Státy EU směřují k možné dohodě na unijním rozpočtu

Proti textu, který mimo jiné počítá s výraznou rolí Soudního dvora Evropské unie, podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí v červenci. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů.

Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, až dosud tvrdily, že je pro ně podmínka nepřijatelným obcházením unijních smluv.

Německé předsednictví však dnes přišlo s návrhem, na který podle diplomatických zdrojů reagovali velvyslanci unijních států během odpolední mimořádné schůzky pozitivně a bez zásadních výhrad. Dokument nemá být přímo součástí nařízení spojujícího unijní peníze a vládu práva, nýbrž závazným prohlášením prezidentů a premiérů, které mohou odsouhlasit ve čtvrtek.

Text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by EU chtěla na základě podmínky související s vládou práva některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.

Další část návrhu doplňuje, že použití nového mechanismu bude přicházet v úvahu až v případě, že žádná z dalších možností, mimo jiné zmíněné řízení "neumožní ochránit rozpočet unie efektivněji". Právě pomalým a prakticky bezvýsledným průběhem dosavadního řízení přitom argumentovaly některé západoevropské země v čele Nizozemskem, když iniciovaly propojení otázky vlády práva přímo s rozpočtem. Právě tyto státy měly k dnešnímu návrhu podle diplomatických zdrojů některé dotazy a hodlají před summitem pečlivě zvážit, zda příliš neomezí fungování nového mechanismu.

"Právě k nám přišly zprávy, že přístup k unijním fondům, na které má Maďarsko nárok, nelze spojovat s politickými nebo ideologickými podmínkami," uvedl v reakci na předběžný kompromis maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. "Můžeme vyhlásit vítězství. Byli jsme úspěšní, protože jsme bojovali," dodal. Jinak věc vidí bývalý polský premiér a předseda Evropské lidové strany Donald Tusk. "Vydírání prostřednictvím veta selhalo; existuje naděje, že konečně skončí politika ústupků vůči těm, kteří zpochybňují základy našeho společenství," uvedl na twitteru.

Diplomaté hovoří o tom, že pokud se na tomto či podobném kompromisu lídři neshodnou a Varšava s Budapeští veto neodvolají, nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze, takže by v případě krachu kompromisní varianty začala EU hospodařit s rozpočtovým provizoriem.

"Jsem přesvědčen, že najdeme shodu na společném balíčku, který umožní rychle převést do praxe víceletý finanční rámec (rozpočet) a fond obnovy," napsal krátce po předložení kompromisního návrhu prezidentům a premiérům unijních zemí v tradičním předsummitovém zvacím dopise předseda Evropské rady Charles Michel.