Česko loni získalo z rozpočtu EU o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2022 zaplatila do rozpočtu EU 809,8 miliardy korun a získala z něj 1,82 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice ČR činí 1,01 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU činí čistá pozice 1,05 bilionu korun.

"Už v první polovině loňského roku jsme překonali symbolickou hranici jednoho bilionu korun, který jsme od našeho vstupu do EU získali navíc oproti našim odvodům. I nadále tak zůstáváme čistými příjemci evropských peněz," uvedl v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). "Vedle finanční výhodnosti našeho členství v EU se navíc v loňském roce během našeho předsednictví potvrdila soudržnost unie v průběhu energetické krize i při prokázání společné solidarity Ukrajině během pokračující ruské agrese," doplnil.

Za pokračující kladnou čistou pozicí Česka vůči EU jsou podle ministerstva financí nadále především prostředky získané ze strukturálních fondů a z kohezního fondu, které loni celkově dosáhly 83 miliard korun. V rámci společné zemědělské politiky do Česka plynulo 29,6 miliardy korun z unijního rozpočtu. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdrželo Česko loni také dodatečné prostředky na rozvoj venkova a na podporu soudržnosti NGEU ve výši 10,3 miliardy korun.

Brusel schválil Česku dotace 22 miliard Kč z mimořádného fondu obnovy

Evropská komise (EK) dnes České republice schválila dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo všechny podmínky, aby mohlo získat první řádnou platbu z balíku zhruba 800 miliard eur (19 bilionů Kč), v jehož rámci má celkem nárok na sedm miliard. O předběžném souhlasu informovala unijní exekutiva v tiskové zprávě.

Česko už předloni v rámci předfinancování dostalo 915 milionů eur. Kladné hodnocení komise musí ještě formálně potvrdit zástupci členských států. Brusel dnes v rámci fondu schválil také 709 milionů eur pro Slovensko.

České veřejné instituce podle komise úspěšně provedly řadu reforem zaměřených hlavně na přechod hospodářství k ekologicky čistým technologiím a digitalizaci.

"Jednou z oblastí, kde Česko pokročilo, je předcházení střetům zájmů při čerpání finančních prostředků EU," prohlásila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Tento požadavek spojila komise s vyplacením peněz v době schvalování národního plánu obnovy za vlády dřívějšího premiéra Andreje Babiše, který byl podle auditu komise ve střetu zájmů.

Von der Leyenová zdůraznila, že Česká republika zvýšila investice do digitálních zařízení pro školy a vydala strategii ke stimulaci oběhového hospodářství do roku 2040. Významná jsou podle ní také opatření ke zvýšení energetické účinnosti železniční dopravy a veřejných budov.