Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina.
 

Tato střela umožní Ukrajině útočit hlouběji na ruském území a mířit na potenciální cíle v Moskvě nebo dokonce v samotném Kremlu. Podle vedoucího ukrajinské delegace v NATO Yehora Cherneva je balistický systém Hrim-2 Sapsan téměř připraven k nasazení a očekává se, že brzy přinese konkrétní výsledky viditelné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko.

Hrim-2 je jednostupňová balistická střela na tuhé palivo, která dokáže dopravit 1 100 kg hlavici až na vzdálenost 500 kilometrů. Jedná se o technologicky vyspělejší zbraň než doposud nejlepší ukrajinská střela Točka, vyvinutá již v 70. letech.

Vývoj střely Hrim-2 probíhal pod taktovkou ukrajinské raketové společnosti KB Pivdenne, která na projektu pracovala deset let. Před vypuknutím války s Ruskem však nebyl považován za prioritu a často mu chybělo financování, uvedl server The Telegraph.

Válečný konflikt ale změnil situaci a po získání podpory od západních spojenců se problém s financováním vyřešil. I přes ruské útoky na výrobní zařízení v Dnipru dokázali ukrajinští inženýři projekt úspěšně dokončit. První úspěšný test střely, pravděpodobně právě Hrim-2, byl podle prezidenta Volodymyra Zelenského uskutečněn již v srpnu.

Nasazením Hrim-2 získá Ukrajina strategickou výhodu, nebude již vázána omezeními uvalenými západními spojenci, jako jsou USA, Velká Británie a Francie, kteří dodali Ukrajině zbraně pro útoky na dlouhé vzdálenosti, ale zároveň zakázali jejich použití proti cílům na ruském území. S Hrim-2 se Ukrajinci mohou zaměřit na ruské cíle bez nutnosti požádat o povolení spojence.

Hrim-2 v kontextu války: Nová zbraň může mít dopad, ale válku zřejmě nerozhodne
Ukrajina má s Hrim-2 potenciál provádět útoky na strategické cíle v Rusku, což může přinést významnou taktickou výhodu.

Vzhledem k tomu, že Rusko má však stále výraznou početní převahu v lidských zdrojích, zůstává pro Ukrajinu klíčovým problémem nedostatek vycvičených vojáků. Ruská armáda, navzdory vysokým ztrátám, nadále nabírá přibližně 30 000 rekrutů měsíčně a situaci komplikují také zprávy o severokorejských vojácích, kteří byli údajně nasazeni na podporu ruských sil u hranic.

Analytici upozorňují, že zatímco Hrim-2 dává Ukrajině možnost zasahovat klíčové ruské cíle, na celkový vývoj války bude mít pravděpodobně omezený vliv. Hlavním faktorem v konfliktu zůstává otázka lidských zdrojů, kterou Ukrajina dosud nedokázala plně vyřešit.

Připravované nasazení balistické střely Hrim-2 symbolizuje pro Ukrajinu krok směrem k nezávislým obranným schopnostem.

Využití vlastní technologie umožní Ukrajině překonat omezení, která ji vážou při využívání zahraničních zbraní. Jakmile bude Hrim-2 plně nasazena, Ukrajinci mohou provádět hloubkové údery podle vlastních strategických priorit, a to i v případě, že by narazili na překážky ze strany spojenců.

Nasazení Hrim-2 může Ukrajině přinést novou dynamiku na válečné frontě a posílit její obranné schopnosti. Přesto však zůstává otázkou, zda tato nová zbraň dokáže přinést klíčový obrat v průběhu války. 

Související

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Hrim-2

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 52 minutami

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Ilustrační fotografie

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

včera

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

včera

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

včera

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy