
Arktida se z dlouho ignorovaného koutu světa stává jednou z klíčových mocenských křižovatek. Tání ledovců otevírá dveře k nevyužitým ložiskům surovin a novým obchodním trasám, na nichž chtějí získat podíl jak tradiční velmoci typu Spojených států a Ruska, tak země s menšími mocenskými ambicemi, jako Kanada nebo Norsko. Do všeho coby „skoro-arktická země“ promlouvá také Čína.
Jenže s rostoucím zájmem o nerostné bohatství a možnost rychlejší přepravy mezi kontinenty přichází i rapidní nárůst vojenských aktivit. Zvlášť výrazně to lze pozorovat na ruské straně, která modernizuje zastaralé základny a posiluje přítomnost vojenského loďstva.
Také Spojené státy už avizovaly investice do ledoborců, protože v tomto odvětví dlouho zaostávaly. Dohodu o jejich společném budování podepsaly na loňském summitu NATO s Finskem a Kanadou, jak informoval server National Defense.
Arktida představuje klíčový prostor, kde lze získat nejen lukrativní ekonomické příležitosti, ale také strategickou převahu na globální scéně. Každý krok v této křehké oblasti ovšem podléhá přísnému globálnímu dohledu a vyvolává ostrou kritiku.
Geografická poloha Arktidy je klíčová
Geografická poloha Arktidy je hlavním důvodem, proč se světové velmoci snaží urvat v této ledové krajině co největší podíl. Dříve neproniknutelné ledové masivy se totiž postupně otevírají pro lodní dopravu, a to posouvá Rusko výrazně blíž k severoamerickým spojencům – Kanadě a Spojeným státům.
Zvlášť Spojené státy mohou vnímat růst ruského vlivu na severu jako hrozbu. Jejich aljašské základny byly dosud od Ruska odděleny tisíci kilometry nehostinné Sibiře, nyní by se však díky volnějším vodám mohla tato vzdálenost zdát o poznání kratší.
Otevírání Severní mořské cesty (NSR) zkracuje dobu přepravy mezi Evropou a Asií, což by mohlo zásadně proměnit globální obchodní toky. Díky tání arktického ledu se stává stále dostupnější pro komerční lodní dopravu, což může zkrátit cestu mezi Asií a Evropou až o 40 % ve srovnání s tradičními trasami přes Suezský kanál, jak vyčíslil server The Economist.
Tato cesta přináší ekonomické výhody, jako jsou úspory paliva a času, ale také výzvy, včetně nevyzpytatelných ledových podmínek, nedostatečné infrastruktury a ekologických rizik. Například Rusko aktivně podporuje využívání NSR, investuje do flotily ledoborců a infrastruktury, aby zvýšilo její atraktivitu pro mezinárodní obchod.
Prohlubování ruské vojenské aktivity
Jak informoval think-tank Arctic Institute, Rusko i uprostřed konfliktu na Ukrajině dál rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu v arktickém pásu. Na starých základnách vyrůstají moderní radarové systémy či letiště a vznikají specializované jednotky, schopné operovat v extrémních mrazech.
Současně Moskva posiluje klíčovou Severní flotilu – pilíř svého jaderného odstrašení – a neustává v investicích do plavidel, ledoborců a ponorek. V pozadí všech těchto kroků stojí touha zajistit si kontrolu nad rozlehlými ložisky ropy, plynu a dalších strategických surovin, které v arktické oblasti dřímají.
Jak Arctic Institute zdůrazňuje, ruské vedení si velmi dobře uvědomuje, že držení tamních zdrojů posílí energetickou i geopolitickou nezávislost země. A byť válka na Ukrajině významně zatěžuje ruský rozpočet, Arktida zatím zůstává na okraji světové pozornosti – což Moskvě paradoxně vyhovuje v jejích dalekosáhlých plánech.
Rozšíření NATO nutí směřovat pozornost na sever
Rozšíření NATO o Švédsko a Finsko výrazně posílilo alianční přítomnost v Arktidě a umožnilo koordinovanější přístup k otázkám bezpečnosti a geopolitické stability v regionu. Podle zpráv NATO však zůstává výzvou sladit rozdílné zájmy členských států. Kanada a Norsko se například zaměřují spíše na ochranu svých národních zájmů v oblasti, zatímco Spojené státy kladou důraz na širší strategickou kontrolu.
Jak uvádí server Arctic Today, NATO v reakci na ruské rozšiřování Severní florily investuje do monitorovacích technologií a vojenských cvičení zaměřených na adaptaci na extrémní podmínky v Arktidě. Zároveň však NATO zvažuje dlouhodobé environmentální dopady své činnosti, přičemž se snaží minimalizovat ekologické škody, jak upozornil ve své analýze thin-tank Arctic Institute.
USA navíc dále upevňují svou vůdčí roli v regionu, což potvrzuje například nedávné založení postu zvláštního vyslance pro arktické záležitosti. Jak informoval Wall Street Journal, tento krok zdůrazňuje rostoucí význam Arktidy v americké strategii.
Trumpovy plány
Příchod Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta přinesl do arktické agendy další třenice přímo mezi spojenci v NATO. Pro Washington je sice kontrola tamních vod životně důležitá, avšak naráží na zájmy států geograficky bližších Arktidě, jež už dlouho usilují o posílení vlastního vlivu v oblasti.
Významným hráčem za severním polárním kruhem je také Grónsko, autonomní součást Dánska. Navzdory populaci, která čítá sotva šedesát tisíc obyvatel, má v arktických otázkách nezanedbatelný vliv – a právě to se budoucímu šéfovi Bílého domu může hodit.
EuroZprávy.cz už informovaly, jak toho teoreticky může dosáhnout. Gróňané dlouhodobě touží po nezávislosti na Dánsku a vynesení této otázky na doslova globální scénu může celý proces urychlit. Dánská ústava jim umožňuje vyvolat referendum a velká část grónského obyvatelstva to neodmítá.
Samostatné Grónsko by se kvůli omezeným zdrojům, o nichž informoval například server Council on Foreign Relations, stalo mimořádně zranitelným vůči americkému vlivu – a pro Spojené státy vedené Donaldem Trumpem ideálním cílem. Jakmile by se Washingtonu podařilo na největším ostrově světa prosadit, jeho vliv v Arktidě by prudce vzrostl a zastínil mocenské plány ostatních zemí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov upozornil, že Rusko „pozorně sleduje“ zájem zvoleného prezidenta Trumpa o získání Grónska. „Rusko velmi pozorně sleduje poměrně dramatický vývoj situace. Arktida je zónou našich národních zájmů, našich strategických zájmů,“ sdělil podle serveru Business Insider.
Další hráč v oblasti: Čína
Čína, která sama sebe označuje za „skoro-arktický stát“, aktivně rozšiřuje svou přítomnost v arktické oblasti. V roce 2018 vydala oficiální arktickou politiku, v níž zdůrazňuje zájmy v oblasti průzkumu zdrojů, námořních tras a vědeckého výzkumu.
Čína a Rusko spolupracují na rozvoji „ledové hedvábné stezky“, arktické námořní trasy podél NSR, která vede arktickými vodami podél ruského pobřeží. Cílem této iniciativy je vytvořit rychlejší námořní spojení mezi Asií a Evropou a zkrátit tradiční dobu přepravy.
Čínská společnost COSCO Shipping uskutečnila zkušební plavby po NSR a obě země investují do infrastruktury na podporu této trasy. Ledová hedvábná stezka je součástí širší čínské iniciativy Pásmo a cesta, která funguje na základě čínského zájmu o arktické zdroje a strategické námořní trasy. Informoval o tom server The Times.
Rusko a Čína rozšiřují svou přítomnost v Arktidě, zejména na norském souostroví Špicberky. Území s méně, než třemi tisíci obyvateli se nyní stává frontovou linií ve snaze Ruska a Číny ovládnout obchodní cesty v Arktidě a rozšířit svou vojenskou přítomnost v regionu na úkor Západu, jak napsal americký list Wall Street Journal.
Umožňuje to specifický status, jaký Špicberky mají. Formálně jsou sice součástí Norska, nicméně smlouva z roku 1920 o uznání norské svrchovanosti nad ostrovy signatářským státům, včetně Sovětského svazu, umožňuje využívat tamní zdroje a provádět výzkum.
Pozor na ochranu ekosystému
Ekosystém Arktidy je jedinečný a přizpůsobený extrémním podmínkám chladného klimatu a polární noci. Živočišná říše zahrnuje druhy, jako jsou lední medvědi, tuleni, mroži a velryby (například narvalové a běluhy), kteří obývají ledové oblasti. Na pevnině se vyskytují sobi polární, lišky polární a pižmoni severní, zatímco pobřežní skalní útesy poskytují útočiště mořským ptákům, jako jsou alkouni a papuchalci.
Arktická tundra je pokryta nízkou vegetací, včetně mechů, lišejníků a keřů, které se vyrovnávají s krátkým vegetačním obdobím. Mořský ekosystém je bohatý na plankton, který tvoří základ potravního řetězce, a podporuje populace ryb, jako treska a sledě, které jsou klíčové pro větší predátory.
Arktická tundra, která tradičně pohlcuje oxid uhličitý, nyní v důsledku rostoucích teplot a zvýšeného počtu lesních požárů vypouští více oxidu uhličitého než pohlcuje. Tento posun zhoršuje změnu klimatu, protože tundra uvolňuje uložený uhlík do atmosféry.
K tomuto problému přispívá tání věčně zmrzlé půdy, protože se z ní uvolňují skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a metan, což dále prohlubuje globální oteplování. Tání permafrostu navíc představuje rizika, jako je uvolňování dávných patogenů a látek znečišťujících životní prostředí.
Související

