Na Ukrajině se postupně rozpadá vláda, což vyvolává i otázky ohledně mandátu prezidenta Volodymyra Zelenského, který měl skončit letos v květnu. Vzhledem k současnému válečnému stavu však ukrajinská ústava neumožňuje konání voleb, a očekává se, že Zelenskyj zůstane v úřadu až do konce války. Průzkumy ukazují, že většina Ukrajinců podporuje nekonání voleb, a to i navzdory tomu, že prezidentova popularita klesla z původních 90 % na současných 60-65 %.
Na Ukrajině se postupně rozpadá vláda. Rezignaci podal také vlivný ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ve středu to oznámil předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk, jak upozornil Ukrajinska pravda.
V úterý Nejvyšší rada obdržela rezignace také od místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové, ministra strategického průmyslu Olexandra Kamyšina, ministra spravedlnosti Denise Malusky, ministra ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslana Střiľce a dalších vysokých představitelů. Napsaly o tom také EuroZprávy.cz.
Údajná restrukturalizace vlády ale přináší otázky i ohledně mandátu současného prezidenta Volodymyra Zelenského. Do úřadu byl jmenován 20. května 2019 na pět let. Jeho mandát tedy měl skončit přesně 20. května letošního roku. Vzhledem k současným podmínkám se očekává, že zůstane v úřadu až do konce války, jak informoval server Le Monde. Ukrajinská ústava totiž vylučuje konání voleb za válečného stavu.
„Perspektiva setrvání stejného prezidenta po celou dobu trvání války … je obecně přijímána obyvatelstvem, které se obává voleb, jež by mohly zemi ‚rozdělit‘,“ přiblížil politolog Oleksij Haran.
Za nemožné konání voleb považuje i většina Ukrajinců v rámci průzkumů veřejného mínění. „Nejsme schopni provést skutečně konkurenceschopné volby, když je celá země bombardována. Je to tak jednoduché,“ zdůraznil Haran.
Že má nekonání voleb podporu veřejnosti potvrdila také britská stanice BBC. „Pro Ukrajince je prioritou válku vyhrát a pak uspořádat volby. Proto nezpochybňují legitimitu Zelenského,“ vysvětlil šéf kyjevského Mezinárodního sociologického institutu Anton Hruševskij.
Moskva se na tomto základě snaží prosadit, aby na Ukrajině volby proběhly. „Vidíme tyto narativy ze strany Ruska a to, jak se snaží vnutit do západních myslí myšlenku, že Ukrajina není demokracie,“ doplnil Hruševskij.
Volby by zároveň byly velice nepraktické. Rusko okupuje až pětinu ukrajinského území a minimálně sedm milionů Ukrajinců musí žít v zahraničí. Náročné bude i případné hledání náhradníka. „Žádný alternativní prezident neexistuje. Stát se prezidentem způsobem showbyznysu a pak se ocitnout uprostřed války, na tom není nic snadného ani zábavného,“ vylíčil ukrajinský spisovatel Andrij Kurkov.
„Vypadá jako velmi unavený James Bond. Mnohem starší a trochu nevrlý. I kdyby byly zítra volby, bude to zase Zelenskyj. Teprve na konci války se změní postoje a lidé si budou klást otázky, které si schovávali na dobu míru,“ dodal Kurkov.
Zelenského popularita masivně stoupla hned po začátku ruské invaze. Zatímco ho volilo přes 73 % ukrajinských občanů, tak v únoru 2022 jich až 90 % věřilo, že je „provede těmito těžkými časy“. S postupem času sice prezidentova popularita klesla na 60-65 %, stále je to ale na politika ve funkci bezprecedentní.
Válka způsobila nenaplnění slibů
Zelenskyj šel do předvolební kampaně v časech míru. Slíbil například boj s korupcí, který od počátku jeho funkčního období značně pokulhává. Podle serveru Eurasianet ale přece jen některé „měřitelné úspěchy“ zaznamenal. „Z mého pohledu máme více pozitivních než negativních zkušeností,“ řekl výkonný ředitel Transparency International Ukraine Andrij Borovyk v roce 2021.
Ukrajinské obyvatelstvo je obecně velmi nedůvěřivé vůči státním strukturám. Pro Zelenského proto bylo klíčové udržení tempa reforem. S tím, jak se blížila ruská invaze a eventuálně v únoru 2022 skutečně vypukla, ale neměl mnoho šancí na prosazování změn.
Před Zelenským totiž stála výzva ukončit hluboce zakořeněnou korupci ve společnosti i státních úřadech. Boj proti korupci je obecně velice zdlouhavou záležitostí a teprve v roce 2021 na Ukrajině začínal nabírat na obrátkách – než ho ruská invaze napůl utnula.
Během prezidentova předválečného působení například vznikl Národní protikorupční úřad (NABU), který ve spolupráci s nově vzniklým Nejvyšším protikorupčním soudem Ukrajiny (HACC) dokázal poslat k soudnímu jednání 300 případů korupce a dosáhl 50 odsouzení. K dubnu 2021 probíhalo až 800 vyšetřování.
Ukrajina, která se snaží o hlubší integraci do západních struktur, jako je Evropská unie a NATO, nyní čelí značnému tlaku na zavedení protikorupčních reforem. Ty jsou často podmínkou pro zahraniční finanční a vojenskou pomoc. EU a další mezinárodní partneři podporují Ukrajinu nejen finančně, ale také prostřednictvím technické asistence pro zlepšení transparentnosti ve státní správě a posílení nezávislých protikorupčních institucí.
Po invazi se výrazně zvýšil objem mezinárodní pomoci, což zvýšilo i obavy z jejího možného zneužití. V reakci na to Ukrajina zavedla přísnější kontroly, transparentnější mechanismy a externí audity pro monitorování toku peněz a materiální pomoci.
Od invaze došlo ke změně mnoha vysoce postavených osob ve vládě a státní správě. Někteří čelili obvinění z korupce, což vedlo k jejich odvolání nebo odstoupení. Jak informoval americký list New York Times, v tomto ohledu v říjnu loňského roku rezignoval i ministr obrany Oleksij Reznikov.
Ještě v lednu 2023 podle americké stanice CNN například rezignovalo několik vysoce postavených představitelů vlády včetně náměstka ministra obrany nebo ministra pro regionální rozvoj, a to v důsledku skandálů spojených s vojenskými zakázkami.
O tři měsíce později pak ukrajinský soud nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykola Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě až sedmi milionů eur.
Válka výrazně narušila reformní plány Ukrajiny. Korupce, s níž prezident Zelenskyj plánoval bojovat, se opět stala hlavním tématem, zejména kvůli rozsáhlé mezinárodní pomoci. Vláda nyní čelí nejen vojenským výzvám, ale i nutnosti prosadit reformy navzdory krizi.
Ukrajina se snaží udržet reformní kurz i za podmínek války, což je nelehký úkol. Nedávné rezignace ve vládě a neustálý tlak na protikorupční opatření odrážejí jak politickou dynamiku v zemi, tak mezinárodní požadavky. Budoucnost země závisí na její schopnosti tyto výzvy překonat.
23. prosince 2024 21:15
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
Související
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení
včera
Zemřel krokodýl, který se stal filmovou hvězdou. Burt žil déle než 90 let
včera
RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci
včera
Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Aktualizováno včera
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
včera
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
včera
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
včera
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
včera
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
včera
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
včera
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
včera
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
včera
Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí
včera
Obchody dnes ještě otevřely. Znovu lidé nakoupí až v pátek
včera
EuroZprávy.cz přejí svým čtenářům příjemné prožití vánočních svátků
včera
Počasí bude o blížícím se víkendu typicky zimní
23. prosince 2024 21:33
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
23. prosince 2024 21:15
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
23. prosince 2024 19:54
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
23. prosince 2024 18:20
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
Prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že zmírňuje tresty smrti pro 37 vězňů, čímž jim mění trest na doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Tento krok znamená, že pouze tři osoby zůstávají odsouzeny k smrti. Uvedl to server CNN.
Zdroj: Libor Novák