Europoslanci trvají na těsném spojení vlády práva s penězi EU, Maďarsko a Polsko jsou proti

Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku co nejtěsnějšího spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.

Šéfové nejsilnějších europarlamentních skupin dnes společně vyzvali členské státy, aby zpřísnily pravidlo, které by zabránilo přidělovat peníze z budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik zemím porušujícím demokratické principy.

Europoslanci dávají najevo, že jsou kvůli tomu připraveni blokovat konečné schválení celého finančního balíku, který by měl být státům k dispozici od ledna. Spojení těchto dvou věcí je princip, který odmítá zejména Maďarsko a Polsko. Ministři financí členských zemí se dnes dohodli na společné vyjednávací pozici k fondu, která požadavky EP nijak nezohledňuje.

Lídři unijních zemí již na červencovém summitu po tlaku Budapešti a Varšavy vypustili z rámcové dohody konkrétní provázanost mezi dodržováním principů právního státu a penězi z rozpočtu a fondu, z nichž by v příštích sedmi letech mělo 27 zemí obdržet přes 1,8 bilionu eur (50 bilionů korun).

Státy nyní míru této podmíněnosti dojednávají s europoslanci. Návrh německého předsednictví EU počítá s tím, že Evropská komise bude moci vydávat doporučení, jaké částky mají být kterým státům zablokovány. Země by podněty Bruselu musely schválit kvalifikovanou většinou hlasů, kterou tvoří nejméně 15 zemí.

Zástupci čtyř hlavních europarlamentních frakcí majících v poslaneckém sboru pohodlnou většinu však trvají na přísnější podmíněnosti. Podporují původní návrh komise, aby unijní exekutiva měla pravomoc přímo rozhodovat o pozastavení financí, což by mohly členské státy kvalifikovanou většinou hlasů zvrátit.

"V sázce je příliš mnoho. V některých zemích se stávají normou útoky na svobodu médií a občanskou společnost či přebírání mediálních skupin vládnoucí oligarchií, což podrývá fungování demokracie v EU," uvedli ve společném textu zveřejněném dnes bruselským webem Politico šéfové klubů lidovců, socialistů, liberálů a zelených. Členské státy musí podle nich podmíněnost zakotvit ve schvalovaném rozpočtu a fondu ještě před začátkem rozdělování peněz, jinak by se vyjednávání mohlo táhnout dlouhé měsíce či roky.

Parlament podle předsedů nejsilnějších skupin nechce stát v cestě potvrzení finančních prostředků, které ekonomiky zasažené koronavirovými omezeními nutně potřebují, avšak zároveň hodlá zajistit ochranu unijních fondů před zneužíváním.

"Nemůžeme připustit, aby se kvůli protahujícím se diskusím odkládalo rozdělování fondů. Také ale musíme mít na paměti, že naše hodnoty nejsou na prodej," uvedli významní europoslanci.

Maďarsko a Polsko jakékoli spojování peněz a vlády práva blokují a hrozí vetem celého rozpočtu. Unijní orgány vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot, což je podle Budapešti a Varšavy dostačující a není nutno sahat k dalším krokům. Zvláště země západní a severní Evropy však namítají, že vlekoucí se řízení nevede ke konkrétním výsledkům a odříznutí od fondů by podle nich mohlo být účinnější pákou.

Ministři financí unijních států dnes většinou hlasů schválili základní návrh německého předsednictví k parametrům fondu, který s ústupky směrem k europoslancům nepočítá. "Máme vyvážený návrh, který je základem pro další vyjednávání s europarlamentem," uvedl po jednání německý ministr financí Olaf Scholz. Prioritou pro členské země je podle něj co nejrychlejší konečné schválení fondu, které umožní pumpovat peníze do ekonomik již od ledna.

Pokud však státy a EP nenašly shodu do konce roku, členské státy budou zřejmě muset na unijní peníze čekat déle, než předpokládaly.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropský parlament europoslanci eurofondy Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy