Státy EU směřují k možné dohodě na unijním rozpočtu

Zástupci členských zemí Evropské unie dnes pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu.

Proti textu, který mimo jiné počítá s výraznou rolí Soudního dvora Evropské unie, podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí v červenci. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů.

Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, až dosud tvrdily, že je pro ně podmínka nepřijatelným obcházením unijních smluv.

Německé předsednictví však dnes přišlo s návrhem, na který podle diplomatických zdrojů reagovali velvyslanci unijních států během odpolední mimořádné schůzky pozitivně a bez zásadních výhrad. Dokument nemá být přímo součástí nařízení spojujícího unijní peníze a vládu práva, nýbrž závazným prohlášením prezidentů a premiérů, které mohou odsouhlasit ve čtvrtek.

Text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by EU chtěla na základě podmínky související s vládou práva některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.

Další část návrhu doplňuje, že použití nového mechanismu bude přicházet v úvahu až v případě, že žádná z dalších možností, mimo jiné zmíněné řízení "neumožní ochránit rozpočet unie efektivněji". Právě pomalým a prakticky bezvýsledným průběhem dosavadního řízení přitom argumentovaly některé západoevropské země v čele Nizozemskem, když iniciovaly propojení otázky vlády práva přímo s rozpočtem. Právě tyto státy měly k dnešnímu návrhu podle diplomatických zdrojů některé dotazy a hodlají před summitem pečlivě zvážit, zda příliš neomezí fungování nového mechanismu.

"Právě k nám přišly zprávy, že přístup k unijním fondům, na které má Maďarsko nárok, nelze spojovat s politickými nebo ideologickými podmínkami," uvedl v reakci na předběžný kompromis maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. "Můžeme vyhlásit vítězství. Byli jsme úspěšní, protože jsme bojovali," dodal. Jinak věc vidí bývalý polský premiér a předseda Evropské lidové strany Donald Tusk. "Vydírání prostřednictvím veta selhalo; existuje naděje, že konečně skončí politika ústupků vůči těm, kteří zpochybňují základy našeho společenství," uvedl na twitteru.

Diplomaté hovoří o tom, že pokud se na tomto či podobném kompromisu lídři neshodnou a Varšava s Budapeští veto neodvolají, nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze, takže by v případě krachu kompromisní varianty začala EU hospodařit s rozpočtovým provizoriem.

"Jsem přesvědčen, že najdeme shodu na společném balíčku, který umožní rychle převést do praxe víceletý finanční rámec (rozpočet) a fond obnovy," napsal krátce po předložení kompromisního návrhu prezidentům a premiérům unijních zemí v tradičním předsummitovém zvacím dopise předseda Evropské rady Charles Michel.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) rozpočet eurofondy Charles Michel

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 20 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy