Ve stínu Ukrajiny a Ruska řešilo NATO na summitu i Čínu. Peking představuje problém

NATO nikdy nezmiňovalo Čínu jako problém, respektive k tomu docházelo, ale pouze nevýrazně. „Čína nemůže umožnit největší válku v Evropě v nedávné historii, aniž by to mělo negativní dopad na její zájmy a pověst,“ píše se v prohlášení podle prestižního amerického listu New York Times. 

Čína se zpočátku skutečně držela západních varování, aby Rusku nedodávala kompletní zbraňové systémy. „Udělala vše, co bylo potřeba, a poskytla počítačové čipy, pokročilý software a komponenty potřebné k tomu, aby Rusko obnovilo obrannou průmyslovou základnu, která chrlila vadné a zastaralé vybavení,“ poznamenávají NY Times. 

Došlo tak na další výzvu ze strany NATO, tato snaha ale může být bezzubá bez konkrétních opatření. „Pokud bude tato podpora ČLR pokračovat, zhorší to její vztahy v celé Evropě a Spojené státy budou v koordinaci s evropskými spojenci pokračovat v uvalování sankcí na subjekty ČLR zapojené do této činnosti,“ shrnul poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. 

Podle prohlášení lídrů NATO Čína stojí také za „škodlivými kybernetickými a hybridními aktivitami, včetně dezinformací zaměřených proti Spojeným státům a Evropě“. Peking ale něco takového dlouhodobě popírá a označuje obvinění za „pokrytecká a vysoce nezodpovědná“. 

EuroZprávy.cz o rostoucím čínském vlivu na začátku července hovořily s programovým ředitelem Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) Richardem Turcsányim. Podle něj Čína těží z toho, že není „součástí Západu“ a poskytuje vůči němu určitou alternativu. „Mnohé státy v rozvojovém světě nejsou se Západem spokojené, ať už kvůli koloniální minulosti, nebo celkově nadřazenému postavení ve světě. Růst Číny je pro ně příležitostí získat nového partnera,“ vysvětlil.

Vzhledem k některým iniciativám Ruské federace v Africe se nabízí otázka, jestli dojde na vlivové soupeření mezi Moskvou a Pekingem. Kupříkladu Súdán má zájem o oživení dohody o vybudování ruského námořního uzlu v Rudém moři. Už v roce 2017 vznikla shoda mezi tehdejším prezidentem Umarem al-Bašírem a ruským lídrem Vladimirem Putinem.

Turcsányi ale boj o vliv mezi Čínou a Ruskem nevidí jako pravděpodobný. „Rusko a Čína mají momentálně velmi blízké vztahy, důvěřují si, a oba státy vnímají jako hlavní problém především USA a celkově západní dominanci ve světě,“ poznamenal.

Ač je Rusko na Číně do jisté míry závislé, z Moskvy se neozývají relevantní hlasy, které by kritizovaly blízké vztahy k Pekingu. „Situace se může změnit například po Putinovi, ale to se bavíme o dost hypotetických scénářích, ve kterých se klidně může otevírat i otázka rozpadu Ruské federace a dalších radikálních změn,“ popsal expert s tím, že se „Čína i Rusko snaží o omezení západního vlivu ve světě a konkrétně i v Africe“.