EU odmítá ustoupit Polsku a Maďarsku: S vládou práva nelze obchodovat

Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.

Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.

Maďarsko a Polsko při pondělním jednání unijních velvyslanců znemožnily schválení balíku o celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), které měly mít členské země k dispozici od příštího roku.

"Jedná se o tak velké množství peněz, které mnoho zemí EU potřebuje a čeká na ně, že potřebujeme rychlé řešení. Jsem si jist, že to dokážeme," uvedl dnes německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země evropskému bloku v současnosti předsedá.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune prohlásil, že spor bude vyřešen v nejbližších několika týdnech. Zdůraznil přitom, že EU "nepřipustí pochybnosti" o spojení peněz na pokrizové oživení ekonomik s principy vlády práva.

Podobně se před dnešní videokonferencí unijních ministrů vyjadřovali i další politici členských zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte dnes v nizozemském parlamentu řekl, že pro jeho zemi je současná podoba podmíněnosti "naprostým minimem". Je si prý jistý, že ostatních 25 zemí její zrušení nepřipustí.

Velmi rázně dali najevo neochotu ustupovat z dohodnuté podmínky zástupci nejsilnějších politických skupin v Evropském parlamentu. "Polsko čeká na kompromisní nabídku? S vládou práva se nedá obchodovat ani nemůžete dostat slevu," reagoval německý zástupce europarlamentních socialistů Bernd Lange na dnešní vyjádření mluvčího polské vlády, podle něhož Varšava čeká na návrh od EU.

Die Blockade der national-konservativen Regierungen in Polen und Ungarn ist absurd und gefährlich. Mitten in einer globalen Gesundheitskrise, in der Menschen auch um ihr Einkommen bangen müssen, verweigern sie Hilfe - und schaden ihrer eigenen Bevölkerung. 1/4? pic.twitter.com/1XAOVCCOQH

— Europa-SPD (@SPDEuropa) November 17, 2020

Podobně jednoznačně odmítli slevit ze současné podmínky zástupci liberálů či šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Někteří poslanci jiných skupin mu přitom připomněli, že politici ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána Fidesz patří právě do Weberovy frakce.

We will not agree to spending 1.8 trillion Euros of European tax payers money if it does not include a binding rule of law mechanism. Independent judiciaries & free media are the foundations of our democracies and our freedom. We will not compromise on that. #MFF #RecoveryFund pic.twitter.com/lEXa0CSsOu

— Manfred Weber (@ManfredWeber) November 17, 2020

Podle podmínky, na níž se začátkem listopadu shodli zástupci členských zemí a europarlamentu, by návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tato varianta je mírnější než původní požadavek komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.

Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vlády obou zemí tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba. Podle Budapešti i Varšavy by zavedení nové podmínky vyžadovalo změnu unijních smluv.

Diplomaté se většinou shodují, že cestu z krize by mohla najít německá kancléřka Angela Merkelová, v jejíchž silách je přimět Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého změnit názor. Otázkou podle nich zůstává, zda bude Maďarsku a Polsku stačit případný drobný ústupek přijatelný i pro zbytek EU, který by neměl vliv na celkové vyznění podmínky. Část diplomatů je přesvědčena, že Varšava a Budapešť nebudou chtít riskovat neschválení krizového fondu o objemu 750 miliard eur, z něhož má zvláště Polsko dostat podstatnou část. Krajní variantou je podle některých médií vytvoření nového fondu pomocí mezivládní dohody 25 zemí unie, k němuž by zmíněné dva státy neměly přístup.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni dnes prohlásil, že má "velmi pádné důvody" domnívat se, že německé předsednictví najde uspokojivé řešení, které nebude vyžadovat žádný náhradní plán.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko Heiko Maas Clément Beaune evropský parlament eurofondy Manfred Weber (šéf EPP)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Změna času

V noci na neděli začíná zimní čas. Noc se nám protáhne

Zejména děti jsou u vytržení, protože tradiční dvoudenní víkendové volno se jim tentokrát pořádně protáhne. Konkrétně o tři dny a ještě hodinu k tomu. Na víkend totiž navazuje státní svátek 28. října a dva dny podzimních prázdnin. V noci na zítra se navíc "příznivě" mění čas. Noc bude o hodinu delší. 

před 44 minutami

před 1 hodinou

Těstoviny, ilustrační fotografie.

I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?

Víte, že těstoviny mají svůj mezinárodní den? Od roku 1998 připadá na 25. října. Těstoviny dnes patří mezi velice oblíbené pokrmy a zřejmě tomu bylo podobně i v minulosti. Historie těstovin sahá až do dob starověku a není překvapením, že o nich pochází nejstarší a nejhojnější zmínky z oblasti dnešní Itálie. A kdy se těstoviny rozšířily u nás?

před 2 hodinami

Na dálnici D1 se tvoří kolony. (26.10.2024) Prohlédněte si galerii

Dálnice D1 hlásí kolonu, ve které se řidiči zdrží desítky minut

Velký provoz na silnicích a dálnicích se dal v sobotu očekávat, protože jde o první den pětidenních podzimních prázdnin. Poměrně dlouhá kolona se utvořila na páteřní dálnici D1 ve směru na Prahu. Řidiči musí počítat se zdržením v řádu desítek minut. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trumpův mobil mohli napadnout hackeři. Stopy vedou k velkému rivalovi USA

I Čína se snaží zasáhnout do kampaně před listopadovými prezidentskými volbami v USA. Americké úřady se domnívají, že hackeři napojení na Peking se pokusili napojit na mobily a informační sítě používané exprezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentským kandidátem J. D. Vancem. S odkazem na své zdroje o tom informovala stanice CBS News. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Agrofert

Padlo obvinění v kauze inovativní linky na toasty. Kvůli Babišovi ji řeší i Politico

Dokonce i prestižní web Politico zaujala další česká dotační kauza. Důvod? Týká se firmy ze svěřenských fondů bývalého českého premiéra Andreje Babiš (ANO). Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v pátek oznámila, že obvinila jednu právnickou a dvě fyzické osoby v případu dotace na inovační linku na výrobu toastového chleba.

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie.

Obchody vezmou lidé o víkendu útokem. Důvod je nasnadě

Začal víkend, během kterého je tentokrát dobré vzít v potaz jednu věc. Na dva víkendové dny totiž navazuje státní svátek 28. října, na který se vztahuje již několik let platný zákaz prodeje v obchodech. O víkendu je tak potřeba si najít čas na nákup. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Yoav Gallant sledují útok na Írán z nezveřejněného místa. Části obrazu byly zakryty izraelskými obrannými silami.

Mimořádná zpráva Izrael útočí na Írán. Hrozí eskalace války na Středním východě

Izrael v sobotu brzy ráno zahájil letecké údery na vojenské cíle v Íránu jako odvetu za nedávné íránské balistické útoky na izraelské území. Výbuchy byly zaznamenány v Teheránu, avšak dosud nejsou k dispozici informace o případných škodách nebo obětech. Tento úder představuje dlouho očekávanou reakci na salvu raket, které íránský režim vypálil směrem k Izraeli na začátku října.

včera

včera

včera

O krok blíže třetí světové válce. Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu, píše tisk

Situace na Ukrajině dosahuje nového kritického bodu. Poprvé od začátku konfliktu se k bojům přidávají jednotky z třetí země, konkrétně vojáci z KLDR. Tento zásadní posun je předzvěstí toho, co by mohlo znamenat začátek širšího globálního konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již varoval, že to může být první krok k válce světového rozsahu. Upozornil na to polský server RMF24, podle kterého je svět o krok blíže třetí světové válce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy