Česko je ve válce proti agresorovi a jeho bezpečnost je ruskou agresí ohrožena. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl prezident Miloš Zeman. To, že je Česko ve válce, zdůvodnil tím, že pomáhá jedné z válčících stran. Zdůraznil, že kdyby Rusko uspělo na Ukrajině, mohlo by příště přepadnout třeba pobaltské státy. Podpořil návrh vlády prodloužit dočasnou ochranu uprchlíkům z Ukrajiny do konce března 2024, který tento týden schválila Sněmovna.
"Já v tomto případě jsem na straně vlády, nikoli nekriticky, ale protože si myslím, že je to správné," řekl prezident k prodloužení dočasné ochrany. Poukázal na to, že Ukrajinci prchají kvůli válce na Ukrajině. "Máme mít jistou míru soucitu, jistou míru humanismu, ne jenom si zaplácat hubu humanistickými frázemi, ale poskytnout jim reálnou pomoc. Což děláme a já si toho vážím,“ dodal.
"Ale samozřejmě, že jsme ve válce," prohlásil v reakci na argument opozičních politiků, že Česko ve válce není. "My pomáháme jedné válčící straně. Dodáváme jí zbraně, poskytujeme jí finanční a humanitární pomoc. Tím, že takto, a to masivně, pomáháme, jsme de facto, nikoli de iure, ve válce. A já bych se nestyděl si to přiznat. Jsme ve válce proti agresorovi," prohlásil.
Podotkl, že byl vždy pro korektní ekonomické vztahy s Ruskou federací hlavně kvůli dodávkám energetických surovin. Uvedl však, že jsou situace, kdy ekonomické vztahy musí ustoupit bezpečnostním zájmům. "A jestliže Rusko přepadlo Ukrajinu, tak kdyby se mu to podařilo, tak příště může přepadnout pobaltské státy, kde žije velmi silná ruská menšina, možná ještě silnější než na Ukrajině, no a pak se bude třeba snažit obnovit sovětské impérium včetně takzvaného blízkého pohraničí, což byly satelitní země," popsal prezident. "Takže ano, bezpečnost České republiky je ruskou agresí, ale opakuji: jakoukoli jinou agresí, jakýmkoli přepadením souseda, objektivně ohrožená," dodal dnes Zeman.
Zeman chce navštívit Srbsko, s Fialou chce letět do Izraele
Prezident Miloš Zeman chce v lednu nebo únoru příštího roku navštívit Srbsko, kde by měl v Bělehradě otevřít Český dům. Premiéru Petru Fialovi (ODS) navrhl, aby společně letěli do Izraele a otevřeli tam českou ambasádu v Jeruzalémě. Zeman to řekl dnes v pořadu Partie CNN Prima News. Svůj zdravotní stav si pochvaloval a řekl mimo jiné, že mu lékaři odstranili žaludeční sondu. Může také už nyní létat letadlem, nikoli jen vrtulníkem.
"Přede dvěma dny mně vyndali žaludeční sondu. Proto jsem usměvavý v radostné náladě a spokojený se životem. Neboť víte, co to bylo: mít rok v břiše žaludeční sondu?" řekl Zeman. Loni se prezident potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Strávil kvůli nim téměř dva měsíce v nemocnici.
Ohledně přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma dnes řekl, že Fiala je pro tento přesun a že to i veřejně prohlásil. Mluvčí vlády Václav Smolka tento týden uvedl, že premiér je přesunu ambasády nakloněn, ale že při nynějším předsednictví v Radě Evropské unie a válce na Ukrajině ale musí vláda řešit aktuálnější výzvy.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se podle Zemana pokouší přesun sabotovat. Lipavský tento týden uvedl, že Česko dodržuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN i jednotný postoj Evropské unie k otázce možného přesunu velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. EU s přesuny nesouhlasí, stejně jako většina států světa Jeruzalém za hlavní město Izraele neuznává, neboť si na něj činí nárok i Palestinci.
České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od loňského roku úřadovnu. Své ambasády přestěhovalo několik států včetně Spojených států, jejich rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci Palestinců i arabského světa.
EU dlouhodobě zastává názor, že jediným realistickým řešením izraelsko-palestinského konfliktu je vznik dvou států, kromě Izraele tedy i palestinského, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou z nich.
Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu.
Související
Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák