Předdůchody budou! Kdy si můžete zažádat?

Praha - Odejít ze zaměstnání pět let před dosažením řádného důchodového věku a navíc bez postihu na budoucí výši penze umožní od příštího roku novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Zavedení takzvaných předdůchodů ve středu v závěrečném čtení odsouhlasila Poslanecká sněmovna.

"Je to z mála bodů, na kterých se shodla tripartita. Je to zároveň jeden z bodů, za který nás kritizovala Evropská komise," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Návrh ministerstva financí počítá s tím, že zaměstnavatelé budou svým pracovníkům ukládat peníze v rámci systému doplňkového penzijního spoření. Zaváží se k tomu v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřních předpisech a odměnou jim bude roční daňová úleva až 30 tisíc korun na jednoho pracovníka. Dosud si firmy z daní mohly takto odepsat o šest tisíc méně. "Zvýšení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů má otevřít širší prostor pro kolektivní vyjednávání či ochotu zaměstnavatele zavázat se k přispívání," zmínila předkládací zpráva normy.Šance odejít "beztrestně" do penze před dosažením řádného důchodového věku bude ale otevřená pro každého, kdo si ušetří peníze v rámci doplňkového penzijního spoření. Výplata předdůchodů bude moci začít nejdříve pět let před dosažením řádného důchodového věku. Pokud splátky dodrží tři zákonem stanovené podmínky, bude stát za tyto lidi platit zdravotní pojištění a nesníží jim ani, na rozdíl od předčasné penze, budoucí řádný důchod. Splátky předdůchodů budou muset podle zákona každý měsíc dosahovat minimálně 30 procent průměrné mzdy a jejich výplata musí být sjednaná v neklesající výši. Výplata má podle novely probíhat každý měsíc bez možnosti přerušení nebo pozastavení. Skončit může nejdříve tři roky před dosažením věku, kdy bude mít příjemce nárok na starobní důchod. "Výjimku tvoří jednorázové vyrovnání, na které vznikne nárok až dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění," připojili zástupci ministerstva v důvodové zprávě.

Podle rezortu financí není vyloučené, aby účastníci systému doplňkového penzijního spoření čerpali i dávky, které legislativou stanovené podmínky nesplní. V takovém případě ale přijdou o výhody zaplaceného zdravotního pojištění a nesníženého starobního důchodu. Prostředky, ze kterých bude možné poskytovat dávky 3. pilíře, budou zahrnovat veškeré příspěvky účastníka do účastnických fondů, státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a jejich zhodnocení. Do systému doplňkového penzijního spoření si budou moci přispívat i lidé sami. Pokud sem měsíčně uloží aspoň 300 korun, přidá jim stát dalších 90. Nad tuto hranici je státní příspěvek pak navyšován o dvacet korun za každou stokorunu. Limitem je tisícikorunová výše, při které se příspěvek od státu zastaví na 230 korunách. Ministerstvo financí má jen hrubou představu, o kolik může zavedení předdůchodů připravit státní rozpočet na dodatečných nákladech i na zvýšené daňové úlevě. Spodní hranice odhadu je pod jednou miliardou korun ročně, horní hranice je nad dvěma miliardami.

Rezort Miroslava Kalouska (TOP 09) kalkuluje s předpokladem, že předdůchody bude pobírat zhruba pět až sedm procent lidí v pětiletém věkovém rozmezí stanoveném pro tuto novinku. Prakticky by tak šlo o 40 až 60 tisíc lidí. O předdůchodech vyjednávala od června loňského roku tripartita. Návrh novely vychází z dohody, kterou vláda se zaměstnavateli a odbory uzavřela na konci letošního února. Zákon v novelizované podobě má po schválení Senátu a podpisu prezidenta nabýt účinnosti 1. ledna 2013. Ve středu pro něj hlasovalo 115 poslanců, proti nebyl žádný.

Související

Josef Středula

Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům

Odbory svolaly na úterý 21. května protest v Praze, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na webu. Zástupci zaměstnanců se chtějí vymezit proti chystaným změnám v zákoníku práce či důchodech, například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do penze.

Více souvisejících

důchody

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy