Europoslanci trvají na těsném spojení vlády práva s penězi EU, Maďarsko a Polsko jsou proti

Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku co nejtěsnějšího spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.

Šéfové nejsilnějších europarlamentních skupin dnes společně vyzvali členské státy, aby zpřísnily pravidlo, které by zabránilo přidělovat peníze z budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik zemím porušujícím demokratické principy.

Europoslanci dávají najevo, že jsou kvůli tomu připraveni blokovat konečné schválení celého finančního balíku, který by měl být státům k dispozici od ledna. Spojení těchto dvou věcí je princip, který odmítá zejména Maďarsko a Polsko. Ministři financí členských zemí se dnes dohodli na společné vyjednávací pozici k fondu, která požadavky EP nijak nezohledňuje.

Lídři unijních zemí již na červencovém summitu po tlaku Budapešti a Varšavy vypustili z rámcové dohody konkrétní provázanost mezi dodržováním principů právního státu a penězi z rozpočtu a fondu, z nichž by v příštích sedmi letech mělo 27 zemí obdržet přes 1,8 bilionu eur (50 bilionů korun).

Státy nyní míru této podmíněnosti dojednávají s europoslanci. Návrh německého předsednictví EU počítá s tím, že Evropská komise bude moci vydávat doporučení, jaké částky mají být kterým státům zablokovány. Země by podněty Bruselu musely schválit kvalifikovanou většinou hlasů, kterou tvoří nejméně 15 zemí.

Zástupci čtyř hlavních europarlamentních frakcí majících v poslaneckém sboru pohodlnou většinu však trvají na přísnější podmíněnosti. Podporují původní návrh komise, aby unijní exekutiva měla pravomoc přímo rozhodovat o pozastavení financí, což by mohly členské státy kvalifikovanou většinou hlasů zvrátit.

"V sázce je příliš mnoho. V některých zemích se stávají normou útoky na svobodu médií a občanskou společnost či přebírání mediálních skupin vládnoucí oligarchií, což podrývá fungování demokracie v EU," uvedli ve společném textu zveřejněném dnes bruselským webem Politico šéfové klubů lidovců, socialistů, liberálů a zelených. Členské státy musí podle nich podmíněnost zakotvit ve schvalovaném rozpočtu a fondu ještě před začátkem rozdělování peněz, jinak by se vyjednávání mohlo táhnout dlouhé měsíce či roky.

Parlament podle předsedů nejsilnějších skupin nechce stát v cestě potvrzení finančních prostředků, které ekonomiky zasažené koronavirovými omezeními nutně potřebují, avšak zároveň hodlá zajistit ochranu unijních fondů před zneužíváním.

"Nemůžeme připustit, aby se kvůli protahujícím se diskusím odkládalo rozdělování fondů. Také ale musíme mít na paměti, že naše hodnoty nejsou na prodej," uvedli významní europoslanci.

Maďarsko a Polsko jakékoli spojování peněz a vlády práva blokují a hrozí vetem celého rozpočtu. Unijní orgány vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot, což je podle Budapešti a Varšavy dostačující a není nutno sahat k dalším krokům. Zvláště země západní a severní Evropy však namítají, že vlekoucí se řízení nevede ke konkrétním výsledkům a odříznutí od fondů by podle nich mohlo být účinnější pákou.

Ministři financí unijních států dnes většinou hlasů schválili základní návrh německého předsednictví k parametrům fondu, který s ústupky směrem k europoslancům nepočítá. "Máme vyvážený návrh, který je základem pro další vyjednávání s europarlamentem," uvedl po jednání německý ministr financí Olaf Scholz. Prioritou pro členské země je podle něj co nejrychlejší konečné schválení fondu, které umožní pumpovat peníze do ekonomik již od ledna.

Pokud však státy a EP nenašly shodu do konce roku, členské státy budou zřejmě muset na unijní peníze čekat déle, než předpokládaly.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropský parlament europoslanci eurofondy Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy