Lékaři zavřou ordinace. Válek na jejich požadavky nepřistoupil, chystá se stávka

Lékaři upozorňují na to, že ministerstvo nesplnilo loňskou dohodu, která ukončila tehdejší stávku nemocničních lékařů. Součástí dohody byla změna zákona o odměňování zdravotníků, ale po měsících jednání stále nedošlo ke shodě.

„Odbory opakovaně požadovaly prostředky, které v systému prostě nejsou, a bylo by nutné buď vzít jiným segmentům, jako jsou ambulantní specialisté a praktičtí lékaři, nebo by se musely zvýšit daně či zdravotní pojištění,“ uvedl Válek po jednání. Dodal, že s žádnou z těchto variant nesouhlasí.

Ministr také zdůraznil, že předložil tři různé varianty návrhu na odměňování zdravotníků, ale žádná z nich nebyla ze strany lékařů akceptována. „Nejsem ochoten pro požadavky na zvýšení platů brát ostatním nebo zvyšovat daně,“ zdůraznil Válek.

Podle náměstka ministra Václava Pláteníka je aktuální plat lékaře s atestací podle tarifů zhruba 70 000 korun, přičemž se jedná o „minimum.“ Ve skutečnosti mohou lékaři dostávat více.

Návrh ministerstva počítal s navýšením platu na 78 000 korun, zatímco ČLK požadovala 108 000 korun. Pláteník uvedl, že ministerstvo nemá na takové navýšení prostředky, aniž by muselo vzít peníze z jiných oblastí zdravotnictví.

Aktuálně platí pouze dohoda odborů s premiérem, která zahrnuje zvýšení tabulkových platů zdravotníků o 1400 korun měsíčně.

Nespokojení jsou také praktičtí lékaři, kteří v pondělí oznámili protest proti nové úhradové vyhlášce pro rok 2025. Podle jejich názoru vyhláška ignoruje potřeby pacientů a hrozí rozpad sítě praktických lékařů.

Očekávali průměrný růst úhrad o 3,3 procenta, ale vyhláška navrhuje pouze 2,83 procenta. Praktičtí lékaři proto plánují na konci měsíce zavřít své ordinace na dva dny. Tisíce praktických lékařů pro dospělé, ale i pro děti a dorost, tímto způsobem protestují proti nové úhradové vyhlášce na rok 2025, která podle nich ignoruje potřeby malých i velkých pacientů a probíhající rozpad sítě ordinací praktických lékařů. Protest naplánovali na 29. a 30. října.

„Více než milion pacientů v ČR nemá přistup k základní primární péči – nemají svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je dostupnost péče praktických lékařů pro děti a dorost omezená téměř v polovině správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a všeobecných praktických lékařů ve třetině správních obvodů ORP.

„Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zaniklo za posledních 5 let bez náhrady více než 400 ordinací praktiků. Za této kritické situace ministerstvo navrhuje pro segment praktických lékařů na rok 2025 výrazně nižší meziroční nárůst úhrad, než je průměrný růst výdajů na zdravotní péči, což současný stav primární péče určitě nezlepší, naopak to přispěje k její další destrukci,“ dodává předseda SPL.

Ministerstvo zdravotnictví sice deklarovalo průměrný růst úhrad o 3,3 %, podle nové vyhlášky se ale úhrady praktickým lékařům mají zvýšit pouze o 2,83 %. „To nevystačí ani k udržení současného stavu, natož pak k nutnému zvýšení kapacit a rozšíření dostupnosti péče poskytované praktickými lékaři,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. „Své ordinace teď zavíráme na dva dny, abychom je v budoucnu nemuseli zavřít navždy,“ doplňuje Šonka.

Oba předsedové zdůrazňují, že úhradová vyhláška jde proti veřejně vyhlašovaným prioritám ministerstva zdravotnictví. „Návrh úhradové vyhlášky je v přímém rozporu s tím, co ministerstvo deklaruje. V důvodové zprávě výslovně uvádí, že chce podpořit kvalitní a dostupnou primární péči, sama úhradová vyhláška tomu ale neodpovídá. Naopak jednoznačně zvýhodňuje nemocnice, zejména ty ministerstvem přímo řízené, před ostatními segmenty zdravotnictví,“ říkají.

Nerovný přistup ministerstva podle nich poškozuje systém fungovaní zdravotnictví, nerespektuje potřeby pacientů a zhoršuje neutěšený stav primární péče. „Torpéduje také dlouhodobé snahy o zlepšovaní zdravotního stavu české populace tím, že zhoršuje přístup pacientů k základní zdravotní péči, prevenci, screeningu a očkování,“ doplňuje Šonka.

„Na tento problém jsme pracovníky ministerstva opakovaně upozornili a předložili několik návrhů řešení, které nebyly vypořádány. I náš poslední návrh směřující ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení dostupnosti péče o děti, seniory a chronicky nemocné, včetně uprchlíků z Ukrajiny, který představuje výdaj ve výši cca 400 milionů korun, zůstal bez jakékoliv reakce,“ dodává.

V Česku nyní funguje asi 2 000 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují přibližně o dva miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je asi 5 000. „Podle dat ÚZIS v tuzemsku nemělo na konci roku 2023 praktického lékaře přibližně 131 000 dětí ve věku 0–19 let. Co se týká dospělých, bez praktika bylo loni přibližně 794 000 lidí,“ dodávají předsedové obou profesních sdružení.