Zelenskyj po vášnivém prohlášení přistál ve Vilniusu. Není ochota Ukrajinu do NATO pozvat, napsal

Na summitu se kromě jiného řeší i případné členství Ukrajiny v NATO. Kyjev dlouhodobě usiluje o co nejrychlejší přijetí a cestou na twitteru kritizoval účastníky summitu za to, že nevidí odhodlání Ukrajinu přijmout.

Zelenskyj na twitteru napsal, že by bylo by absurdní, kdyby dnes nebyl stanoven harmonogram ani pro pozvánku, ani pro členství Ukrajiny v NATO. "Cestou do Vilniusu jsme dostali signály, že se diskutuje o určitých formulacích bez Ukrajiny. A rád bych zdůraznil, že tyto formulace se týkají pozvání ke členství v NATO, ne členství Ukrajiny," napsal. "Vypadá to, že není ochota ani Ukrajinu do NATO pozvat, ani ji učinit členem aliance," dodal.

Ukrajinský prezident se dnes zúčastní večeře šéfů států a vlád a ve středu bude Ukrajinu zastupovat na prvním zasedání Rady NATO-Ukrajina. Lídři států NATO chtějí během summitu potvrdit podporu Ukrajiny, přijetí do aliance ale zatím zřejmě není na pořadu dne, i když se o něm jedná.

Podle koordinátora Rady národní bezpečnosti Bílého domu pro strategickou komunikaci Johna Kirbyho ale musí Ukrajina ještě splnit některé požadavky, než bude moci vstoupit do NATO. Odmítl také úterní komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, které kritizovaly vůdce NATO kvůli diskusím o cestě k členství v NATO. Jeho frustraci ale rozumí.

"Věříme, že budoucnost Ukrajiny je v NATO. To je něco, na čem se aliance dohodla už v roce 2008," řekl Kirby pro CNN. "Existují ale reformy – správa věcí veřejných, právní stát, politické reformy – na kterých Ukrajina musí ještě pracovat, a chápeme, že je těžké na některých z těchto reforem pracovat, když jste ve válce. Ukrajina ve válce je, a členství v NATO v bezprostřední budoucnosti tak není pravděpodobné, protože by to NATO dostalo do války s Ruskem," dodal.

Ukrajina přesto získá na summitu v litevském Vilniusu masivní balík "politické a praktické" podpory od spojenců NATO, řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. "Máme sjednocenou alianci, která bude velmi praktickými způsoby demonstrovat svou trvalou podporu Ukrajině, včetně faktu členství," řekl Blinken. Podle něj jde o důkaz pokroku, kterého Ukrajina dosáhla směrem ke členství. "To se odrazí v tom, co vzejde ze summitu, stejně jako v práci, kterou je ještě třeba udělat," řekl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu, že Francie poskytne Ukrajině dalekonosné rakety s plochou dráhou letu SCALP. Rakety známé také jako Storm Shadow mají dosah přes 250 kilometrů a ukrajinská armáda je již obdržela od Spojeného království a používá je.

Norsko pak oznámilo, že v roce 2023 poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 960 milionů dolarů, oznámil v úterý premiér Jonas Gahr Støre. "Ukrajina naléhavě potřebuje větší vojenskou podporu a vybavení. Norsko proto zvyšuje svou vojenskou pomoc Ukrajině o 2,5 miliardy norských korun (téměř 240 milionů dolarů) na celkových 10 miliard norských korun (téměř 960 milionů dolarů) pro rok 2023," oznámil Støre na summitu NATO ve Vilniusu.