ROZHOVOR | Sobotkova vláda pod palbou kritiky. A co Zeman? Politolog o situaci v Česku

ROZHOVOR - Prezident Miloš Zeman je v případě domácích politických konfliktů nejen jejich přímým účastníkem a aktérem, ale mnohdy i jejich zdrojem a původcem. V anketním rozhovoru ke dvouletému výročí koaliční vlády Bohuslava Sobotky to uvedl politolog působící na Katedře politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha Mgr. Charvát Jakub, Ph.D.

Uplynuly dva roky ode dne, kdy začala úřadovat vláda Bohuslava Sobotky. Během ní se koalici podařilo například zvýšit minimální mzdu, zrychlit růst ekonomiky, zrušit poplatky ve zdravotnictví, zrušit druhý důchodový pilíř nebo zavést zákon o státní službě. Jsou to důvody, díky kterým by na sebe mohla být vláda hrdá?

Měřítkem toho, jestli na sebe může být vláda hrdá, je v demokraciích především to, jak je vnímána ze strany veřejnosti. Současná vláda si v tomto smyslu, soudě podle průzkumů veřejného mínění, nevede úplné špatně. A to i s ohledem na to, že jsme v poloviné funkčního období, kdy by její obliba u veřejnosti měla být nejnižší.

Když porovnáte úspěchy současné vlády s vládou Petra Nečase, pozorujeme nějaké zlepšení?

V polovině funkčního období se těžko hodnotí. Sobotkova vláda navíc nastupovala nově, nenavazovala na jinou vládu s účastí ČSSD. Na hodnocení je tedy ještě brzy, řada věcí je ještě v běhu, řada se teprve rozbíhá. V některých věcech jsou navíc výsledky současné vlády stále ještě ovlivněny politikou předchozí vlády, jako je tomu např. v otázce korupce. Před pár dny jsme nadšeně aplaudovali, že jsme si v mezinárodním měření míry korupce v zemi polepšili. Odborníci se přitom shodují, že k tomu výrazně přispěla již Nečasova vláda a Sobotkova vláda v nastoleném trendu úspěšně pokračuje.

Řada lidí Sobotkově vládě vyčítá především její postoj k aktuální migrační krizi a to, že nehájí zájmy České republiky. Je situace skutečně tak špatná, jak se veřejnost domnívá?

Neznám lék na řešení tak složité a komplexní otázky, jakou je aktuální migrační krize. Nejen česká vláda, ale i další evropské vlády v této otázce tu a tam, více či méně, tápou. Sobotkova vláda je kritizována, ale ta kritika není konstruktivní. Většina kritiků nenabízí alternativní řešení, pouze vyčítá, případně se přiklání k „populistickým" řešením, která ale podle mého názoru neřeší problém ve své celé podstatě a šíři, ale asi dobře zní ve veřejném prostoru.

ODS vystavila vládě vysvědčení a pomyslnou známkou 5 ohodnotila „rušení zbytečných daní" a „zjednodušení daňového systému", ostatně žhavým tématem je i chystaná elektronická evidence tržeb. Zaslouží si za tyto věci koalice tak nízké hodnocení?

Asi by bylo zvláštní, kdyby opozice vystavila vládě pomyslné vysvědčení se známkami 1, 2 a 3. To by bylo možné snad jen v době nějaké opoziční smlouvy, ale ani tehdy tomu tak nebylo. Jeden kolega nedávno na jedné konferenci upozorňoval, že možná ješte o kousek důležitější než kvalitní vládní koalice je v demokraciích kvalitní opozice. Jakkoli to vztahoval k lokální úrovni, přijde mi ta myšlenka nosná i pro celostátní úroveň. Jak bude opozice hodnotit vládu je asi předvídatelné, pojďme pátrat po tom, jak obstála opozice (třeba i ve vlastním hodnocení), kde jsou její slabiny a jak přispěla k tomu, aby byly schválené zákony co možná nejlepší. To nemá být obhajoba stávající vlády, to vůbec ne, jen problematizování této otázky. Mně totiž dlouhodobě v české politice chybí vyšší míra konsensu a ochota ke kompromisu. Vládními stranami u nás oblíbená strategie „válcování opozice", bez ohledu na to, kde je u moci, a naopak opozičními stranami oblíbená strategie destruktivní opozice, nulové tolerance, nebo jak tomu budeme říkat, a bez ohledu na to, kdo je v opozici, přitom ke zlepšení stávající situace příliš nepřispívá. Bylo by, myslím, žádoucí, kdyby se česká politika i v tomto smyslu kultivovala.

Už několik měsíců jsme svědky rozepře mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem, která se vygradovala zejména po loňském vystoupení prezidenta na Albertově po boku lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky. Sobotka tvrdí, že Zeman šíří nenávist, prezident se naopak domnívá, že premiér ohrožuje bezpečnost ČR. V posledních dnech navíc mediální vody rozvířil výrok o kalašnikovu, který je jen dalším z řady. Je to v pořádku, že proti sobě takhle stojí dva nejvyšší čeští političtí představitelé?

Je to jen další ukázka toho, o čem jsem hovořil před chvílí. Od prezidenta v parlamentním režimu, kterým Česká republika nesporně je, bychom očekávali, že v případě domácích politických konfliktů bude jejich moderátorem, že bude usmiřovatelem. Český prezident je ale nejen jejich přímým účastníkem a aktérem, ale mnohdy i jejich zdrojem a původcem. Určitě to není v pořádku. Prezident s premiérem mohou mít spory, ať už názorové či osobní, to je prostě realita. Ale musí se přes ně umět přenést a nikoli je řešit ve veřejném prostoru. Na veřejnosti by se měli chovat profesionálně a neřešit osobní animozity, jinak nemají ve svých funkcích co dělat. Pokud si potřebují spory řešit, mají si to povědět mezi sebou, ne prostřednictvím médií a věřejnosti.

Není ale ani v pořádku, že se jméno prezidenta vyskytuje ve zprávách o extremismu, respektive že se na něj mohou, díky více jeho výrokům a jeho veřejnému vystupování, tyto skupiny odvolávat a že se k němu vztahují. To je potřeba zdůraznit a upozornit na to. A abychom byly fér, netýká se to pouze sporů ve vztahu k prezidentovi. Platí to i pro spory mezi jednotlivými členy vlády, i ty si mají vyříkat na úrovni vlády a nikoli ve veřejném prostoru.

Který názor je podle vás České republice prospěšnější? Umírněný postoj premiéra Sobotky, nebo radikálnější postoj prezidenta Zemana?

Stejně jako radikální postoj není a priori špatný, nemusí být umírněný postoj ten nejlepší. Vždy je potřeba pečivě a zodpovědně vážit na miskách vah a najít řešení, které bude nejefektivnější, a to nejen krátkodobě, ale především z dlohodobého hlediska. Podstatné přitom je, aby navržené řešení bylo správně vysvětleno. Pokud se totiž pro něj podaří získat širokou podporu, o to jednodušší bude jeho realizace a o to spíše bude efektivně fungovat.

Kdybyste měl vyzdvihnout jeden velmi úspěšný krok, který vláda za poslední dva roky udělala, a jeden, který se jí rozhodně nepovedl, jaké by to byly?

Nemyslím si, že někdo vysloveně selhal, ale ani že někdo zazářil. Samozřejmě bychom našli řadu více či méně závažných přešlapů, ale ty asi děláme všichni, jen na nás není tolik vidět. Vládě ale určitě neprospívá, když působí neprofesionálně. Dobře nepůsobí ani různé pochybnosti a podezření ohledně střetu zájmů okolo ministra financí a jeho hnutí. Na druhou stranu s tímto vědomím si lidé pana Babiše zvolili a z hnutí ANO 2011 udělali druhý nejsilnější sněmovní subjekt. Za velký nedostatek současné vlády také považuji, že řeší problémy a spory ohledně své agendy na veřejnosti. Někdy tak vystoupení členů vlády připomíná vrcholící volební kampaň spíše než věcné a shrnující pojednání o právě proběhlém jednání vlády. A v neposlední řadě mám mnohdy pocit, že by ministři měli věnovat o něco vyšší úsilí plnění své agendy, jejímu vysvětlování a obecně informování o ní, spíše než aby se věnovali vytváření vlastního mediálního obrazu. Je sice pěkné vědět, že i ministr financí je jeden z nás, jak sám rád připomíná, protože také chodí na veřejené záchodky, což máme pro jistotu i zdokumentované fotografiemi v médiích, nebo vědět, kdo jezdí do práce na kole či jaké zrovna prožívá romance, jaké kdo natačí seriály apod. Na druhou stranu u těchto ministrů, což se tedy úplně netýká ministra financí, pak už ale nejsou vidět výsledky jejich práce, a to možná i proto, že právě jim se zpožďuje plnění agendy.

Nebudeme zacházet do hloubky až k jednotlivým ministrům, ale kdybyste měl vybrat jednoho, který svou práci odvádí nejlépe, který by to byl?

Takovou odpověď po mně nemůžete chtít. Jednak žijeme v době, kdy obecné vnímání je takové, že neexistuje dobrý politik, natož pak ministr. A jednak já tu odpověď neznám. Navíc jak jsem naznačil výše, ministr, který může vypadat dobře navenek, může významně zaostávat v plnění své vlastní agendy. Rozhodně platí, že nejpozitivnější mediální obraz zdaleka neznamená nejlepšího ministra, a naopak.

A kdo podle Vás naopak totálně selhal?

Budu smířlivý a dovolím si tvrdit, že nikdo totálně neselhal. Chyb bychom průběžně našli mnoho a média se jim ostatně detailně věnují, ale o totálním selhání jednotlivce, ani vlády jako celku, myslím, hovořit nemůžeme, i když ji nemusíme mít z rozličných důvodů rádi.

Související

Více souvisejících

Jakub Charvát (politolog) rozhovor Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 2 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 3 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 5 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 6 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 7 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 8 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 8 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 9 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy