ANALÝZA | Rozpadající se ukrajinská vláda vyvolává otázky o budoucnosti Zelenského. Jak je to s jeho reformami?

Na Ukrajině se postupně rozpadá vláda. Rezignaci podal také vlivný ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ve středu to oznámil předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk, jak upozornil Ukrajinska pravda.

V úterý Nejvyšší rada obdržela rezignace také od místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové, ministra strategického průmyslu Olexandra Kamyšina, ministra spravedlnosti Denise Malusky, ministra ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslana Střiľce a dalších vysokých představitelů. Napsaly o tom také EuroZprávy.cz.

Údajná restrukturalizace vlády ale přináší otázky i ohledně mandátu současného prezidenta Volodymyra Zelenského. Do úřadu byl jmenován 20. května 2019 na pět let. Jeho mandát tedy měl skončit přesně 20. května letošního roku. Vzhledem k současným podmínkám se očekává, že zůstane v úřadu až do konce války, jak informoval server Le Monde. Ukrajinská ústava totiž vylučuje konání voleb za válečného stavu.

„Perspektiva setrvání stejného prezidenta po celou dobu trvání války … je obecně přijímána obyvatelstvem, které se obává voleb, jež by mohly zemi ‚rozdělit‘,“ přiblížil politolog Oleksij Haran.

Za nemožné konání voleb považuje i většina Ukrajinců v rámci průzkumů veřejného mínění. „Nejsme schopni provést skutečně konkurenceschopné volby, když je celá země bombardována. Je to tak jednoduché,“ zdůraznil Haran.

Že má nekonání voleb podporu veřejnosti potvrdila také britská stanice BBC. „Pro Ukrajince je prioritou válku vyhrát a pak uspořádat volby. Proto nezpochybňují legitimitu Zelenského,“ vysvětlil šéf kyjevského Mezinárodního sociologického institutu Anton Hruševskij.

Moskva se na tomto základě snaží prosadit, aby na Ukrajině volby proběhly. „Vidíme tyto narativy ze strany Ruska a to, jak se snaží vnutit do západních myslí myšlenku, že Ukrajina není demokracie,“ doplnil Hruševskij.

Volby by zároveň byly velice nepraktické. Rusko okupuje až pětinu ukrajinského území a minimálně sedm milionů Ukrajinců musí žít v zahraničí. Náročné bude i případné hledání náhradníka. „Žádný alternativní prezident neexistuje. Stát se prezidentem způsobem showbyznysu a pak se ocitnout uprostřed války, na tom není nic snadného ani zábavného,“ vylíčil ukrajinský spisovatel Andrij Kurkov.

„Vypadá jako velmi unavený James Bond. Mnohem starší a trochu nevrlý. I kdyby byly zítra volby, bude to zase Zelenskyj. Teprve na konci války se změní postoje a lidé si budou klást otázky, které si schovávali na dobu míru,“ dodal Kurkov.

Zelenského popularita masivně stoupla hned po začátku ruské invaze. Zatímco ho volilo přes 73 % ukrajinských občanů, tak v únoru 2022 jich až 90 % věřilo, že je „provede těmito těžkými časy“. S postupem času sice prezidentova popularita klesla na 60-65 %, stále je to ale na politika ve funkci bezprecedentní.

Válka způsobila nenaplnění slibů

Zelenskyj šel do předvolební kampaně v časech míru. Slíbil například boj s korupcí, který od počátku jeho funkčního období značně pokulhává. Podle serveru Eurasianet ale přece jen některé „měřitelné úspěchy“ zaznamenal. „Z mého pohledu máme více pozitivních než negativních zkušeností,“ řekl výkonný ředitel Transparency International Ukraine Andrij Borovyk v roce 2021.

Ukrajinské obyvatelstvo je obecně velmi nedůvěřivé vůči státním strukturám. Pro Zelenského proto bylo klíčové udržení tempa reforem. S tím, jak se blížila ruská invaze a eventuálně v únoru 2022 skutečně vypukla, ale neměl mnoho šancí na prosazování změn.

Před Zelenským totiž stála výzva ukončit hluboce zakořeněnou korupci ve společnosti i státních úřadech. Boj proti korupci je obecně velice zdlouhavou záležitostí a teprve v roce 2021 na Ukrajině začínal nabírat na obrátkách – než ho ruská invaze napůl utnula.

Během prezidentova předválečného působení například vznikl Národní protikorupční úřad (NABU), který ve spolupráci s nově vzniklým Nejvyšším protikorupčním soudem Ukrajiny (HACC) dokázal poslat k soudnímu jednání 300 případů korupce a dosáhl 50 odsouzení. K dubnu 2021 probíhalo až 800 vyšetřování.

Ukrajina, která se snaží o hlubší integraci do západních struktur, jako je Evropská unie a NATO, nyní čelí značnému tlaku na zavedení protikorupčních reforem. Ty jsou často podmínkou pro zahraniční finanční a vojenskou pomoc. EU a další mezinárodní partneři podporují Ukrajinu nejen finančně, ale také prostřednictvím technické asistence pro zlepšení transparentnosti ve státní správě a posílení nezávislých protikorupčních institucí.

Po invazi se výrazně zvýšil objem mezinárodní pomoci, což zvýšilo i obavy z jejího možného zneužití. V reakci na to Ukrajina zavedla přísnější kontroly, transparentnější mechanismy a externí audity pro monitorování toku peněz a materiální pomoci.

Od invaze došlo ke změně mnoha vysoce postavených osob ve vládě a státní správě. Někteří čelili obvinění z korupce, což vedlo k jejich odvolání nebo odstoupení. Jak informoval americký list New York Times, v tomto ohledu v říjnu loňského roku rezignoval i ministr obrany Oleksij Reznikov.

Ještě v lednu 2023 podle americké stanice CNN například rezignovalo několik vysoce postavených představitelů vlády včetně náměstka ministra obrany nebo ministra pro regionální rozvoj, a to v důsledku skandálů spojených s vojenskými zakázkami.

O tři měsíce později pak ukrajinský soud nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykola Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě až sedmi milionů eur.

Válka výrazně narušila reformní plány Ukrajiny. Korupce, s níž prezident Zelenskyj plánoval bojovat, se opět stala hlavním tématem, zejména kvůli rozsáhlé mezinárodní pomoci. Vláda nyní čelí nejen vojenským výzvám, ale i nutnosti prosadit reformy navzdory krizi.

Ukrajina se snaží udržet reformní kurz i za podmínek války, což je nelehký úkol. Nedávné rezignace ve vládě a neustálý tlak na protikorupční opatření odrážejí jak politickou dynamiku v zemi, tak mezinárodní požadavky. Budoucnost země závisí na její schopnosti tyto výzvy překonat.