eurofondy

Ilustrační fotografie.

Česko loni získalo z rozpočtu EU o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni Česko získalo včetně peněz z plánu obnovy 88,4 miliardy korun.
EUR - evropská měna

Česko se dostalo na sedmé místo v čerpání evropských fondů, uvádí MMR

Česká republika si o místo vylepšila své nejlepší postavení v čerpání evropských fondů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že Česko je mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie sedmé, zatímco v květnu bylo osmé. Ke konci června podle ministerstva Evropská komise proplatila z končícího programového období 2014 až 2020 tuzemským příjemcům v součtu 519,9 miliardy Kč, což je 78,8 procent celkové částky 660 miliard Kč.
Ivan Bartoš

Kvůli krizi jsou podle Bartoše ohroženy dotační projekty za 1,3 miliardy korun

V České republice je ohroženo financování už započatých projektů zhruba za 1,3 miliardy korun, které mají získat podporu z evropských dotací. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) to dnes řekl novinářům před cestou na jednání s Evropskou komisí do Lucemburku, kde chce dohodnout prodloužení čerpání dotací o rok, či případné dofinancování.
Ivan Bartoš (Piráti)

ČR včas splní podmínky pro čerpání z mimořádného fondu EU, řekl Bartoš

Česko podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše dokáže do poloviny roku splnit podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Předseda Pirátů to dnes řekl novinářům na závěr své první návštěvy Bruselu, kde jednal mimo jiné s eurokomisaři odpovědnými za strukturální fondy a rozpočet.
Praha

Praha může v příštích letech získat z unijních fondů až 25 miliard Kč

Pražský magistrát může v následujících šesti letech získat z evropských fondů až 25 miliard Kč. Peníze budou využity ve školství, na digitalizaci veřejné správy, při rozvoji veřejných prostranství nebo na dopravní stavby a nákup a modernizaci vozidel MHD, přičemž 1,7 miliardy korun bude určeno na nákup nových vozů.
Jan Hamáček

Peníze z EU nejsou podle Hamáčka ohroženy, pokud vláda dodrží vlastní mechanismy

Pokud vláda splní mechanismy, které ohledně střetu zájmů sama navrhla ve svém plánu předloženém Evropské komisi, není vyplácení peněz z mimořádného krizového fondu Evropské unie ohroženo. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci v Praze řekl vicepremiér a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček. Nevidí proto důvod, aby ohledně peněz nastaly nějaké problémy.
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Česko dostalo první peníze z fondu obnovy, zatím necelé tři miliardy korun

Česká republika dostala první peníze z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19, zatím 2,75 miliardy korun, uvedla dnes večer Česká televize (ČT). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) televizi řekla, že prioritou budou výdaje na zdravotnictví nebo sociální oblast. Česko může z fondu čerpat přes 180 miliard korun.
Ilustrační fotografie

Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně

Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Evropská unie, ilustrační foto

Unijní země chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, komise vidí chyby

Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis.
Ilustrační fotografie

Státy EU směřují k možné dohodě na unijním rozpočtu

Zástupci členských zemí Evropské unie dnes pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu.
Klára Dostálová

Česko může z evropských dotací čerpat až 960 miliard, pravidlo N+3 se změní na N+2

Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Na on-line konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současném období může Česko čerpat asi 620 miliard korun.
Heiko Maas

EU odmítá ustoupit Polsku a Maďarsku: S vládou práva nelze obchodovat

Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Unijní fond obnovy by podle poradců německé vlády neměl být trvalý

Evropská unie by neměla učinit z fondu obnovy trvalý nástroj, pokud členské státy nepřenesou rozpočtovou suverenitu do Bruselu. Uvedl to dnes výbor nezávislých ekonomických poradců německé vlády. Fond obnovy v objemu 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč) má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru.
Sídlo Evropského parlamentu

Průzkum: Češi podporují spojení práva a fondů nejméně ze zemí EU

Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Evropský parlament.
Eduard Heger

Slovensko připravilo balík reforem za miliardy eur, peníze chce z fondu EU

Změny v penzijním systému a sociální oblasti, reformy ve vzdělávání, zdravotnictví, posílení vědy a výzkumu či opatření ke zlepšení životního prostředí navrhlo slovenské ministerstvo financí v rozsáhlém programu reforem, od kterého si slibuje rychlejší přibližování životní úrovně k průměru EU.
Sídlo EU

EU vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky

Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit.

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy