Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.
Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.
Maďarsko a Polsko při pondělním jednání unijních velvyslanců znemožnily schválení balíku o celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), které měly mít členské země k dispozici od příštího roku.
"Jedná se o tak velké množství peněz, které mnoho zemí EU potřebuje a čeká na ně, že potřebujeme rychlé řešení. Jsem si jist, že to dokážeme," uvedl dnes německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země evropskému bloku v současnosti předsedá.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune prohlásil, že spor bude vyřešen v nejbližších několika týdnech. Zdůraznil přitom, že EU "nepřipustí pochybnosti" o spojení peněz na pokrizové oživení ekonomik s principy vlády práva.
Podobně se před dnešní videokonferencí unijních ministrů vyjadřovali i další politici členských zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte dnes v nizozemském parlamentu řekl, že pro jeho zemi je současná podoba podmíněnosti "naprostým minimem". Je si prý jistý, že ostatních 25 zemí její zrušení nepřipustí.
Velmi rázně dali najevo neochotu ustupovat z dohodnuté podmínky zástupci nejsilnějších politických skupin v Evropském parlamentu. "Polsko čeká na kompromisní nabídku? S vládou práva se nedá obchodovat ani nemůžete dostat slevu," reagoval německý zástupce europarlamentních socialistů Bernd Lange na dnešní vyjádření mluvčího polské vlády, podle něhož Varšava čeká na návrh od EU.
Die Blockade der national-konservativen Regierungen in Polen und Ungarn ist absurd und gefährlich. Mitten in einer globalen Gesundheitskrise, in der Menschen auch um ihr Einkommen bangen müssen, verweigern sie Hilfe - und schaden ihrer eigenen Bevölkerung. 1/4? pic.twitter.com/1XAOVCCOQH
— Europa-SPD (@SPDEuropa) November 17, 2020
Podobně jednoznačně odmítli slevit ze současné podmínky zástupci liberálů či šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Někteří poslanci jiných skupin mu přitom připomněli, že politici ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána Fidesz patří právě do Weberovy frakce.
We will not agree to spending 1.8 trillion Euros of European tax payers money if it does not include a binding rule of law mechanism. Independent judiciaries & free media are the foundations of our democracies and our freedom. We will not compromise on that. #MFF #RecoveryFund pic.twitter.com/lEXa0CSsOu
— Manfred Weber (@ManfredWeber) November 17, 2020
Podle podmínky, na níž se začátkem listopadu shodli zástupci členských zemí a europarlamentu, by návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tato varianta je mírnější než původní požadavek komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.
Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vlády obou zemí tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba. Podle Budapešti i Varšavy by zavedení nové podmínky vyžadovalo změnu unijních smluv.
Diplomaté se většinou shodují, že cestu z krize by mohla najít německá kancléřka Angela Merkelová, v jejíchž silách je přimět Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého změnit názor. Otázkou podle nich zůstává, zda bude Maďarsku a Polsku stačit případný drobný ústupek přijatelný i pro zbytek EU, který by neměl vliv na celkové vyznění podmínky. Část diplomatů je přesvědčena, že Varšava a Budapešť nebudou chtít riskovat neschválení krizového fondu o objemu 750 miliard eur, z něhož má zvláště Polsko dostat podstatnou část. Krajní variantou je podle některých médií vytvoření nového fondu pomocí mezivládní dohody 25 zemí unie, k němuž by zmíněné dva státy neměly přístup.
Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni dnes prohlásil, že má "velmi pádné důvody" domnívat se, že německé předsednictví najde uspokojivé řešení, které nebude vyžadovat žádný náhradní plán.
Související
Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?
Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur
EU (Evropská unie) , Maďarsko , Polsko , Heiko Maas , Clément Beaune , evropský parlament , eurofondy , Manfred Weber (šéf EPP)
Aktuálně se děje
před 3 minutami
V noci na neděli začíná zimní čas. Noc se nám protáhne
před 44 minutami
Nebývale opatrná NASA. Astronauti šli po přistání do nemocnice, jeden tam zůstává
před 1 hodinou
I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?
před 2 hodinami
Dálnice D1 hlásí kolonu, ve které se řidiči zdrží desítky minut
před 3 hodinami
Tragédie v Lipsku. Sedmiletá dívka je mrtvá, policie viní její sestru
před 4 hodinami
Írán potvrdil oběti izraelského útoku. Zazněla i první slova o možné odvetě
před 4 hodinami
Úchvatná podívaná. Z Česka byl ve čtvrtek vidět bolid, potvrdili experti
před 5 hodinami
Trump u Rogana fantazíroval o životě na Marsu. Harrisovou podpořila Beyoncé
Aktualizováno před 6 hodinami
Izrael varoval Írán před operací Dny pokání: „Neodpovídejte“
před 7 hodinami
Trumpův mobil mohli napadnout hackeři. Stopy vedou k velkému rivalovi USA
před 7 hodinami
Lipavský s radostí odpověděl komunistce Konečné. Jde o boj s ruskou propagandou
před 8 hodinami
Izrael zřejmě neomezil odvetu jen na Írán. Útočil i v další zemi
před 9 hodinami
Padlo obvinění v kauze inovativní linky na toasty. Kvůli Babišovi ji řeší i Politico
před 10 hodinami
Obchody vezmou lidé o víkendu útokem. Důvod je nasnadě
před 10 hodinami
Izrael potvrdil konec odvety. Pravda o dopadech útoku na Írán teprve vychází najevo
před 12 hodinami
Předpověď počasí ukazuje, co nás čeká příští týden
před 14 hodinami
Mimořádná zpráva Izrael útočí na Írán. Hrozí eskalace války na Středním východě
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na Afriku. Vážné problémy hlásí i Evropa
včera
Pásmo Gazy se změnilo v apokalypsu. Děti nemohou ven a umírají, varují experti
včera
O krok blíže třetí světové válce. Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu, píše tisk
Situace na Ukrajině dosahuje nového kritického bodu. Poprvé od začátku konfliktu se k bojům přidávají jednotky z třetí země, konkrétně vojáci z KLDR. Tento zásadní posun je předzvěstí toho, co by mohlo znamenat začátek širšího globálního konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již varoval, že to může být první krok k válce světového rozsahu. Upozornil na to polský server RMF24, podle kterého je svět o krok blíže třetí světové válce.
Zdroj: Libor Novák