Žádný ze zadržovaných rukojmí nevyvázne živý, varuje Hamás Izrael před koncem jednání

Podle zprávy agentury AFP mluvčí ozbrojeného křídla hnutí Hamás Abú Ubajdá ve videu zveřejněném v neděli prohlásil, že "ani fašistický nepřítel a jeho arogantní vedení, ani jeho podporovatelé nebudou moci získat své vězně živé bez výměny a vyjednávání a aniž by reagovali na požadavky (palestinského) odboje".

Izraelská armáda v neděli vyslovila předpoklad, že v Pásmu Gazy je nadále zadržováno 137 rukojmí z přibližně 240 unesených z kibuců a obcí na jihu Izraele 7. října při vpádu palestinských komand.

Během týden trvajícího příměří, na kterém se Izraele Hamás dohodli za pomoci zprostředkovatelů koncem listopadu, bylo propuštěno 105 rukojmí včetně 80 Izraelců. Výměnou za to se na svobodu dostalo 240 palestinských vězňů vězněných Izraelem.

Předseda katarské vlády Muhammad bin Abdarrahmán Sání v neděli během fóra v Dohá potvrdil, že snahy Kataru a jeho partnerů o dosažení nového příměří mezi Izraelem a Hamásem pokračují. "Nevzdáme se," ujistil katarský premiér, přičemž však dodal, že pokračující útoky možnosti k vyhlášení příměří snižují.

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.