Vláda jednala ve Vimperku, rozhodla o pomoci Ukrajině kvůli zničení přehrady
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu uskutečnila druhé ze série výjezdních zasedaní, jednala ve Vimperku na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje. Kromě regionálních témat se zabývala plánem obnovy či pomocí Ukrajině v souvislosti s úterním zničením Kachovské přehrady.
Česko loni získalo z rozpočtu EU o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni Česko získalo včetně peněz z plánu obnovy 88,4 miliardy korun.
Česko se dostalo na sedmé místo v čerpání evropských fondů, uvádí MMR
Česká republika si o místo vylepšila své nejlepší postavení v čerpání evropských fondů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že Česko je mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie sedmé, zatímco v květnu bylo osmé. Ke konci června podle ministerstva Evropská komise proplatila z končícího programového období 2014 až 2020 tuzemským příjemcům v součtu 519,9 miliardy Kč, což je 78,8 procent celkové částky 660 miliard Kč.
Kvůli krizi jsou podle Bartoše ohroženy dotační projekty za 1,3 miliardy korun
V České republice je ohroženo financování už započatých projektů zhruba za 1,3 miliardy korun, které mají získat podporu z evropských dotací. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) to dnes řekl novinářům před cestou na jednání s Evropskou komisí do Lucemburku, kde chce dohodnout prodloužení čerpání dotací o rok, či případné dofinancování.
ČR včas splní podmínky pro čerpání z mimořádného fondu EU, řekl Bartoš
Česko podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše dokáže do poloviny roku splnit podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Předseda Pirátů to dnes řekl novinářům na závěr své první návštěvy Bruselu, kde jednal mimo jiné s eurokomisaři odpovědnými za strukturální fondy a rozpočet.
Praha může v příštích letech získat z unijních fondů až 25 miliard Kč
Pražský magistrát může v následujících šesti letech získat z evropských fondů až 25 miliard Kč. Peníze budou využity ve školství, na digitalizaci veřejné správy, při rozvoji veřejných prostranství nebo na dopravní stavby a nákup a modernizaci vozidel MHD, přičemž 1,7 miliardy korun bude určeno na nákup nových vozů.
Peníze z EU nejsou podle Hamáčka ohroženy, pokud vláda dodrží vlastní mechanismy
Pokud vláda splní mechanismy, které ohledně střetu zájmů sama navrhla ve svém plánu předloženém Evropské komisi, není vyplácení peněz z mimořádného krizového fondu Evropské unie ohroženo. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci v Praze řekl vicepremiér a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček. Nevidí proto důvod, aby ohledně peněz nastaly nějaké problémy.
Česko dostalo první peníze z fondu obnovy, zatím necelé tři miliardy korun
Česká republika dostala první peníze z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19, zatím 2,75 miliardy korun, uvedla dnes večer Česká televize (ČT). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) televizi řekla, že prioritou budou výdaje na zdravotnictví nebo sociální oblast. Česko může z fondu čerpat přes 180 miliard korun.
Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně
Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Česko loni získalo z EU o téměř 86 miliardy korun více, než zaplatila
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Jde o druhý nejlepší výsledek od vstupu ČR do EU v roce 2004. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 70 miliard Kč.
Unijní země chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, komise vidí chyby
Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis.
Státy EU směřují k možné dohodě na unijním rozpočtu
Zástupci členských zemí Evropské unie dnes pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu.
Česko může z evropských dotací čerpat až 960 miliard, pravidlo N+3 se změní na N+2
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Na on-line konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současném období může Česko čerpat asi 620 miliard korun.
EU odmítá ustoupit Polsku a Maďarsku: S vládou práva nelze obchodovat
Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.
Unijní fond obnovy by podle poradců německé vlády neměl být trvalý
Evropská unie by neměla učinit z fondu obnovy trvalý nástroj, pokud členské státy nepřenesou rozpočtovou suverenitu do Bruselu. Uvedl to dnes výbor nezávislých ekonomických poradců německé vlády. Fond obnovy v objemu 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč) má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru.
Průzkum: Češi podporují spojení práva a fondů nejméně ze zemí EU
Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Evropský parlament.
Europoslanci trvají na těsném spojení vlády práva s penězi EU, Maďarsko a Polsko jsou proti
Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku co nejtěsnějšího spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.
Slovensko připravilo balík reforem za miliardy eur, peníze chce z fondu EU
Změny v penzijním systému a sociální oblasti, reformy ve vzdělávání, zdravotnictví, posílení vědy a výzkumu či opatření ke zlepšení životního prostředí navrhlo slovenské ministerstvo financí v rozsáhlém programu reforem, od kterého si slibuje rychlejší přibližování životní úrovně k průměru EU.
EU vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
Klimatická změna v Česku je realitou, roste teplota a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou. Takové jsou závěry studentské práce, kterou se rozhodl citovat Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 2 hodinami
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.
před 3 hodinami
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
Ministerstvo financí pokračuje v regulaci trhu s palivy a pro pátek 10. dubna 2026 stanovilo nové, citelně nižší cenové stropy pro pohonné hmoty. Na základě aktuálního cenového výměru dochází k plošnému snížení maximálních částek, které si provozovatelé čerpacích stanic mohou za litr základního benzínu a nafty účtovat.
před 3 hodinami
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
Demokratický senátor Tim Kaine ve svém aktuálním komentáři důrazně varuje před snahami prezidenta Donalda Trumpa o oslabení nebo opuštění NATO. Kaine označuje případné vystoupení z Aliance za akt „národní sebemrskačství“ (self-sabotage) a připomíná, že NATO je nejmocnější vojenskou aliancí v dějinách, která je pro bezpečnost USA i světovou demokracii naprosto nepostradatelná.
před 4 hodinami
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
Prezident Petr Pavel vystoupil s ostrou kritikou na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho slov se Trumpovi svými nedávnými výroky o fungování a roli NATO podařilo poškodit důvěryhodnost této aliance výrazněji, než kolik dokázal ruský prezident Vladimir Putin za několik posledních let. Tato slova pronesl Pavel během akce pořádané na půdě Univerzity Karlovy v Praze, uvedl server The Guardian.
před 5 hodinami
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
Zavedení cenových stropů na pohonné hmoty v České republice se v první den své platnosti obešlo bez dramatických výkyvů. Podle analýzy hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, který vychází z aktuálních dat společnosti CCS, se průměrná cena benzínu prakticky nepohnula, když zaznamenala jen symbolický nárůst o tři haléře. Nafta sice zlevnila, ale její pokles o 29 haléřů na litr je hodnocen jako poměrně slabý.
před 6 hodinami
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social vyslal Íránu důrazné varování ohledně dodržování nedávno uzavřeného příměří.
před 7 hodinami
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
Zatímco se svět snaží zorientovat v tom, čeho bylo úterním oznámením o příměří mezi USA a Íránem skutečně dosaženo, jedna mocnost se podle webu The Guardian již nyní jeví jako jasný vítěz. Čína sklízí uznání za to, že dotlačila Írán k jednacímu stolu, čímž výrazně posílila svou roli klíčového regionálního zprostředkovatele. V čínských médiích se objevují komentáře, které Peking vykresluje jako „dospělého v místnosti“, jenž dokáže řešit mezinárodní krize zodpovědněji než západní mocnosti.
před 8 hodinami
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
Americký viceprezident JD Vance během své návštěvy Budapešti rezolutně odmítl obvinění, že se Spojené státy vměšují do maďarských parlamentních voleb. Podle něj jsou taková tvrzení „temně ironická“, přičemž sám obvinil Evropskou unii, že právě ona stojí za jedním z nejhorších příkladů cizího zasahování do vnitřních záležitostí země. Vance vystoupil v institucích napojených na premiéra Viktora Orbána pouhé čtyři dny předtím, než Maďaři zamíří k volebním urnám.
před 9 hodinami
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru ostře zkritizoval postoj Spojených států k Rusku. Podle něj Washington záměrně ignoruje přesvědčivé důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu s útoky na americké základny na Blízkém východě. Zelenskyj tvrdí, že důvodem této nečinnosti je nepochopitelná důvěra, kterou administrativa Donalda Trumpa chová vůči Vladimiru Putinovi.
před 9 hodinami
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
Během jediného dne prošel americký prezident Donald Trump radikální změnou postojů, když nejprve hrozil íránské civilizaci totální zkázou, aby vzápětí označil íránský desetibodový plán za funkční základ pro vyjednávání v Pákistánu. Uzavřené příměří znamená především úlevu pro civilisty v celém regionu Blízkého východu, kteří byli pod palbou od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února. Tato pauza v bojích se však netýká obyvatel Libanonu, na který Izrael po prohlášení, že se na něj klid zbraní nevztahuje, zahájil vlnu ničivých náletů.
před 10 hodinami
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
Českou atletiku zasáhla velmi smutná zpráva. Krátce před 71. narozeninami zemřel legendární diskař Imrich Bugár, mistr světa a stříbrný olympijský medailista. Bugár je stále držitelem československého rekordu v hodu diskem.
před 10 hodinami
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
Generální tajemník Nato Mark Rutte se ve středu ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Po této schůzce za zavřenými dveřmi Rutte prohlásil, že šéf Bílého domu je viditelně zklamán přístupem svých spojenců. Trumpovi vadí především to, že se ostatní členské země odmítly zapojit do probíhajícího válečného konfliktu s Íránem.
před 12 hodinami
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
Aktuální předpověď počasí pro nadcházející dny slibuje proměnlivé jarní podmínky s výraznými rozdíly mezi regiony.
včera
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
Křehké čtrnáctidenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem prochází hned v prvních hodinách zatěžkávací zkouškou. Americký viceprezident JD Vance se k aktuální situaci vyjádřil během své cesty z Maďarska zpět do vlasti. Naznačil, že Izrael by mohl v nadcházejících dnech své vojenské operace v Libanonu poněkud utlumit, aby prokázal dobrou vůli vůči Washingtonu a podpořil úspěch dalších diplomatických jednání s Teheránem.
včera
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
Americký prezident Donald Trump ve středu pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na jakoukoli zemi, která bude dodávat vojenské zbraně Íránu. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že tato opatření by se týkala veškerého zboží prodávaného do Spojených států a neexistovaly by z nich žádné výjimky. Tento krok má sloužit jako nástroj k vynucení stability po nedávno oznámeném dvoutýdenním příměří.
včera
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
Vztahy mezi Pražským hradem a Úřadem vlády vstupují do další fáze diplomatického přetlačování. Prezident Petr Pavel zaslal premiérovi Andreji Babišovi oficiální dopis, v němž jasně deklaruje svůj záměr vést delegaci České republiky na nadcházejícím summitu NATO. Ten se má uskutečnit počátkem července v turecké Ankaře a očekává se, že půjde o jedno z nejdůležitějších setkání aliančních lídrů v posledních letech.
včera
Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump
Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.
včera
Předvolební průzkumy v Maďarsku: Očekává se historický zlom a drtivé vítězství opozice
Právě ve chvíli, kdy americký viceprezident JD Vance v Budapešti dokončoval svůj projev na podporu Viktora Orbána, zveřejnil portál hvg.hu výsledky nového průzkumu agentury Median. Ten naznačuje, že nadcházející nedělní volby by mohly skončit drtivým vítězstvím opoziční strany Tisza, kterou vede Péter Magyar. Tato zpráva vnáší do závěru kampaně zcela novou dynamiku.
včera
Evropa se hádá kvůli Orbánovi. Kreml se pustil do EU, Německo argumentuje Vancem
Do mezinárodní debaty o maďarských volbách se vložilo Rusko, které podpořilo tvrzení amerického viceprezidenta JD Vance o vnějším zasahování do volebního procesu. Kreml se ztotožnil s názorem, že v rámci Evropské unie existují silné tlaky namířené proti znovuzvolení Viktora Orbána. Podle Moskvy se Brusel snaží aktivně pomáhat politickým rivalům současného maďarského premiéra.
Zdroj: Libor Novák