EU odmítá ustoupit Polsku a Maďarsku: S vládou práva nelze obchodovat

Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.

Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.

Maďarsko a Polsko při pondělním jednání unijních velvyslanců znemožnily schválení balíku o celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), které měly mít členské země k dispozici od příštího roku.

"Jedná se o tak velké množství peněz, které mnoho zemí EU potřebuje a čeká na ně, že potřebujeme rychlé řešení. Jsem si jist, že to dokážeme," uvedl dnes německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země evropskému bloku v současnosti předsedá.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune prohlásil, že spor bude vyřešen v nejbližších několika týdnech. Zdůraznil přitom, že EU "nepřipustí pochybnosti" o spojení peněz na pokrizové oživení ekonomik s principy vlády práva.

Podobně se před dnešní videokonferencí unijních ministrů vyjadřovali i další politici členských zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte dnes v nizozemském parlamentu řekl, že pro jeho zemi je současná podoba podmíněnosti "naprostým minimem". Je si prý jistý, že ostatních 25 zemí její zrušení nepřipustí.

Velmi rázně dali najevo neochotu ustupovat z dohodnuté podmínky zástupci nejsilnějších politických skupin v Evropském parlamentu. "Polsko čeká na kompromisní nabídku? S vládou práva se nedá obchodovat ani nemůžete dostat slevu," reagoval německý zástupce europarlamentních socialistů Bernd Lange na dnešní vyjádření mluvčího polské vlády, podle něhož Varšava čeká na návrh od EU.

Die Blockade der national-konservativen Regierungen in Polen und Ungarn ist absurd und gefährlich. Mitten in einer globalen Gesundheitskrise, in der Menschen auch um ihr Einkommen bangen müssen, verweigern sie Hilfe - und schaden ihrer eigenen Bevölkerung. 1/4? pic.twitter.com/1XAOVCCOQH

— Europa-SPD (@SPDEuropa) November 17, 2020

Podobně jednoznačně odmítli slevit ze současné podmínky zástupci liberálů či šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Někteří poslanci jiných skupin mu přitom připomněli, že politici ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána Fidesz patří právě do Weberovy frakce.

We will not agree to spending 1.8 trillion Euros of European tax payers money if it does not include a binding rule of law mechanism. Independent judiciaries & free media are the foundations of our democracies and our freedom. We will not compromise on that. #MFF #RecoveryFund pic.twitter.com/lEXa0CSsOu

— Manfred Weber (@ManfredWeber) November 17, 2020

Podle podmínky, na níž se začátkem listopadu shodli zástupci členských zemí a europarlamentu, by návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tato varianta je mírnější než původní požadavek komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.

Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vlády obou zemí tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba. Podle Budapešti i Varšavy by zavedení nové podmínky vyžadovalo změnu unijních smluv.

Diplomaté se většinou shodují, že cestu z krize by mohla najít německá kancléřka Angela Merkelová, v jejíchž silách je přimět Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého změnit názor. Otázkou podle nich zůstává, zda bude Maďarsku a Polsku stačit případný drobný ústupek přijatelný i pro zbytek EU, který by neměl vliv na celkové vyznění podmínky. Část diplomatů je přesvědčena, že Varšava a Budapešť nebudou chtít riskovat neschválení krizového fondu o objemu 750 miliard eur, z něhož má zvláště Polsko dostat podstatnou část. Krajní variantou je podle některých médií vytvoření nového fondu pomocí mezivládní dohody 25 zemí unie, k němuž by zmíněné dva státy neměly přístup.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni dnes prohlásil, že má "velmi pádné důvody" domnívat se, že německé předsednictví najde uspokojivé řešení, které nebude vyžadovat žádný náhradní plán.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko Heiko Maas Clément Beaune evropský parlament eurofondy Manfred Weber (šéf EPP)

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 10 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy