Fiala vysvětlil důvody, proč lidé mohou volit až od 18 let

Mladí lidé podle jeho zkušeností mají dostatečný přehled o situaci v zemi a rozhodně by neznamenali u volebních uren bezpečnostní riziko.

"To je debata, která se opakovaně objevuje, určitě ji můžeme vést. Myslím si, že existuje i řada dobrých důvodů, proč zachovat tu hranici 18 let. Ono to i souvisí s dalšími typy odpovědnosti a věcí, které vám legislativa přisuzuje podle věku," uvedl Fiala.

Snížení věkové hranice u volebního práva na 16 let je téma, které se řeší v některých dalších zemích. Například v Německu poslanci Spolkového sněmu už rozhodli, že do europarlamentu budou moci volit lidé od 16 let. Podobné úvahy mají i zástupci některých spolkových zemí. Podle některých zastánců by to vedlo k vyšší volební účasti. Odpůrci argumentují tím, že od sebe nelze oddělovat věkové hranice pro plnoletost, právní odpovědnost a právo volit.

V Česku o snížení hranice u obecních voleb hovořili před lety například zástupci STAN či Strany zelených. Aktivní volební právo od 16 let mají obyvatelé Nikaragui, Brazílie či Rakouska. Obyvatelé Malty, Estonska mohou v 16 letech volit v komunálních volbách.

Další oslovení ministři většinou neměli k věci větší komentář, zatím o tom nepřemýšleli. "Mám za to, že současná podoba je adekvátní, koneckonců je taková obvyklá ve většině evropských států," poznamenal ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) je věc důvodem ke společenské debatě. "Když nad tím přemýšlím, jak jsem uvažoval v 16 a v 18 letech, tak si myslím, že v tom byl velký rozdíl," poznamenal. Trend je ale podle něj takový, že lidé dospívají dřív, proto možná jednou přijde čas to zohlednit i ve věkové hranici u prvovoličů.