Slovensko připravilo balík reforem za miliardy eur, peníze chce z fondu EU

Balík reforem si vyžádá miliardy eur, Bratislava je chce financovat i z připravovaného unijního fondu obnovy.

"Jsou to reformy, z nichž část bude součástí plánu obnovy. Aby se Slovensko stalo moderní a úspěšné, musí absolvovat reformy. Není to práce na čtyři roky," řekl dnes novinářům ministr financí Eduard Heger. Z fondu obnovy bude moci Slovensko v rámci grantů získat 5,84 miliardy eur (158 miliard Kč), ještě větší balík peněz z evropských fondů mu připadne v příštím sedmiletém rozpočtovém období EU.

Od realizace reformního plánu ministerstvo očekává rychlejší přibližování životní úrovně obyvatel Slovenska k EU, a to na 92 procent průměru evropské sedmadvacítky v roce 2030. V posledních letech tento ukazatel stagnuje kolem úrovně 73 procent, Slovensko tak zaostává i za Českou republikou.

Materiál počítá například s pružnějším stanovováním věku odchodu do důchodu podle naděje dožití, dále se zdaňováním nemovitostí v závislosti na jejich hodnotě, zlepšení životního prostředí včetně rozšíření chráněných lokalit či zvýšení míry recyklace odpadů. Zvýšit by se měly výdaje na vědu a výzkum, platy učitelů a zlepšit stav zdravotnictví, což jsou oblasti, ve kterých Slovensko zaostává za vyspělými státy. Součástí programu je také reforma veřejné správy a digitalizace.

"Vývoj v posledních třech čtyř týdnech potvrzuje totální nepřipravenost vládní koalice na čerpání finanční prostředků z unikátního nástroje Evropské unie," řekl v reakci expremiér Rober Fico (Smer-SD), podle kterého kabinet premiéra Igora Matoviče zatím nepředstavil konkrétní záměry na využití peněz z fondu obnovy. Kritizoval také, že vládní reformní plán podle něj počítá s vyšším zdaněním vybraných druhů zboží a majetku, s pomocí firmám či početné romské menšině.

"Na začátku tisíciletí Slovensko absolvovalo velké reformy, pak nastala nečinnost. Pověst tygra Evropy, kterou Slovensko mělo, zapadla prachem," uvedl Heger k dřívějším rozsáhlým reformám, kdy Slovensko například zavedlo takzvanou rovnou daň z příjmů, od které později ovšem ustoupilo.

Materiál, který částečně obsahuje odhad nákladů i časový harmonogram opatření, připravili analytici a experti veřejného sektoru ve spolupráci s odborníky z nevládních organizací a podnikatelské sféry. Vláda původně slibovala, že vypracování dokumentu bude předcházet veřejná diskuse, což se nestalo. V září zase koalice zablokovala ve sněmovně opoziční návrh na jednání o plánu obnovy EU.