Sociální demokracie byla od svého počátku rozhodující silou ve všech zápasech o pokrok, řekl ČTK a České televizi u příležitosti dnešní konference ke 140. výročí založení strany její bývalý předseda a premiér Vladimír Špidla. V historii ČSSD se podle něj najde řada vzestupů i pádů, ale zdůraznil, že nikde v ní nefiguruje agresivní nacionalismus či válka.
Sociální demokracie, která byla založena 7. dubna 1878 hostinci U kaštanu v pražském Břevnově, podle Špidly hrála klíčovou roli v boji o pracovní standardy, ale i o demokracii či všeobecné volební právo. "Naše dějiny jsou velké. Máme za sebou řadu věcí, kde si může být člověk jist, že by se bez tohoto hnutí nestaly," uvedl.
Za jeden z vrcholů považuje Špidla začátek 20. století. "Který vrcholil v zápase o všeobecné volební právo, zavedení osmihodinové pracovní doby, prosazení univerzálního důchodového systému pro zaměstnance," uvedl Špidla. Řada věcí se však podle něj povedla i po roce 1989, kdy ČSSD řadu věcí prosadila a řadě zabránila, například privatizaci důchodového systému.
Aktuálně podle něj strana prochází krizí. "Ta volební prohra je víc než jen prohra v denním pořádku, že máte jednou o tři procenta více a méně. Je to velká prohra," odkázal na loňské volby do Sněmovny, kde se ČSSD propadla z pozice nejsilnější strany na 7,27 procenta hlasů. Sociální demokracie se v té souvislosti musí znovuobnovit, což nebude jednoduchý proces, míní.
Vzestup nespojuje s hledáním jednoty. Sociální demokracie podle něj už od počátku měla těžké vnitřní zápasy. Hledat ve složité politické realitě řešení není snadné a bez určité rvačky to nejde, dodal. "Ale v poslední době jsme ztratili schopnost vést produktivní konflikt, který nakonec vyústí v něco, co má cenu," uvedl.
Prodávat jako jedno z pozitiv strany její 140 let dlouhou historii podle něj není snadné. "Na druhé straně není pravda, že to lidi zcela nezajímá. Uvědomují si, že je to víc než politická strana, ale širší koncept. Jak mluvím s lidmi, tak nechtějí, aby neměla vliv. Tradice nám dává sílu, i když to není něco, na čem to postavit," dodal.
Související
Do Senátu za ČSSD bude v Praze expremiér Špidla
Situace nevyžaduje nouzový stav, řekl Jurečka. Byl by pro testy ve firmách
Vladimír Špidla , ČSSD , Praha
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 57 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák