Šéf evropské diplomacie Josep Borrell odsoudil útok, který zasáhl kancelář Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) v Pásmu Gazy a způsobil desítky obětí. Zároveň požádal o nezávislé vyšetření incidentu. Uvedl to server BBC.
MVČK oznámil, že v noci na sobotu přišlo o život 22 civilistů a kancelář v Gaze byla poškozena v důsledku střelby těžkého kalibru, která dopadla poblíž budovy. V oblasti se nacházely stovky vysídlených osob, včetně Palestinců spolupracujících s Červeným křížem, kteří žili ve stanech.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo až 25 mrtvých a 50 zraněných. Obvinilo Izrael, že útok mířil na uprchlický tábor al-Mawásí.
MVČK přímo neuvedl, kdo za útok nese odpovědnost. Mluvčí izraelské armády pro AFP uvedl, že "nic nenasvědčuje tomu", že by útok provedly izraelské síly, ale armáda incident vyšetřuje.
Oblast al-Mawásí je Izraelem označena jako bezpečná humanitární zóna, do které se uchýlily tisíce Palestinců po zahájení izraelského pozemního útoku na město Rafah na jihu palestinské enklávy.
Jeden z obyvatel sdělil agentuře Reuters, že střely vypálily dva tanky z nedalekého kopce a zasáhly stany vysídlených lidí v oblasti.
Nejméně 25 dalších lidí zemřelo a dalších 50 bylo zraněno při pátečních útocích Izraele na stany pro vysídlené Palestince v jižní Gaze, jak uvedlo ministerstvo zdravotnictví Gazy a záchranné složky. Informuje o tom server Times of Israel.
Svědci uvedli, že při jednom z útoků poblíž polní nemocnice Červeného kříže izraelské jednotky vypálily druhou salvu, která zabila lidi, kteří vyšli ze svých stanů.
Místa útoků, která uvádí tamní civilní obrana, se zdají být těsně mimo Izraelem vyhrazené bezpečné zóny na pobřeží Středozemního moře v Gaze. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že událost prověřuje, ale nemá žádný náznak, že by IDF útočila uvnitř bezpečné zóny.
Izrael pokračuje ve vojenské operaci v Rafahu, kde přes milion Palestinců hledalo útočiště před boji v jiných částech Gazy. Většina civilistů už z Rafahu uprchla, ale OSN tvrdí, že žádné místo v Gaze není bezpečné a humanitární podmínky jsou zoufalé, protože rodiny se ukrývají ve stanech a stísněných bytech.
Nedávné izraelské útoky v uprchlickém táboře Nusajrát ve střední části Pásma Gazy si vyžádaly životy nejméně 274 Palestinců a zranily dalších 698 lidí. Informaci poskytlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze, uvedla agentura Reuters.
Zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech ale mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Dalších nejméně 39 lidí zahynulo při nedávném izraelském leteckém útoku na školu spravovanou úřadem OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v uprchlickém táboře Nusajrát v palestinském Pásmu Gazy. Ve škole a jejím okolí bylo v době útoku přibližně 20.000 vysídlených lidí. Školu podle informací CNN zasáhly nejméně tři střely.
Akutní nedostatek potravin v severní Gaze zvyšuje počet dětí trpících podvýživou, řekl v pátek šéf velké nemocnice, která ošetřila přibližně 250 podvyživených dětí. Palestinci čelí rozsáhlému hladu, protože válka do značné míry přerušila přísun potravin, léků a základního zboží do Gazy, která je nyní zcela závislá na pomoci.
Válka v pásmu Gazy vypukla po 7. říjnu 2023, kdy palestinská komanda bezprecedentním způsobem zaútočila na jih Izraele, kde zabila přibližně 1200 lidí a dalších přes 250 odvlekla do pobřežní enklávy. Izraelská armáda v odvetě spustila rozsáhlou ofenzívu, která si dosud podle gazských úřadů vyžádala už přes 36.000 obětí, většinou žen a dětí.
3. listopadu 2026 9:10
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
Související
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák