Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina.
 

Tato střela umožní Ukrajině útočit hlouběji na ruském území a mířit na potenciální cíle v Moskvě nebo dokonce v samotném Kremlu. Podle vedoucího ukrajinské delegace v NATO Yehora Cherneva je balistický systém Hrim-2 Sapsan téměř připraven k nasazení a očekává se, že brzy přinese konkrétní výsledky viditelné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko.

Hrim-2 je jednostupňová balistická střela na tuhé palivo, která dokáže dopravit 1 100 kg hlavici až na vzdálenost 500 kilometrů. Jedná se o technologicky vyspělejší zbraň než doposud nejlepší ukrajinská střela Točka, vyvinutá již v 70. letech.

Vývoj střely Hrim-2 probíhal pod taktovkou ukrajinské raketové společnosti KB Pivdenne, která na projektu pracovala deset let. Před vypuknutím války s Ruskem však nebyl považován za prioritu a často mu chybělo financování, uvedl server The Telegraph.

Válečný konflikt ale změnil situaci a po získání podpory od západních spojenců se problém s financováním vyřešil. I přes ruské útoky na výrobní zařízení v Dnipru dokázali ukrajinští inženýři projekt úspěšně dokončit. První úspěšný test střely, pravděpodobně právě Hrim-2, byl podle prezidenta Volodymyra Zelenského uskutečněn již v srpnu.

Nasazením Hrim-2 získá Ukrajina strategickou výhodu, nebude již vázána omezeními uvalenými západními spojenci, jako jsou USA, Velká Británie a Francie, kteří dodali Ukrajině zbraně pro útoky na dlouhé vzdálenosti, ale zároveň zakázali jejich použití proti cílům na ruském území. S Hrim-2 se Ukrajinci mohou zaměřit na ruské cíle bez nutnosti požádat o povolení spojence.

Hrim-2 v kontextu války: Nová zbraň může mít dopad, ale válku zřejmě nerozhodne
Ukrajina má s Hrim-2 potenciál provádět útoky na strategické cíle v Rusku, což může přinést významnou taktickou výhodu.

Vzhledem k tomu, že Rusko má však stále výraznou početní převahu v lidských zdrojích, zůstává pro Ukrajinu klíčovým problémem nedostatek vycvičených vojáků. Ruská armáda, navzdory vysokým ztrátám, nadále nabírá přibližně 30 000 rekrutů měsíčně a situaci komplikují také zprávy o severokorejských vojácích, kteří byli údajně nasazeni na podporu ruských sil u hranic.

Analytici upozorňují, že zatímco Hrim-2 dává Ukrajině možnost zasahovat klíčové ruské cíle, na celkový vývoj války bude mít pravděpodobně omezený vliv. Hlavním faktorem v konfliktu zůstává otázka lidských zdrojů, kterou Ukrajina dosud nedokázala plně vyřešit.

Připravované nasazení balistické střely Hrim-2 symbolizuje pro Ukrajinu krok směrem k nezávislým obranným schopnostem.

Využití vlastní technologie umožní Ukrajině překonat omezení, která ji vážou při využívání zahraničních zbraní. Jakmile bude Hrim-2 plně nasazena, Ukrajinci mohou provádět hloubkové údery podle vlastních strategických priorit, a to i v případě, že by narazili na překážky ze strany spojenců.

Nasazení Hrim-2 může Ukrajině přinést novou dynamiku na válečné frontě a posílit její obranné schopnosti. Přesto však zůstává otázkou, zda tato nová zbraň dokáže přinést klíčový obrat v průběhu války. 

Související

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Hrim-2

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy