ROZHOVOR | Sobotkova vláda pod palbou kritiky. A co Zeman? Politolog o situaci v Česku

ROZHOVOR - Prezident Miloš Zeman je v případě domácích politických konfliktů nejen jejich přímým účastníkem a aktérem, ale mnohdy i jejich zdrojem a původcem. V anketním rozhovoru ke dvouletému výročí koaliční vlády Bohuslava Sobotky to uvedl politolog působící na Katedře politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha Mgr. Charvát Jakub, Ph.D.

Uplynuly dva roky ode dne, kdy začala úřadovat vláda Bohuslava Sobotky. Během ní se koalici podařilo například zvýšit minimální mzdu, zrychlit růst ekonomiky, zrušit poplatky ve zdravotnictví, zrušit druhý důchodový pilíř nebo zavést zákon o státní službě. Jsou to důvody, díky kterým by na sebe mohla být vláda hrdá?

Měřítkem toho, jestli na sebe může být vláda hrdá, je v demokraciích především to, jak je vnímána ze strany veřejnosti. Současná vláda si v tomto smyslu, soudě podle průzkumů veřejného mínění, nevede úplné špatně. A to i s ohledem na to, že jsme v poloviné funkčního období, kdy by její obliba u veřejnosti měla být nejnižší.

Když porovnáte úspěchy současné vlády s vládou Petra Nečase, pozorujeme nějaké zlepšení?

V polovině funkčního období se těžko hodnotí. Sobotkova vláda navíc nastupovala nově, nenavazovala na jinou vládu s účastí ČSSD. Na hodnocení je tedy ještě brzy, řada věcí je ještě v běhu, řada se teprve rozbíhá. V některých věcech jsou navíc výsledky současné vlády stále ještě ovlivněny politikou předchozí vlády, jako je tomu např. v otázce korupce. Před pár dny jsme nadšeně aplaudovali, že jsme si v mezinárodním měření míry korupce v zemi polepšili. Odborníci se přitom shodují, že k tomu výrazně přispěla již Nečasova vláda a Sobotkova vláda v nastoleném trendu úspěšně pokračuje.

Řada lidí Sobotkově vládě vyčítá především její postoj k aktuální migrační krizi a to, že nehájí zájmy České republiky. Je situace skutečně tak špatná, jak se veřejnost domnívá?

Neznám lék na řešení tak složité a komplexní otázky, jakou je aktuální migrační krize. Nejen česká vláda, ale i další evropské vlády v této otázce tu a tam, více či méně, tápou. Sobotkova vláda je kritizována, ale ta kritika není konstruktivní. Většina kritiků nenabízí alternativní řešení, pouze vyčítá, případně se přiklání k „populistickým" řešením, která ale podle mého názoru neřeší problém ve své celé podstatě a šíři, ale asi dobře zní ve veřejném prostoru.

ODS vystavila vládě vysvědčení a pomyslnou známkou 5 ohodnotila „rušení zbytečných daní" a „zjednodušení daňového systému", ostatně žhavým tématem je i chystaná elektronická evidence tržeb. Zaslouží si za tyto věci koalice tak nízké hodnocení?

Asi by bylo zvláštní, kdyby opozice vystavila vládě pomyslné vysvědčení se známkami 1, 2 a 3. To by bylo možné snad jen v době nějaké opoziční smlouvy, ale ani tehdy tomu tak nebylo. Jeden kolega nedávno na jedné konferenci upozorňoval, že možná ješte o kousek důležitější než kvalitní vládní koalice je v demokraciích kvalitní opozice. Jakkoli to vztahoval k lokální úrovni, přijde mi ta myšlenka nosná i pro celostátní úroveň. Jak bude opozice hodnotit vládu je asi předvídatelné, pojďme pátrat po tom, jak obstála opozice (třeba i ve vlastním hodnocení), kde jsou její slabiny a jak přispěla k tomu, aby byly schválené zákony co možná nejlepší. To nemá být obhajoba stávající vlády, to vůbec ne, jen problematizování této otázky. Mně totiž dlouhodobě v české politice chybí vyšší míra konsensu a ochota ke kompromisu. Vládními stranami u nás oblíbená strategie „válcování opozice", bez ohledu na to, kde je u moci, a naopak opozičními stranami oblíbená strategie destruktivní opozice, nulové tolerance, nebo jak tomu budeme říkat, a bez ohledu na to, kdo je v opozici, přitom ke zlepšení stávající situace příliš nepřispívá. Bylo by, myslím, žádoucí, kdyby se česká politika i v tomto smyslu kultivovala.

Už několik měsíců jsme svědky rozepře mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem, která se vygradovala zejména po loňském vystoupení prezidenta na Albertově po boku lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky. Sobotka tvrdí, že Zeman šíří nenávist, prezident se naopak domnívá, že premiér ohrožuje bezpečnost ČR. V posledních dnech navíc mediální vody rozvířil výrok o kalašnikovu, který je jen dalším z řady. Je to v pořádku, že proti sobě takhle stojí dva nejvyšší čeští političtí představitelé?

Je to jen další ukázka toho, o čem jsem hovořil před chvílí. Od prezidenta v parlamentním režimu, kterým Česká republika nesporně je, bychom očekávali, že v případě domácích politických konfliktů bude jejich moderátorem, že bude usmiřovatelem. Český prezident je ale nejen jejich přímým účastníkem a aktérem, ale mnohdy i jejich zdrojem a původcem. Určitě to není v pořádku. Prezident s premiérem mohou mít spory, ať už názorové či osobní, to je prostě realita. Ale musí se přes ně umět přenést a nikoli je řešit ve veřejném prostoru. Na veřejnosti by se měli chovat profesionálně a neřešit osobní animozity, jinak nemají ve svých funkcích co dělat. Pokud si potřebují spory řešit, mají si to povědět mezi sebou, ne prostřednictvím médií a věřejnosti.

Není ale ani v pořádku, že se jméno prezidenta vyskytuje ve zprávách o extremismu, respektive že se na něj mohou, díky více jeho výrokům a jeho veřejnému vystupování, tyto skupiny odvolávat a že se k němu vztahují. To je potřeba zdůraznit a upozornit na to. A abychom byly fér, netýká se to pouze sporů ve vztahu k prezidentovi. Platí to i pro spory mezi jednotlivými členy vlády, i ty si mají vyříkat na úrovni vlády a nikoli ve veřejném prostoru.

Který názor je podle vás České republice prospěšnější? Umírněný postoj premiéra Sobotky, nebo radikálnější postoj prezidenta Zemana?

Stejně jako radikální postoj není a priori špatný, nemusí být umírněný postoj ten nejlepší. Vždy je potřeba pečivě a zodpovědně vážit na miskách vah a najít řešení, které bude nejefektivnější, a to nejen krátkodobě, ale především z dlohodobého hlediska. Podstatné přitom je, aby navržené řešení bylo správně vysvětleno. Pokud se totiž pro něj podaří získat širokou podporu, o to jednodušší bude jeho realizace a o to spíše bude efektivně fungovat.

Kdybyste měl vyzdvihnout jeden velmi úspěšný krok, který vláda za poslední dva roky udělala, a jeden, který se jí rozhodně nepovedl, jaké by to byly?

Nemyslím si, že někdo vysloveně selhal, ale ani že někdo zazářil. Samozřejmě bychom našli řadu více či méně závažných přešlapů, ale ty asi děláme všichni, jen na nás není tolik vidět. Vládě ale určitě neprospívá, když působí neprofesionálně. Dobře nepůsobí ani různé pochybnosti a podezření ohledně střetu zájmů okolo ministra financí a jeho hnutí. Na druhou stranu s tímto vědomím si lidé pana Babiše zvolili a z hnutí ANO 2011 udělali druhý nejsilnější sněmovní subjekt. Za velký nedostatek současné vlády také považuji, že řeší problémy a spory ohledně své agendy na veřejnosti. Někdy tak vystoupení členů vlády připomíná vrcholící volební kampaň spíše než věcné a shrnující pojednání o právě proběhlém jednání vlády. A v neposlední řadě mám mnohdy pocit, že by ministři měli věnovat o něco vyšší úsilí plnění své agendy, jejímu vysvětlování a obecně informování o ní, spíše než aby se věnovali vytváření vlastního mediálního obrazu. Je sice pěkné vědět, že i ministr financí je jeden z nás, jak sám rád připomíná, protože také chodí na veřejené záchodky, což máme pro jistotu i zdokumentované fotografiemi v médiích, nebo vědět, kdo jezdí do práce na kole či jaké zrovna prožívá romance, jaké kdo natačí seriály apod. Na druhou stranu u těchto ministrů, což se tedy úplně netýká ministra financí, pak už ale nejsou vidět výsledky jejich práce, a to možná i proto, že právě jim se zpožďuje plnění agendy.

Nebudeme zacházet do hloubky až k jednotlivým ministrům, ale kdybyste měl vybrat jednoho, který svou práci odvádí nejlépe, který by to byl?

Takovou odpověď po mně nemůžete chtít. Jednak žijeme v době, kdy obecné vnímání je takové, že neexistuje dobrý politik, natož pak ministr. A jednak já tu odpověď neznám. Navíc jak jsem naznačil výše, ministr, který může vypadat dobře navenek, může významně zaostávat v plnění své vlastní agendy. Rozhodně platí, že nejpozitivnější mediální obraz zdaleka neznamená nejlepšího ministra, a naopak.

A kdo podle Vás naopak totálně selhal?

Budu smířlivý a dovolím si tvrdit, že nikdo totálně neselhal. Chyb bychom průběžně našli mnoho a média se jim ostatně detailně věnují, ale o totálním selhání jednotlivce, ani vlády jako celku, myslím, hovořit nemůžeme, i když ji nemusíme mít z rozličných důvodů rádi.

Související

Více souvisejících

Jakub Charvát (politolog) rozhovor Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 7 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 8 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 9 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 10 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 11 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 12 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 16 hodinami

včera

včera

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy