Česko může z evropských dotací čerpat až 960 miliard, pravidlo N+3 se změní na N+2

Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Na on-line konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současném období může Česko čerpat asi 620 miliard korun.

Dostálová připomněla, že kvůli současné koronavirové krizi připravila EU některé dodatečné zdroje. Například z fondu pro podporu oživení a odolnosti Česko získá navíc 170 miliard korun, ve fondu soudržnosti to bude asi o 40 miliard korun více.

"Také se nám podařilo vyjednat nový fond pro spravedlivou transformaci pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. V něm je 42 miliard korun. Dále máme k dispozici modernizační fond, kde je zhruba 130 miliard korun. V roce 2018 jsme si říkali, že budeme muset vážit každou korunu. Teď jsme na opačné straně. Budeme muset mít dostatek projektů," doplnila Dostálová.

Jak dále uvedla, podobně jako současné programové období i to příští začne se zpožděním, když stále není schválená legislativa. "Na druhou stranu máme prostor na to projekty dobře připravit. Pokud se to podaří spustit na podzim 2021, tak už v těch prvních výzvách bychom mohli mít připraveno dostatečné množství projektů," dodala Dostálová.

Podle dřívějších informací se v příštím programovém období změní současné pravidlo N+3 na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří jako nyní.

Evropská komise už dříve uvedla, že se v příštím programovém období zvýší podíl národního spolufinancování. V současné době je to 15 procent, zvýší se na dvojnásobek. A pro Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Jihomoravský kraj a také Vysočinu to bude 45 procent. "Chtěli jsme mít jen dvě kategorie regionů - více a méně rozvinuté, přičemž do těch více rozvinutých by spadala jenom Praha, jako je tomu doposud. Bohužel, Senát přehlasoval rozhodnutí vlády a pět krajů zařadil do kategorie takzvaných přechodových regionů. A tam je míra spolufinancování vyšší," uvedla již dříve Dostálová.

Letos Evropská komise ke konci září Česku proplatila 48,8 procenta dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 304,8 miliardy korun z celkově přidělených 624 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 570 miliard korun, tedy 91 procent. Podle analytiků se čerpání proti minulému programovému období zlepšilo a Česko by tentokrát nemuselo nic vracet, rychlost čerpání má však negativní vliv na kvalitu projektů.

V programovém období 2007 až 2013 Česko nevyčerpalo 3,7 procenta evropských dotací. Šlo o 996,2 milionu eur (27 miliard korun) z celkově přidělených 26,8 miliardy eur (728,6 miliardy korun). Nejvyšší částky nevyčerpaly programy Výzkum a vývoj pro inovace (8,4 miliardy korun), Životní prostředí (7,5 miliardy korun) a Vzdělávání pro konkurenceschopnost (4,7 miliardy korun).

Související

Klára Dostálová

Volby do Evropského parlamentu 2024 PŘEHLEDNĚ: Kdo má největší šance?

Češi si v pátek a sobotu zvolí 21 zástupců, kteří je pro roky 2024-2029 budou zastupovat v Evropském parlamentu. Kandiduje pestrá paleta stran a hnutí s ještě zajímavějšími kandidáty. EuroZprávy.cz vám představí některé z nich. Ve volebním klání se vyskytne 30 stran nebo hnutí. Již dříve jsme přinesli prohlášení některých politických subjektů ohledně jejich priorit. 

Více souvisejících

Klára Dostálová dotace EU (Evropská unie) eurofondy Česká republika Ministerstvo pro místní rozvoj

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy