Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně

Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.

Všech 27 unijních zemí se loni shodlo na tom, že v rámci pomoci odvětvím, firmám i lidem zasaženým koronavirovou krizí si mezi sebe rozdělí 750 miliard eur z bezprecedentní společné půjčky. Tato částka v cenách z roku 2018 se zhruba vyrovná zmíněným 800 miliardám v aktuálních cenách.

Podle Hahna by si komise chtěla každý rok vypůjčit zhruba 150 miliard eur. Brusel chce vydávat společné dluhopisy se splatností od tří do 30 let. Zhruba 250 miliard eur z celkové částky by měly tvořit takzvané zelené dluhopisy určené k financování klimaticky šetrných projektů.

"Naše struktury budou připraveny do června a v té chvíli si teoreticky můžeme začít půjčovat. Bude to však záležet na tom, jak rychle státy dokončí proces ratifikace," řekl dnes novinářům Hahn. Závazek umožňující komisi ručit za půjčku rozpočtem, díky čemuž si může peníze opatřit s nejvýhodnějšími úrokovými sazbami, ratifikovala více než polovina členských zemí. Nejistá je však zatím situace například v Německu, kde začal legálnost zvýšení záruk zkoumat soud, či v Polsku, kde se kvůli sporu o ratifikaci otřásá vládní koalice.

První peníze by do členských zemí mohly začít proudit ve druhé polovině letošního roku v rámci předfinancování jednotlivých projektů, které může tvořit až 13 procent celkového příspěvku. Kromě ratifikace vyšších rozpočtových záruk, kterou zatím dokončila zhruba polovina členských zemí, musejí také státy komisi do konce dubna předložit národní plány obnovy. Brusel má pak dva měsíce na to, aby je posoudil a na jejich základě začal peníze rozdělovat.

Mírnou většinu balíku budou tvořit granty, zbytek výhodné úvěry. Největšími příjemci peněz mají být Itálie, Španělsko a Polsko. Česká republika může na přímých dotacích získat přes 180 miliard Kč.

Pokud všechny země rozpočtové záruky schválí, budou se muset shodnout na tom, čím půjčku splácet. Podle Hahna komise počítá s vyrovnáváním dluhu po dobu 30 let od roku 2028. Půjčky budou splácet přímo země, které je čerpaly, dotace pak unie splatí společně díky plánovaným novým příjmům rozpočtu. Mezi nimi figuruje například uhlíkové clo, rozšíření příjmů z emisních povolenek, poplatek z nerecyklovaných plastů či digitální daň. Brusel by z nich chtěl získávat ročně až 15 miliard eur. DIplomaté přitom hovoří o neshodách, které jsou mezi jednotlivými státy znát.

"Čeká nás další tvrdý souboj," řekl ČTK diplomatický zdroj s odkazem na maratonské dohadování, které loni v létě předcházelo shodě na parametrech fondu obnovy. Velké spory se čekají zejména kolem daně pro velké digitální firmy, kterou chce zatím většina zemí koordinovat se Spojenými státy, některé však tlačí na její rychlejší zavedení na úrovni EU.