Eurofondy jako klacek na státy? Sobotka odmítl nátlak EU kvůli migrační politice

"Ono je to pořád dokola. Není to poprvé, kdy se z Rakouska či některé jiné země ozývají podobné názory. Reakce musí být jednoznačná: nelze spojovat evropské fondy a migrační politiku," poznamenal Sobotka.

ČR patří spolu s dalšími státy ze středu a východu Evropy mezi ty země, které se jen nepříliš nadšeně zapojily do programu přebírání celkem 120.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, či se na něm ještě nezačaly podílet vůbec. Například Česko převzalo stále jen 12 lidí ze své kvóty 2691 osoby. Evropská komise se minulý týden zmínila o možnosti zahájit kvůli laxnosti některých států proceduru, která může teoreticky skončit až před unijním soudem.

Fondy jsou podle předsedy české vlády "nástrojem růstu Evropy" a z toho, co bylo s jejich pomocí vybudováno, těží i občané a firmy dalších zemí. Sobotka upozornil například na rakouské a německé řidiče využívající budované úseky české dálniční sítě. "Jsou to evropské investice, které mají pomáhat celé Evropě," upozornil.

Podle Sobotky je třeba hledat efektivní řešení migrační problematiky, která zajistí, že EU bude mít situaci pod kontrolou.

Dnešní summit unie tak bude v Bruselu diskutovat o postupu spolupráce mezi blokem a státy z Afriky, odkud do unie míří řada migrantů, především přes Libyi do Itálie. Evropa se dohodla na snaze podpořit Libyi jako funkční stát schopný zvládat tlak na své území, ale také na podpoře dalších afrických zemí. Lepší podmínky v nich by totiž měly ekonomickým migrantům sebrat důvod k cestě do Evropy.

"A jde také o to, abychom s těmi zeměmi, kterým poskytujeme rozvojovou a jinou pomoc, spolupracovali také v oblasti návratové politiky," zdůraznil Sobotka.