Na Ukrajině se postupně rozpadá vláda, což vyvolává i otázky ohledně mandátu prezidenta Volodymyra Zelenského, který měl skončit letos v květnu. Vzhledem k současnému válečnému stavu však ukrajinská ústava neumožňuje konání voleb, a očekává se, že Zelenskyj zůstane v úřadu až do konce války. Průzkumy ukazují, že většina Ukrajinců podporuje nekonání voleb, a to i navzdory tomu, že prezidentova popularita klesla z původních 90 % na současných 60-65 %.
Na Ukrajině se postupně rozpadá vláda. Rezignaci podal také vlivný ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ve středu to oznámil předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk, jak upozornil Ukrajinska pravda.
V úterý Nejvyšší rada obdržela rezignace také od místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové, ministra strategického průmyslu Olexandra Kamyšina, ministra spravedlnosti Denise Malusky, ministra ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslana Střiľce a dalších vysokých představitelů. Napsaly o tom také EuroZprávy.cz.
Údajná restrukturalizace vlády ale přináší otázky i ohledně mandátu současného prezidenta Volodymyra Zelenského. Do úřadu byl jmenován 20. května 2019 na pět let. Jeho mandát tedy měl skončit přesně 20. května letošního roku. Vzhledem k současným podmínkám se očekává, že zůstane v úřadu až do konce války, jak informoval server Le Monde. Ukrajinská ústava totiž vylučuje konání voleb za válečného stavu.
„Perspektiva setrvání stejného prezidenta po celou dobu trvání války … je obecně přijímána obyvatelstvem, které se obává voleb, jež by mohly zemi ‚rozdělit‘,“ přiblížil politolog Oleksij Haran.
Za nemožné konání voleb považuje i většina Ukrajinců v rámci průzkumů veřejného mínění. „Nejsme schopni provést skutečně konkurenceschopné volby, když je celá země bombardována. Je to tak jednoduché,“ zdůraznil Haran.
Že má nekonání voleb podporu veřejnosti potvrdila také britská stanice BBC. „Pro Ukrajince je prioritou válku vyhrát a pak uspořádat volby. Proto nezpochybňují legitimitu Zelenského,“ vysvětlil šéf kyjevského Mezinárodního sociologického institutu Anton Hruševskij.
Moskva se na tomto základě snaží prosadit, aby na Ukrajině volby proběhly. „Vidíme tyto narativy ze strany Ruska a to, jak se snaží vnutit do západních myslí myšlenku, že Ukrajina není demokracie,“ doplnil Hruševskij.
Volby by zároveň byly velice nepraktické. Rusko okupuje až pětinu ukrajinského území a minimálně sedm milionů Ukrajinců musí žít v zahraničí. Náročné bude i případné hledání náhradníka. „Žádný alternativní prezident neexistuje. Stát se prezidentem způsobem showbyznysu a pak se ocitnout uprostřed války, na tom není nic snadného ani zábavného,“ vylíčil ukrajinský spisovatel Andrij Kurkov.
„Vypadá jako velmi unavený James Bond. Mnohem starší a trochu nevrlý. I kdyby byly zítra volby, bude to zase Zelenskyj. Teprve na konci války se změní postoje a lidé si budou klást otázky, které si schovávali na dobu míru,“ dodal Kurkov.
Zelenského popularita masivně stoupla hned po začátku ruské invaze. Zatímco ho volilo přes 73 % ukrajinských občanů, tak v únoru 2022 jich až 90 % věřilo, že je „provede těmito těžkými časy“. S postupem času sice prezidentova popularita klesla na 60-65 %, stále je to ale na politika ve funkci bezprecedentní.
Válka způsobila nenaplnění slibů
Zelenskyj šel do předvolební kampaně v časech míru. Slíbil například boj s korupcí, který od počátku jeho funkčního období značně pokulhává. Podle serveru Eurasianet ale přece jen některé „měřitelné úspěchy“ zaznamenal. „Z mého pohledu máme více pozitivních než negativních zkušeností,“ řekl výkonný ředitel Transparency International Ukraine Andrij Borovyk v roce 2021.
Ukrajinské obyvatelstvo je obecně velmi nedůvěřivé vůči státním strukturám. Pro Zelenského proto bylo klíčové udržení tempa reforem. S tím, jak se blížila ruská invaze a eventuálně v únoru 2022 skutečně vypukla, ale neměl mnoho šancí na prosazování změn.
Před Zelenským totiž stála výzva ukončit hluboce zakořeněnou korupci ve společnosti i státních úřadech. Boj proti korupci je obecně velice zdlouhavou záležitostí a teprve v roce 2021 na Ukrajině začínal nabírat na obrátkách – než ho ruská invaze napůl utnula.
Během prezidentova předválečného působení například vznikl Národní protikorupční úřad (NABU), který ve spolupráci s nově vzniklým Nejvyšším protikorupčním soudem Ukrajiny (HACC) dokázal poslat k soudnímu jednání 300 případů korupce a dosáhl 50 odsouzení. K dubnu 2021 probíhalo až 800 vyšetřování.
Ukrajina, která se snaží o hlubší integraci do západních struktur, jako je Evropská unie a NATO, nyní čelí značnému tlaku na zavedení protikorupčních reforem. Ty jsou často podmínkou pro zahraniční finanční a vojenskou pomoc. EU a další mezinárodní partneři podporují Ukrajinu nejen finančně, ale také prostřednictvím technické asistence pro zlepšení transparentnosti ve státní správě a posílení nezávislých protikorupčních institucí.
Po invazi se výrazně zvýšil objem mezinárodní pomoci, což zvýšilo i obavy z jejího možného zneužití. V reakci na to Ukrajina zavedla přísnější kontroly, transparentnější mechanismy a externí audity pro monitorování toku peněz a materiální pomoci.
Od invaze došlo ke změně mnoha vysoce postavených osob ve vládě a státní správě. Někteří čelili obvinění z korupce, což vedlo k jejich odvolání nebo odstoupení. Jak informoval americký list New York Times, v tomto ohledu v říjnu loňského roku rezignoval i ministr obrany Oleksij Reznikov.
Ještě v lednu 2023 podle americké stanice CNN například rezignovalo několik vysoce postavených představitelů vlády včetně náměstka ministra obrany nebo ministra pro regionální rozvoj, a to v důsledku skandálů spojených s vojenskými zakázkami.
O tři měsíce později pak ukrajinský soud nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykola Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě až sedmi milionů eur.
Válka výrazně narušila reformní plány Ukrajiny. Korupce, s níž prezident Zelenskyj plánoval bojovat, se opět stala hlavním tématem, zejména kvůli rozsáhlé mezinárodní pomoci. Vláda nyní čelí nejen vojenským výzvám, ale i nutnosti prosadit reformy navzdory krizi.
Ukrajina se snaží udržet reformní kurz i za podmínek války, což je nelehký úkol. Nedávné rezignace ve vládě a neustálý tlak na protikorupční opatření odrážejí jak politickou dynamiku v zemi, tak mezinárodní požadavky. Budoucnost země závisí na její schopnosti tyto výzvy překonat.
Související
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
před 23 minutami
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
před 38 minutami
Policisté objasnili případ zmizelé ženy. Její mrtvé tělo u sebe doma skrýval přítel
před 1 hodinou
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
před 1 hodinou
Krajský úřad omezil vstup na Jesenicko. Tisíce neregistrovaných dobrovolníků mohou zablokovat cesty
před 2 hodinami
Podařilo se identifikovat těla 70 tisíc mrtvých ruských vojáků. Podle odhadů jich ale zahynulo mnohem víc
před 2 hodinami
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
před 2 hodinami
Krajské a senátní volby odstartovaly. O přízeň voličů se uchází tisíce kandidátů
před 3 hodinami
Lavrov: Moskva bude bránit své zájmy v Arktidě. Diplomaticky i vojensky
před 3 hodinami
Prezident Pavel jednal s jihokorejským protějškem o Dukovanech a posílení spolupráce
před 4 hodinami
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
před 5 hodinami
Povodně v ČR končí, to nejtěžší teprve přijde. Armáda, hasiči i dobrovolníci likvidují škody
před 5 hodinami
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
před 5 hodinami
MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?
před 5 hodinami
Ústavní soud zamítl stížnost na kampaň SPD. Podobné chování je i nadále možné, zlobí se advokátka
před 6 hodinami
Orbán se rozčiloval nad pomalou pomocí EU. Ta už ale je na cestě, Česku připadnou dvě miliardy
před 6 hodinami
Trump: Pokud prohraju volby, bude to vina i Židů
před 7 hodinami
Jak v nájmu řešit škody, které napáchaly rozsáhlé deště?
před 8 hodinami
Izraelci udeřili v Libanonu, zasáhli nejméně sto raketometů. Cílem je teroristická infrastruktura
před 9 hodinami
Kdo pomůže zařídit mír na Ukrajině? Seznam zprostředkovatelů není dlouhý, ale existuje
Jméno mediátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je stále velkou neznámou. Zatímco země v čele s Indií a Čínou jsou vnímány jako přirození kandidáti, existují i jiné varianty. Summitu se může ujmout tradičně neutrální Švýcarsko nebo některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. Úplně vyloučit nelze ani arabské či latinskoamerické země.
Zdroj: Jakub Jurek