Norové spektakulárně zachránili Rusa z blízkosti Severního pólu

Ledovce v třetině oblastí na seznamu světového dědictví do roku 2050 zmizí
arktida , USA (Spojené státy americké) , Rusko
Aktuálně se děje
před 2 hodinami

DETAILY: Trump dojedná mír s Putinem. Zelenskyj a Evropa na vedlejší koleji, o výsledku budou seznámeny
včera

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem
včera

Mírné zimní počasí ustoupí arktickému chladu. Meteorologové řekli, co nás čeká
včera

Požár motorestu v Kersku zaměstnává hasiče už několik hodin. Zásah komplikuje počasí
včera

Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
včera

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
včera

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil
včera

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti
včera

Posílíme směny, reagují silničáři na aktuální počasí. Řidiči mají být opatrní
včera

Policie šetří tragédii na Jihlavsku. Muž před zraky policistů zastřelil příbuzného
včera

Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská
včera

Pokud Putin zaútočí na NATO, reakce bude devastující. Rusko prohraje, vzkazuje Rutte
včera

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem
včera

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb
včera

Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře
včera

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky
včera

Dánská rozvědka: Rusko může v Evropě do pěti let rozpoutat masivní válku
včera

Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
včera

Počasí aktuálně: Spadne až 15 centimetrů sněhu, platí dvě výstrahy
včera
Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?
Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.
Zdroj: Libor Novák