistická střela na tuhé palivo, která dokáže dopravit 1 100 kg hlavici až na vzdálenost 500 kilometrů. Jedná se o technologicky vyspělejší zbraň než doposud nejlepší ukrajinská střela Točka, vyvinutá již v 70. letech.

Vývoj střely Hrim-2 probíhal pod taktovkou ukrajinské raketové společnosti KB Pivdenne, která na projektu pracovala deset let. Před vypuknutím války s Ruskem však nebyl považován za prioritu a často mu chybělo financování, uvedl server The Telegraph.

Válečný konflikt ale změnil situaci a po získání podpory od západních spojenců se problém s financováním vyřešil. I přes ruské útoky na výrobní zařízení v Dnipru dokázali ukrajinští inženýři projekt úspěšně dokončit. První úspěšný test střely, pravděpodobně právě Hrim-2, byl podle prezidenta Volodymyra Zelenského uskutečněn již v srpnu.

Nasazením Hrim-2 získá Ukrajina strategickou výhodu, nebude již vázána omezeními uvalenými západními spojenci, jako jsou USA, Velká Británie a Francie, kteří dodali Ukrajině zbraně pro útoky na dlouhé vzdálenosti, ale zároveň zakázali jejich použití proti cílům na ruském území. S Hrim-2 se Ukrajinci mohou zaměřit na ruské cíle bez nutnosti požádat o povolení spojence.

Hrim-2 v kontextu války: Nová zbraň může mít dopad, ale válku zřejmě nerozhodne
Ukrajina má s Hrim-2 potenciál provádět útoky na strategické cíle v Rusku, což může přinést významnou taktickou výhodu.

Vzhledem k tomu, že Rusko má však stále výraznou početní převahu v lidských zdrojích, zůstává pro Ukrajinu klíčovým problémem nedostatek vycvičených vojáků. Ruská armáda, navzdory vysokým ztrátám, nadále nabírá přibližně 30 000 rekrutů měsíčně a situaci komplikují také zprávy o severokorejských vojácích, kteří byli údajně nasazeni na podporu ruských sil u hranic.

Analytici upozorňují, že zatímco Hrim-2 dává Ukrajině možnost zasahovat klíčové ruské cíle, na celkový vývoj války bude mít pravděpodobně omezený vliv. Hlavním faktorem v konfliktu zůstává otázka lidských zdrojů, kterou Ukrajina dosud nedokázala plně vyřešit.

Připravované nasazení balistické střely Hrim-2 symbolizuje pro Ukrajinu krok směrem k nezávislým obranným schopnostem.

Využití vlastní technologie umožní Ukrajině překonat omezení, která ji vážou při využívání zahraničních zbraní. Jakmile bude Hrim-2 plně nasazena, Ukrajinci mohou provádět hloubkové údery podle vlastních strategických priorit, a to i v případě, že by narazili na překážky ze strany spojenců.

Nasazení Hrim-2 může Ukrajině přinést novou dynamiku na válečné frontě a posílit její obranné schopnosti. Přesto však zůstává otázkou, zda tato nová zbraň dokáže přinést klíčový obrat v průběhu války. 

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Hrim-2

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

před 3 hodinami

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

včera

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy