EU odmítá ustoupit Polsku a Maďarsku: S vládou práva nelze obchodovat

Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.

Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.

Maďarsko a Polsko při pondělním jednání unijních velvyslanců znemožnily schválení balíku o celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), které měly mít členské země k dispozici od příštího roku.

"Jedná se o tak velké množství peněz, které mnoho zemí EU potřebuje a čeká na ně, že potřebujeme rychlé řešení. Jsem si jist, že to dokážeme," uvedl dnes německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země evropskému bloku v současnosti předsedá.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune prohlásil, že spor bude vyřešen v nejbližších několika týdnech. Zdůraznil přitom, že EU "nepřipustí pochybnosti" o spojení peněz na pokrizové oživení ekonomik s principy vlády práva.

Podobně se před dnešní videokonferencí unijních ministrů vyjadřovali i další politici členských zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte dnes v nizozemském parlamentu řekl, že pro jeho zemi je současná podoba podmíněnosti "naprostým minimem". Je si prý jistý, že ostatních 25 zemí její zrušení nepřipustí.

Velmi rázně dali najevo neochotu ustupovat z dohodnuté podmínky zástupci nejsilnějších politických skupin v Evropském parlamentu. "Polsko čeká na kompromisní nabídku? S vládou práva se nedá obchodovat ani nemůžete dostat slevu," reagoval německý zástupce europarlamentních socialistů Bernd Lange na dnešní vyjádření mluvčího polské vlády, podle něhož Varšava čeká na návrh od EU.

Die Blockade der national-konservativen Regierungen in Polen und Ungarn ist absurd und gefährlich. Mitten in einer globalen Gesundheitskrise, in der Menschen auch um ihr Einkommen bangen müssen, verweigern sie Hilfe - und schaden ihrer eigenen Bevölkerung. 1/4? pic.twitter.com/1XAOVCCOQH

— Europa-SPD (@SPDEuropa) November 17, 2020

Podobně jednoznačně odmítli slevit ze současné podmínky zástupci liberálů či šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Někteří poslanci jiných skupin mu přitom připomněli, že politici ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána Fidesz patří právě do Weberovy frakce.

We will not agree to spending 1.8 trillion Euros of European tax payers money if it does not include a binding rule of law mechanism. Independent judiciaries & free media are the foundations of our democracies and our freedom. We will not compromise on that. #MFF #RecoveryFund pic.twitter.com/lEXa0CSsOu

— Manfred Weber (@ManfredWeber) November 17, 2020

Podle podmínky, na níž se začátkem listopadu shodli zástupci členských zemí a europarlamentu, by návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tato varianta je mírnější než původní požadavek komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.

Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vlády obou zemí tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba. Podle Budapešti i Varšavy by zavedení nové podmínky vyžadovalo změnu unijních smluv.

Diplomaté se většinou shodují, že cestu z krize by mohla najít německá kancléřka Angela Merkelová, v jejíchž silách je přimět Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého změnit názor. Otázkou podle nich zůstává, zda bude Maďarsku a Polsku stačit případný drobný ústupek přijatelný i pro zbytek EU, který by neměl vliv na celkové vyznění podmínky. Část diplomatů je přesvědčena, že Varšava a Budapešť nebudou chtít riskovat neschválení krizového fondu o objemu 750 miliard eur, z něhož má zvláště Polsko dostat podstatnou část. Krajní variantou je podle některých médií vytvoření nového fondu pomocí mezivládní dohody 25 zemí unie, k němuž by zmíněné dva státy neměly přístup.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni dnes prohlásil, že má "velmi pádné důvody" domnívat se, že německé předsednictví najde uspokojivé řešení, které nebude vyžadovat žádný náhradní plán.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko Heiko Maas Clément Beaune evropský parlament eurofondy Manfred Weber (šéf EPP)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy