Ukrajinská armáda v Rusku bojuje se Severokorejci. Svět mezi tím řeší Trumpův slib

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že v oblasti Kursku v Rusku došlo k bojům mezi ukrajinskými silami a severokorejskými vojáky, přičemž byly zaznamenány ztráty na životech.

Přítomnost severokorejských vojsk na ruském území je podle něj součástí širší strategie Moskvy, jak reagovat na ukrajinské ofenzivní operace v Kurské oblasti, které se za poslední tři měsíce výrazně zpomalily.

Zelenskyj uvedl, že severokorejská armáda nasadila v této oblasti asi 11 000 vojáků, přičemž někteří z nich se už zapojili do konfliktu s ukrajinskou armádou. Očekává se, že pokud spojenci Kyjeva nevytvoří na Moskvu dostatečný tlak, může počet severokorejských vojáků v tomto regionu dále růst.

Tyto informace přichází v době, kdy svět řeší předvolební slib Donalda Trumpa, který prohlásil, že by válku mezi Ruskem a Ukrajinou dokázal ukončit během 24 hodin. Přitom naznačil, že by možná tlačil na Ukrajinu, aby byla ochotna učinit určité ústupky Moskvě.

Trump a jeho volební tým, včetně JD Vance, zpochybňují dlouhodobý závazek Spojených států vůči Kyjevu a připouštějí možnost diplomatických kompromisů, což by mohlo vést k zamrznutí konfliktu v současném stavu. To by teoreticky znamenalo, že by Rusko nadále kontrolovalo části ukrajinského území, což by mohlo zahrnovat i Donbas a Krym.

Bývalá moskevská zpravodajka CNN Jill Dougherty se domnívá, že tento přístup by znamenal "zmrazení" konfliktu, kdy by Rusko mohlo nadále okupovat obsazená území. V případě vítězství Trumpa by tak mohlo dojít k výrazné změně v dosavadní strategii Západu, což by mohlo vést k tlaku na Kyjev, aby dosáhl příměří, a tím poskytl Rusku část území.

Mezitím válka v samotné Ukrajině eskaluje. Ruské síly, které podle zpráv čelí těžkým ztrátám, zahájily novou ofenzivu, přičemž podle ukrajinských zpráv využívají intenzivně dlouhodobé vlny útoků drony a raketami.

V Kyjevě údajně došlo od 1. září pouze k jediné noci, kdy nedošlo k útoku dronů, přičemž Moskva masivně nasazuje drony íránské výroby, z nichž některé jsou využívány jako návnady na oslabení ukrajinské protivzdušné obrany.

Zelenskyj během setkání Evropského politického společenství v Budapešti upozornil, že Rusko zintenzivňuje své útoky a vyzval světové vůdce k větší podpoře Ukrajiny, včetně povolení k použití zbraní dlouhého doletu. S jejich pomocí by podle něj mohl Kyjev lépe čelit této nové fázi eskalace, kterou vidí jako “nasazení armády dalšího státu do války proti Ukrajině.”

Přítomnost severokorejských jednotek v oblasti Kursku je tak dle Zelenského součástí širšího plánu Moskvy čelit novému vývoji na frontě, přičemž posílení ruských sil o další severokorejské vojáky není podle Kyjeva vyloučeno.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 7 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy